Dnes Hynek celý den bojoval s vetřelcem. Tedy pracoval s vetřelcem. Po loňské samorekvalifikaci na bagristu je z Hynka i zdatná obsluha pařezové frézy ;). Výsledek předčil očekávání, louka už je zase o něco více loukou. Musím najít nějaké fotografie, ze kterých bude patrné, kolik pařezů bylo na pozemku před zásahem. Některé pařezy samozřejmě zůstaly, ty nedostupné, dále malé a staré pařezy, které slouží už hmyzu a jiným potvůrkám - frézovaly se jen čerstvé loňské pařezy, u kterých hrozilo, že začnou co nevidět obrůstat a navíc budou na louce leta překážet údržbě.

Pracujeme na:

• bylinkovém záhonku hned u vchodu do domu (aby nebylo pro šnitlik daleko)
• odstraňování pařezů z vemeníkové louky (aneb víte jak vypadá pařezová fréza?)
• setí, rozesazování, sázení, zalévání, mulčování
• plánujeme ohradu pro berana, kurník pro kuřata, která nám stále kvokají v chodbě
• připravujeme Den Pod Dračím kamenem

Užíváme si:

• krásného počasí (ta rána a ty večery!)
• milé společnosti (díky za návštěvu! :)
• různých dobrot (za tu na fotce děkujeme paní V.! ... před slepicemi jsme ji ubránili :)

Aby to nevypadalo, že jíme jenom bršlici a kopřivy, povím vám ještě o kontryhelu a jitroceli ;).

Kontryhel roste snad všude a kromě na čaj je vynikající i k jídlu. Vyzkoušeli jsme kontryhelové vločkové karbanátky dle Lánské (Zelené koření), byly skvělé! Část kontryhele jsem nahradila jitrocelem. Recept kvůli autorským právům neuvádím, ale komu se chce chvíli experimentovat s na cibuli podušenými ovesnými vločkami, nasekanými bylinkami, vejci a kořením, ten určitě k dobrému výsledku dojde. K tomu mrkvový salát ozdobený sedmikráskami. Prima jarní jídlo :), navíc sbírání bylinek (a jedení sedmikrásek) bavilo Emu, takže úspěch. Kdo se bojí o naše duševní i fyzické zdraví (že se tady u nás jí už jen tráva), ať se koukne o pár příspěvků níže ... něčím to sádlo kompenzovat musíme, ne? :)

Na seznam místních ptáků přibyl datel černý a zvonek zelený.

Konečně i tady u nás nahoře začínají kvést stromy. Kvete ringle, v závěsu za ní začínají kvést třešně ptačí, každým dnem to vypukne i u naší staré třešně. Radostná zpráva je, že kvetou i stromy zasázené v sadu, tedy zatím pouze třešně a některé švestky.

Lokalita lilie zlatohlávku čítá po poslední pochůzce již přes 130 jedinců, což už je, myslím, docela pěkné.

Taky kvetou sedmikrásky (výborné na salát) a konečně začínají kvést i pampelišky (jsme zkrátka pozadu). (A kvetou taky orseje, sasanky, křivatce, penízky ... a je jich víc a víc a počítat už to skoro nejde ... i když i k herbáři bych se ráda někdy dostala ...). A taky blatouchy! Sytě žlutá krása.                   

Rádi bychom Vás pozvali na naši akci pro každého, Den pod Dračím kamenem - Jaro 2010, která se u nás bude konat 15.5.2010 od 10 do 14 hodin.

Pro dospělé i děti bude připravena prohlídka farmy, informace o ekologickém zemědělství, kompostování a o péči o půdu, domácím vermikompostování a recyklování, navrch aktivity zaměřené na dětské návštěvníky, dále ovce, slepice, včely, možnost koupit si pěkné dětské knížky, vyrobit si drobné hudební nástroje z recyklovaného materiálu v dětské tvořivé dílničce a nebo třeba jen tak posedět na (doufejme) prosluněné mezi a pak se od nás vydat třeba směrem na Dračí kámen.

Budeme se na Vás těšit!

A ještě pár informací o tom, jak se k nám dostanete.

Popis od autobusových zastávek je načrtnut na letáku. Znovu všechny prosím, aby nechali auto doma a přišli pěšky, zaparkovat tu větší množství aut zkrátka rozumně nemůže. Jste-li z Kateřinského kopce či údolí, tak to k nám nemáte tak daleko, musíte jen trochu stoupat vzhůru. Jste-li z větší dálky, doporučuji trasu z konečné autobusu v Radčicích, spojení vhodná dvě (bus 24 z Fügnerovy v 9.04 a v 11.28), či zkusit štěstí a zaparkovat v Radčicích a dojít pěšky ulicemi V Rokli/Pod Dračím kamenem. Možný i když náročnější je také výšlap z dolních Kateřinek, ze zastávky Pod Záložnou (bus 13, z Fügnerovy v 9.52, v 11.04 a v 12.16), nahoru ulicemi Ladova/Pod Dračím kamenem. Doporučuji všem podívat se na www.mapy.cz, kde že to ta naše ulice leží, těm z Vás, kteří někdy šli na Dračí kámen to tu nebude neznámé.

