V sobotu u nás proběhla druhá letošní akce pro děti i dospělé. Počasí nám tentokrát přálo, na příchozí čekala procházka po farmě a okolí, kolem sedmi stanovišť s různými (více či méně soutěžními) úkoly. Ke shlédnutí byly 4+1 naučné cedule s informacemi o ekologickém hospodaření, chráněných druzích, invazních rostlinách, kompostování etc. K tomu všemu informační letáčky o všem možném k tématu, knížky od Baobabu, zvířata a tvořivá dílnička ...

Protože jsme byli zaneprázdněni s organizováním, pobíháním a povídáním, nemáme příliš fotografií, pokud jste někdo něco vyfotil, sem s tím! :)

Děkujeme všem, kteří přišli a těšíme se na příště!

Dnes jsme sklidili všechen česnek. Po dvou letech neúspěšných pokusů konečně česnek, který stojí za to. Příště nesmíme zaspat s výsadbou, možná část sadby nakoupíme u pěstitele Ing. Kozáka, což jsme loni nestihli.

Nějak to tu na chvíli usnulo, především proto, že bylo co (jiného) dělat. Takže budeme postupně doplňovat...

Druhá biobedýnka je hotová.

Obsahuje:

2 svazky mrkve

1 svazek žluté cibule

1 svazek červené cibule

1 mladý česnek

1 svazeček červených ředkví

1 svazeček petržele kudrnky

1 květák nebo 1 jarní bílé zelí

1 ledový salát nebo 1 kedluben

1/2kg jahod

1/2kg třešní

Na 4 z vás nevyšla červená ředkev, je nahrazena dalším svazkem cibule nebo svazečkem mladého česneku. V jedné biobedýnce chybí salát/kedluben a je nahrazen druhým květákem. Trochu loterie, ale zkrátka ne vždy se urodí všeho plný počet :). Děkujeme za pochopení.

Naši drůbeží puberťáci se celý den rozkošnicky povalují na hromádce hnoje. Mají se k světu, teď jen aby začaly slepičky brzy snášet :).

Jedna z loňských slepic se uráčila kvokat (sedět na vejcích), způsobila tím pozdvižení, protože ostatním slepicím obsadila kukaň. Vznikla nefalšovaná panika a situace připomínala frontu čekající na toaletu v přestávce dlouhého divadelního představení. Postavili jsme tedy dvě nové kukaně a kvokající kropenku ohradili, aby měla klid. Pravděpodobnost, že sedí na oplozených vejcích je sice malá (kohouti jsou ještě mladí), ale slepice by stejně nesnášela a dělala neplechy, tak ať se vykvoká, třeba budeme příjemně překvapeni vlastními kuřátky.

Údajně poměrně vzácně se vyskytující skvrnopásník jilmový (Abraxas sylvatus Scop.), se nechal spatřit (a vyfotit) i u nás. Slušelo mu to, máme radost. Seznam zdejších motýlů zde.

Po loňské zkušenosti s vlhkým létem a jeho dopady na pěstování rajčat, jsme se letos rozhodli postavit pro rajčata přístřešek. Taky pomalu osazujeme bedny kolem domu, jsme značně pozadu se sklizní a sušením bylinek a netrpělivě čekáme na první zralé jahody ...

Víkend byl příjemný (F., E. díky za společnost a pomoc!), podařil se i kateřinský Běh na Dračí kámen.

Konečně kvetou bezy i u nás.

Bezy dle pověstí stráží dům i zahradu, jsou ochránci místa i okolních rostlin a zasluhují tedy úctu. Jsme rádi, že tady rostou a navíc jsou skvělé ve sklenici i na talíři. V nejbližších dnech uděláme zásobu bezového sirupu, nasušíme květy na zimní čaj a vyzkoušíme i čerstvou bezovou limonádu. K tomu všemu se budeme těšit i na pozdněletní bezinky. 

Květy jsou výborné i smažené, v klasickém trojobale nebo v těstíčku jako na palačinky, tradičně se dělaly kosmatice s cukrem a skořicí, to ochutnáme třeba hned zítra :) ...

Kdo dosud vůbec nezkusil, ať neváhá.

Hynek někde sehnal český chřest, v biobedýnce jsou jarní cibulky, takže hurá do polévky.

Bílou jarní cibulku nakrájet i s natí, osmahnout lehce na másle, zalít vývarem (zeleninový, kuřecí ... popř. voda a polévkové koření/bujon), když se voda vaří vložit nakrájený chřest (špičky chřestu přidávám později, jsou křehčí a je škoda vařit je příliš dlouho). Vařit až je chřest měkký (cca 15-20min), vylovit špičky chřestu a nechat stranou, zbytek rozmixovat, osolit, opepřit, zjemnit smetanou, vrátit špičky chřestu do polévky, podávat. Navrch třeba pažitku a nebo cibulovou nať najemno ...

