Pozvánka od Aleše "Wanaty" Heulera na seminář o semenech, který se u nás koná přespříští víkend (5.3.-6.3.2011):

Kukuřice, dýně, fazole, melouny a komunita

Přátelé, zveme vás na další setkání věnované kukuřici, semenaření a životu v komunitě.

Na konci září jsme se sešli na poli u Mšeckých Žehrovic na společnousklizeň odolné odrůdy kukuřice "Malované hory" (viz Měsíčník BIO, zářijové číslo). Bylo nás něco přes 50 (dětí a dospělých) a během několika málo hodin jsme sklidili čtvrt hektaru kukuřice. Ač byl velmi vlhký a studený konec léta, kukuřice byla zralá ve výšce 500m n.m. již v polovině září.

Tentokrát se sejdeme v domě našich přátel u Liberce. Budeme se věnovat těmto tématům:

Semenaření a výměna semen

Rádi bychom našli pěstitele, kteří by pokračovali v pěstování a selekci odolných kukuřičných odrůd v odlehlých oblastech, kde nehrozí kontaminace odrůdy pylem moderních hybridů. Řeč bude o technikách pěstování nejen kukuřice, ale i doprovodných plodin - fazolí a dýní. Představíme odolné odrůdy severských melounů, vodních i medových.
Odrůdy:

kukuřice škrobová (mouka, polenta, tortillas)
„ Malované hory“,  „Mandanská“,  „Trpaslčí mnohobarevná“

cukrová kukuřice
„Dvojtý standard“ ,  „Lutherova“,  „Zlatý bantam“

Vážní zájemci obdrží semena zdarma se závazkem poskytnout semena v budoucnosti.

Podělíme se navzájem i o další semena zelenin, která jsme udržovali posledních 15 let na naší famě. Máte-li vlastní semena, určitě je vezměte s sebou na výměnu.

Život v komunitě

Poslední dobou se i v Čechách sdružují lidé se zájmem žít v pospolitosti. Přijedeme spolu s přáteli z německé komunity Dvanáct kmenů, kam jsme se minulý rok odstěhovali. Budeme pokračovat v žívé diskuzi o tom, jak mohou lidé spolu žít v jednotě.

Kdy: 5.3 od 10.00 do 6.3 14.00

Kde: Hynek Hruška a Alena Soušková, Liberec Kateřinky, Pod Dračim Kamenem 99.  Všichni zájemci, prosím, nahlašte se předem.

Info o programu a odrůdach: Aleš Heuler  tel: 0049 90812906492 (na toto číslo můžete volat i  pokud máte zájem o udržováni genofondu některých z odrůd kukuřice a na setkáni se nedostavíte)

Celá akce je bezplatná. Každý přinese trochu jídla a společně se pohostíme. Prosíme všechny zájemce o přespání : spacák a karimatku s sebou.

Těšíme se na shledanou, Aleš Heuler s rodinou 

Stále se něco děje, mění se to kolem a mění se tu a tam i názory. Pamatujete, jak jsme rozhodně nechtěli kozy? Hmm :). A navrch bílé, brrr :)). Tak tohle je náš pokus vychovat kozy, pokud možno alespoň trochu s ovčí povahou (když budou vyrůstat s ovčím stádem). Sněžence je jen několik dní, uvidíme, jak to zvládne, Meruňce jsou cca 2 měsíce, mělo by to s ní být už jednodušší ... Tak držte palce! Do kozího mléka je ještě dooost daleko, ale o zábavu postaráno. 

Vzhledem k tomu, že jsme už druhý den ráno naměřili přes -17°C, jsou kozenky zatím uvnitř, ohrádku mají tentokráte v kuchyni.

Sejeme podle Výsevních dní, jsme zvědaví na výsledky, parapety se nám už plní. V neděli musíme využít kořenového dne, ve středu květového. Další setí pak necháme zase na březen.

Za okny už je zase trochu bílo a venku chladněji, takže zase o něco častěji sedíme u kamen a stavíme vzdušné zámky ... :)

Do kuchyně na zeď přibyl krásný inspirační kalendář Markéty Kotkové. Pořídit ho lze třeba tady, Markétiny obrazy můžete obdivovat i na jejích stránkách.