Tak postřižiny se úspěšně konaly a ovčí holky jsou na chvíli bez své hřejivé nádhery. Děkujieme všem, kteří se zastavili na kus řeči :).

Fotek nemám mnoho, jen pár z úplného začátku, protože pak se všichni sešli a na focení najednou nebyl čas. Snad vyloudím nějaké od ostatních zúčastněných :).

Uvidíme, co budeme časem vymýšlet za experimenty s nastříhanou vlnou, hromádka ji byla pěkná. Z huňatých a boubelatých ovcí se vylouply hubené a nohaté příšerky s velkými hlavami, s vlnou jim to přecijen sluší o kousek víc ;), ale jde jen o zvyk, za pár dní nám to jistě ani nepřijde ...

J., díky za pěkné fotky!

Většina zaseté zeleniny nám již utěšeně klíčí. Zaléváme a rozmazlujeme, doufáme, že se sazeničky dožijí venkovní výsadby.   

Musíme se pochlubit krásnou, byť nevelkou lokalitou lilie zlatohlávku! Zatím nalezeno přibližně 40 rostlin.

Na ruční práce včetně patchworku zbývá stále méně času :(

Spousta krásných růží se u nás ocitla díky milé návštěvě z nakladatelství Baobab, B. přijela na veletrh dětské knihy a na vyhlašování nominací Zlaté stuhy (nejlepší dětské knihy 2010) a nominací pro Baobab bylo stejně, jako těch růží! Díky tomu jsme se také podívali do historických prostor liberecké radnice, což si nejvíce užila Ema, která po chodbách magistrátu s křikem a radostí z rozléhající se ozvěny naběhala snad několik kilometrů.

A stalo se toho mnohem víc ... tak zase třeba zítra :).

Dobrou noc! 

Protože permanentně nestíhám, dále jen komentovaným obrazem :)

Beran je na samotce (aby neobtěžoval naše ovčí holky), snad ho utěšuje přehled o dění na celém našem kopci a výhled na Ještěd.

Chodíme ho s Emou navštěvovat, Jonáš si drží poctivý odstup. Ani se nedivím, berana je pořádný kousek.

Zaskočilo nás náhlé zimní počasí ... jojo, tohle není ani týden staré fotografie ...

Ale když je náhodou sluníčko, vyhřívají se v sádku slepýši ...

Do seznamu ptáků přibyli:

Drozd brávník (Turdus viscivorus)

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Také jsme tu měli invazi pěnkav jikavců, které se zde na několik dní usídlily před odletem domů na sever. Ptáků tu byla obrovská hejna, nocovali na stromech na hřebenech okolních kopců, a ozývali se tak hlasitě, že to chvílemi nahánělo až hrůzu. Až neuvěřitelné, že tak malí ptáci dokážou způsobit takový hluk.

Téměř celý poslední týden se nesl v červeném rytmu vepřového masa. Prase, které jsme koupili od souseda-farmáře bylo rozporcováno a zpracováváno. Dům byl cítit jako řeznický krám, jen přikusovat rohlík. Dělalo se sádlo, zavařovala se domácí paštika,  nakládalo se maso na uzení, vyráběly a udily se klobásy.

Možná až moc fotografií masa najednou, co? Omlouvám se všem osobám citlivým a vegetarianům. Raději začnu nový příspěvek :). Mějte se a domácí stravě zdar! :)

Protože se mi sešlo už pár dotazů na bršlici či kopřivy, napíšu to ještě jednou i sem.

Bršlice i kopřivy jsou, ostatně jako mnoho dalších druhů rostlin, které považujeme za plevel, velmi chutnou zeleninou. Inspirovat jsem se nechala především knihou Dagmar Lánské Zelené koření (dva díly, jeden o pěstovaných bylinkách, druhý o planých druzích), ve které najdete kromě spousty informací také chutné a zajímavé recepty. Další pěknou knihou na stejné téma je kniha Detleva Henschela Plané rostliny k jídlu.

Bršlici jsme zatím vyzkoušeli s mletým masem, opakovaně do špenátu (v kombinaci s kopřivami), chystám se na bršlicovou polévku s jogurtem (recept Lánská). Skvělé byly také bršlicovo-kopřivové noky (nastrouhané vařené brambory, hrubá mouka, krupice) se sýrem a smetanovou omáčkou.