Další (červenou) cibulku jsme nasekali do omelety ... ostatní se chystám přidat do salátu ...

Venku je navzdory předpovědím krásně. Skvělé :).

Viděli jsme krásného velkého motýla, samečka bělopáska topolového (Limenitis populi L.)! Loni jsme si ho tu nevšimli, takže o to větší radost z nově spatřeného druhu.

Tak už je to tady, první biobedýnka je na světě. Díky nepřízni počasí si budeme muset letos na záplavu zeleniny a ovoce trochu počkat, takže začínáme skromně a zeleně.

V bedýnce je:

svazek červené cibulky s natí

svazek bílé cibulky s natí

mladý česnek s natí

snítka naťového celeru

hlávka jarní kapusty

sušená jablka

láhev moravského biovína

Spotřebovat bedýnku nebude tentokrát žádný problém, už se těším na pokusy s kapustou. Týden uplyne co nevidět a pokud nám sluníčko popřeje, bude příští bedýnka zas o něco pestřejší.

Pokud už ho dávno nemáte hotový (u nás zaspalo jaro i já), tak se do něj pusťte. Výroba je snadná, sirup lahodný, navíc léčivý.

Pořádnou hromádku mladých jitrocelových lístků lehce oprat, namlít, najemno nasekat či rozmixovat. Smíchat s cca 250g třtinového cukru, 150g medu, cca 1dcl vody. Ohřívat až se med a cukr rozpustí, pomořit směs přes jemné sítko či plátno, uchovávat v lednici.                                                                          

Rádi bychom Vás pozvali na naši akci pro každého, Den pod Dračím kamenem - Léto 2010, která se u nás bude konat 26.6.2010 od 10 do 15 hodin.

Byla krásná, ale přesto jsem nelíbala.

Co se stane, máte-li velké množství různých sazenic, navíc vždy v několika různých varietách, přidáte k tomu chaotické přesazování do stále větších nádob a ještě o trochu více neorganizované vysazování na záhony či pole, a dosti nedůslednosti a roztržitosti?  :) ...

Takže teď příliš nevíme, co jsou papriky červené, bílé, kapie, beraní rohy, feferony ...  salátové okurky, okurky nakládačky ve dvou druzích, cukety zelené, žluté, pět druhů dýní ... květáky, kapusty, zelí, kedlubny atd atd ...

Některé sazenice samozřejmě poznáme, ale u ostatních sobě podobných se asi dočkáme nejednoho překvapení ...

Tak ať vám to (taky) roste!                                                                 

Stejně jako loni se pokusíme naučit se něco víc o zdejších motýlech.

Letošní dokumentaci zahajuji nebojácnou babočkou síťkovanou (Araschnia levana L.), která si to kolem poletuje ve svém jarním pokolení (forma levana).

Dosud zpozorované druhy:

2011 (pouze nové druhy)

Lišaj svízelový Hyles gallii Rott.), červen 2011, zahrada

2010 (pouze nové druhy)

Modrásek bahenní (Maculinea nausihous), červenec 2010, zahrada

Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus L.), červenec 2010, zahrada

Perleťovec velký (Argynnis aglaja L.), červenec 2010, zahrada

Bělopásek topolový (Limenitis populi L.), červen 2010, zahrada

Skvrnopásník jilmový/píďalka jilmová (Abraxas sylvatus  Scop.), červen 2010, zahrada

Kukléřka diviznová (Cucullia verbasci L.), červen 2010, zahrada

Soumračník rezavý (Ochlodes venatus Bremer & Gray), červen 2010, horní Kateřinky

Soumračník máčkový (Erynnis tages L.), červenec 2010, zahrada

Běločárník smrkový (Hylaea fasciaria L.), forma prasinaria - zelená, červenec 2010, zahrada

Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae L.), červen 2010, horní Kateřinky

2009

Vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis Bruennich) červenec 2009

Otakárek fenyklový (Papilio machalon L.) červenec 2009, zahrada

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius L.) srpen 2009, zahrada, mám filmový záznam, nejsem si jistá, zda nejde o běžnějšího otakárka fenyklového

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni L.) srpen 2009, louky na okrajích lesa, sad

Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia L.) červenec a srpen 2009, zahrada, světlý les

Okáč luční (Maniola jurtina L.) červenec 2009, zahrada

Okáč šedohnědý (Hyponephele lycaon Khn.)

Okáč zední (Lasiommata megera L.) srpen 2009, zahrada, tarasy

Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus Sch.) nebo modrásek jehlicový (Polyommatus icarus Rott.) červenec 2009, louky, zahrada – nelze vyloučit záměnu

Babočka síťkovaná (Araschnia levana L.) červenec 2009, zahrada

Babočka osiková (Nymphalis antiopa L.) srpen 2009, zahrada, okolí potoka, koupaliště

Babočka paví oko (Inachis io L.) běžně

Babočka admirál (Vanessa atalanta L.) zahrada, lem lesa, hojně

Babočka kopřivová (Aglais urticae L.) běžně, zahrada, lem lesa, rumiště

Blýskavka mramorovaná (Phlogophora meticulosa L.), zahrada, srpen, neměla by tu být :), zatoulala se z jihu?