Jen více takové příjemné tvorby pro prosvětlení každého dne.

Nedávno jsem tu psala, že jsme vrbu letos ořezávali již počtvrté, ale fotky jsem našla jen z posledních třech let. Proto, po chvíli hledání, tady fotky z řezání vrbového proutí z počátku února 2008. Ani se to nezdá tak daleko, ale Emě byly ten den přesně tři měsíce :) ... Na několik let neřezané pruty byla zapotřebí pila, teď už je práce mnohem snadnější.

Posledních pár dní, alespoň ty slunečnější z nich, nás vytáhlo na svah, kde jsme začali s údržbou budoucí pastviny. Prokládali jsme to přestávkami na mazlení ovcí a popíjení javorové mízy.

Beran. Photo courtesy of Ema ;).

Sněženky si také už šeptají o jaru, Ema našla i "kopinásku" (rozuměj, něco co vypadá jako kopretina případně sedmikráska ;)). Vím, že u vás už se možná mluví spíš o kočičkách a krokusech, ale tady příroda nespěchá, jsme stále ostražití, třeba zima není ještě pryč :).

Z chodby se odstěhovala prasátka. Nový domov mají ve stodole. Briketa měla 9.1, Bukvička 5.4 kg, z nového příbytku mají radost. My taky.

¨

Po zimě jsme vyčistili polovinu králičích kotců, "vyhřívání" ze spoda už nebude v takové míře (doufejme) potřeba. Srovnejte výši podestýlky v levém dolním a v ostatních kotcích :).

Doma jsme vyzkoušeli recept na jednoduché vdolečky z receptáře z Alberta, pekla Ema :). Kdyby někdo měl zájem o recept, najde tady.

A poté, co se mi tu několik dní povaloval v jednotlivých dílech na stole, byl dokončen můj první svetr! Vím, vím, žádná událost roku, ale trochu radosti mi dopřejte :). Má všechny začátečnícké pletařské chyby, sešívání jednotlivých dílů bylo utrpení a nesnese příliš detailní náhled. Proto se příště pustím do bezešvého svetru dle Elizabeth Zimmermannové, koneckonců k tomu jsem si její knihu koupila ... teď už chápu, že má absence švů nejednu výhodu. Ale snad se člověk s každým dalším upleteným svetrem o něco zlepší.

Trochu jsem si lámala hlavu nad výběrem knoflíků, Emě je svetr lehce větší, je to ale svetr letní, takže se snad dítě o ten kousek ještě vytáhne :). Až přijde další vlna, začnu oplétat další členy domácnosti (třeste se!).

Začali jsme stáčet javorovou mízu. Teče! Pijeme zatím čerstvou, až budeme se vším všudy připraveni a bude za námi pár teplejších dní, začneme vařit.

Některé stromky na svahu jsme omotali ovčí vlnou. Údajně má zápachem odpuzovat srny, které se hladově toulají po okolí a okusují kdejakou haluz.

Přes strůpky jsme zkontrolovali včely. Zatím vypadají dobře, uvidíme jak na tom budou, až bude zima definitivně za námi.

Počasí bylo moc příjemné, tak jsme odpoledne trávili venku a začali pracovat v lese, stahovat popadané větve a zpracovávat dřevo. Teplota se vyšplhala nad 7°C tak nás to nezáblo a těšilo.

Z banánů, kterými nás vybavili ještě v Klosterzimmern jsme udělali banánový koláč:

200g másla, 200g cukru, 1 vanilkový cukr, 3 vejce, 4 (pře)zralé banány, 300g polohrubé mouky, 2 lžičky prášku do pečiva, špetka soli. Máslo utřít s cukrem, přidat vejce, rozmačkané banány, mouku, prášek do pečiva, sůl. Pečeme při 180°C cca 45 minut.