Zejkovec pozdní (Colotois pennaria L.) září 2009, hospoda

Štětconoš trnkový (Orgyia antiqua L.) srpen 2009, zahrada/dub

Máme dva nové pomocníky, ten první, original Slavík :), nám mačká či šrotuje. Ač stroj 101 let starý, mačká kvalitně a o dost rychleji než náš dánský mlýn na obilí (na který si jinak nelze příliš stěžovat).

Druhého pomocníka, korejsko-japonský malotraktor, bude již brzy čekat sečení a jiné zemědělské úkony ...

... jestlipak stihnu dokončit ještě za krátkých skoroletních večerů?

Naše house, pomalu se vzpamatovávající z nedostatku vitamínu E, je tvor velmi společenský (narozdíl od kachen, které se nás trochu bojí a vystačí si samy). Nejraději s ním tráví čas Ema. Když si vzpomenu na ostražité a na první pohled k útoku připravené husy na Srbči, kde jsem byla nedávno na waldorfském semináři, musím přemýšlet o tom, jestli až naše house vyroste, zůstane přítulné, nebo jestli taky raději zrychlím krok, když půjdu kolem :).

V knize Fakta om Finland od Erlenda Loa (nedávno česky, Fakta o Finsku) se neurotickému vypravěči a hlavnímu hrdinovi zdá o vodě, a protože voda prý symbolizuje změnu, je z toho dostatečně roztrpčen ... Podle všeho se tedy i tady u nás něco mění, na svahu se válí mrak a my jsme v něm a mrak je v nás a ať už s tím má islandská sopka něco do činění nebo ne, máme tu buď pravý jizerskohorský déšť nebo alespoň vytrvalý islandský drizzle.

Paměť otištěná v krajině se přihlásila tím, s jakou samozřejmostí se vytvořily nové potoky v místech, kde tékávaly kdysi. Vše pospíchá ze svahu dolů, voda nesečká, neohlíží se, smývá a odnáší. Jen v zahrádce se zastavil čas. Jako kdyby se nic nedělo, potok netekl přes mostek, cesta se nezměnila v jezero. Pod bílým závojem klidně rostou cibule, i bez slunce kvetou orlíčky a miluje se a tancuje :).

Na řadu přišla poslední statečně zubu času odolávající dýně hokkaido z našeho sklípku.

Z poloviny jednoduchá polévka (brambory, cibule, česnek, mrkev, hokkaido, pepř, sůl, bobkový list, voda, pak část do mixéru, dochutit, zakysanou smetanu? nebo raději miso?, navrch pažitka, prima), z druhé poloviny pomazánka na čerstvý bílý chléb (olivový olej, na pánev kari, cibulku dozlatova, kostičky hokkaida, sůl, pepř, sojovka, trochu vody, podusit, rozmatlat vidličkou, vypnout, do teplého přimíchat rozmělněný ovčí sýr). Těšíme se na letošní dýně.

Venku prší, pořád, znovu a znovu. Z pastviny jsme domů zahnali úplně do bíla vyprané ovce. Byly rády za střechu nad hlavou. Kdo z Vás zná tu písničku od Buty, ve které se mluví o tom, jak už nejsou kapky, jsou jenom čúrky a vlhkost se tlačí do prvního patra ..., tak ví dost přesně, jak to u nás vypadá. Navíc je dnes 7°C, což je na začátek března, ehm, června teplota nevalná. Nebudu lamentovat nad opršelými květy -zmařenou příležitostí pro včely, nad vlhkem v botách a vytáhlými sazenicemi marně čekajícími na výsadbu na parapetech, ale je to tak, zatím trochu vlídnější jaro jenom vyhlížíme a ono nám uniká mezi prsty. Ale i tak je co dělat. Venku i vevnitř.

Díky laskavosti Markéty z Rokle můžeme přeměňovat naši vlnu na nadýchané česance ...

Každý den se lisuje a solí další ovčí sýr, který i mrazíme, abychom se v zimě na sebe smutně nekoukali se vzpomínkou na dobroty z ovčího mléka. Loni jsme udělali dobrou zkušenost s mrazeným kozím sýrem i mlékem, proto jsme se letos na sezónu po skončení dojení rozhodli připravovat průběžně.

Organizování biobedýnek také zabere hodně času, zájemců je dost a první dodávka se blíží, jsme moc zvědaví, jak to půjde, snad se počasí umoudří a sklidí se toho co nejvíce.