Vždycky jsem si přála mít ty nejpoužívanější recepty pěkně zorganizované a při ruce. Trochu jsem snila o stylové staré plechové či dřevěné krabici a ta pořád nebyla k dispozici (dobrá výmluva proč s uspořádáváním receptů ani nezačít ;)). Nakonec jsem šla do sebe a konečně recepty začala psát, zatím používám obyčejnou krabičku na kartotéku (ta u mě taky léta čeká na nějaké příhodné využití). Takže až najdu něco pohlednějšího, recepty jenom přendám ....

Včera sněžilo, já seděla u okna a brousila anděla. Dnes je venku obleva a anděl dál trpělivě čeká na další očistu. Kdysi asi býval natřený na zlato, ale půvabná patina se ted mísí se špínou a kazícím se dřevem a tak musí pryč. Odlomenou ruku, křídlo a bok musíme přilepit. Zlatá barva mě nijak neláká, také proto, že bysme ji nedovedli natřít tak, aby nevypadala plastově nově. Anjela proto čeká jen ošetření naším včelím voskem.

To na obrázku je půlka hlávky zelí :) ... a to v kysaném stavu. Dostali jsme ji z Mělníka a rozhodně kysání zelí v hlávce letos také vyzkoušíme. Tuhle jsme použili na sarmu, kterou jsme vařili už tady. Příprava sarmy z kysaného zelí netrvá tak dlouho, jako ze zelí syrového, chuťově byla výborná. Pokud sarmu neznáte, jde v kostce o zelné listy plněné směsí mletého masa a rýže.

Jinak už zase plánujeme, sníme, rozmýšlíme a objednáváme semena na letošní rok, od 14.2. začíná období vhodné k výsevu a předpěstovávání, uvidíme, jaký bude letošní rok z pohledu sklizně. Chtěli bychom toho hodně vyzkoušet, ale musíme se držet při zemi, z vlastní zkušenosti už víme, že chaotické "hurá pokusy" i přes počáteční nadšení nedopadají nejlépe. Netrpělivě také kontrolujeme poštovní schránku, čekáme zásilku z Kanady, letošní sezóna sběru javorového sirupu se kvapem blíží a další pomůcky se budou hodit. Doufáme, že budeme schopni zhodnotit zkušenosti z předchozích dvou let a pozitivně se to projeví na kvalitě sirupu :).

I pletení se trochu pohnulo, chybí druhý rukáv a pak trochu napětí při sešívání svetru dohromady ... jestli Emě bude (a jestli si ho vůbec nechá obléknout ;)) je ještě ve hvězdách.

Ema tráví volné chvíle kreslením, vystřihováním, skládáním, tříděním a opětovným rozhazováním etc, je jí plný dům a zůstávají za ní hromady rozkrámovaných předmětů :). Patří k bezstarostnosti dětství, že ji to vůbec nevyvádí z míry, zato já mám pocit, že bych měla vše zandavat a srovnávat, a tak se učím nechat to být (stejně to za pár minut zase jistojistě bude potřebovat k nějakému svému zásadnímu projektu) a nahrnout to do skříní a krabic třeba až večer ...

A jinak (až na ovečky milé) vše v pořádku, na plotně polévka z posledního loňského hokkaida - loni/letos se všem kazily nebývale rychle :(, a v hlavě spousta nápadů do čeho se pustit, z nichž, doufejme, alespoň část dotáhneme do zdárného konce :). 

Tak jo, jsme tady a děje se toho spousta, jen ne vše je veselé a trochu chybí energie a nálada k tomu psát na web. Ovečky rošťandy vyvrátily ve stodole vrátka a dostaly se k pytlům s jádrem. Přežraly se zrní a dostaly otravu. Následovaly dny pokusů o podpůrnou léčbu, injekce, nálevy. To nejhorší máme, zdá se již za námi, ale matematika je to smutná. Přišli jsme o nejoblíbenější ovci, poté i o její družku, obě byly vysoce březí (loni celkem 5 jehňat), zbytek stáda se pomalu vzpamatovává, ale ještě netušíme, jaký dopad bude tahle epizoda mít na nenarozená jehňata. Neveselý začátek ovčáckého roku.

Nejvíc nás ale mrzí právě ztráta Báby, byla to výjimečná, komunikativní a navrch krásná ovce ... tolik jsme se těšili, že si necháme některé z jejich letošních jehňat ...