Věřím, že přítomnost bršlice na naší zahrádce je vhodným podnětem ke změně pohledu na to, co nazýváme plevelem.

Přeji hodně odvahy s experimentováním a dobrou chuť! (Sem s Vašimi skvělými recepty!)

... aneb nestíhám nejen psát na blog, ale ani vařit komplikovaná jídla :). Teď, když Hynek s Emou odjeli udit (nojo, udit), tak jsou ruce volné a seznam úkolů nekonečný :). A navrch co k obědu. Ani dnes nechybí na jídelníčku stále oblíbenější plevel ze zahrádky. Od včerejška máme zbytek rýže, takže se využije i ta...

Jednoduchá polévka s rýží, rajčaty a kopřivami

Nakrájíme cibulku, osmahnem na oleji, přidáme nakrájená rajčata (lze i z konzervy), přilejeme vodu, sůl, pepř, bobkový list, nové koření, trochu mletého zázvoru, hrst dvě červené čočky, lžíci zeleninového bujonu, trochu vaříme, vaříme. Pořádnou misku mladých kopřiv, oprat, nasekat najemno, hop do hrnce na pár minut, dokořenit jak nám chutná (třeba sušená bazalka?), podle potřeby přidat vodu/bujon etc, vždyť víte. Rýži buď před koncem varu rozmíchat do hrnce nebo rozdělit přímo do hlubokých talířů a zalít horkou polévkou. Kdo chce může navrch přidat trochu zakysané smetany.

Tak už se těším, až se H a E vrátí. Nejen na klobásky, které snad přivezou, ale i na tu polévku.

O dnech minulých snad víc večer. Pěkný den!

Tak koukám, že jsme sem nikdo pěkně dlouho nic nenapsal. Polepším se, událo se toho mnoho. Jen chviličku strpení :).

I u nás byly Velikonoce, i koledníci přišli. Pekl se mazanec (chutnal, i když vypadal spíš jako Krakatau po explozi), zdobila se vajíčka voskem. 

Kromě toho se pokračovalo s pracemi v sadu. Ovce byly poprvé ve větším výběhu a venku to všechno začíná rašit a kvést ... Také jsme ukončili letošní sezónu vaření javorového sirupu, vše zavařeno a nalahvováno - příští rok budeme zase o kousek větší profesionálové, zakoupili jsme refraktometr (hlavně tedy na med), tudíž můžeme kvalitu sirupu lépe sledovat.

Další poznámka jen pro ovčáky, tentokrát o voleti/laloku/strumě u ovcí a s tím souvisejícím nedostatku jódu.

V literatuře se mluví o voleti/laloku především u jehňat trpících nedostatkem jódu. Ještě častěji jsou zmiňovány kůzlata a kozy, u dospělých ovcí bývá nedostatek jódu demonstrovaný lalokem poměrně zřídkavý (nedostatek jódu být může, ale projevuje se jinak, např. vypadáváním vlny).

A přeci se lalok může z ničeho nic objevit a o to více může zaskočit. Nachází se v prostoru mezi spodní čelistí a krkem, objevuje se rychle, poměrně rychle se také zvětšuje, na pohmat je objemný a poměrně tvrdý. Kromě zvětšení žlázy v důsledku nedostatku jódu se může jednat i o příznak jiných komplikací, konzultujte proto raději s veterinářem.

Rychlou pomocí při voleti z nedostatku jódu je perorální podání jódu (například ve formě jodové tinktury). Lalok obvykle zmizí podobně rychle, jako se objevil. Prevencí a následnou péčí je zvýšení podílu jódu v minerálních doplňcích podávaných ovcím.

Dole fotka dospělé ovce s voletem, na další stejná ovce, druhý den po podání jódu.

Velkou misku mladých kopřiv očistit, jemně proprat, nakrájet, mokrou šoupnout do hrnce, nechat spařit, vyndat, nakrájet na prkýnku, osolit, opepřit, nějakou bylinku pokud chcete. Vrátit do hrnce, přimíchat vajíčko. Hotovo. Kopřivový špenát. Velmi dobré. (V našem podání ještě v kombinaci s jehněčím a knedlíkem).

A co jsme jedli včera? No přeci bršlici. A jaké byly velikonoční dny? Co se tu vše událo? O tom víc snad zítra. Nějak nestíháme :).

O víkendu se nám podařilo přivézt sazenice stromů pro náš sad. Nečekaně jsme dostali možnost získat archivní, méně známé a často unikátní odrůdy ovocných dřevin, navíc z extenzivní divoké školky. Krása. O odrůdách a realizaci sadu se zde zmíníme víc, hned jak bude trochu času nazbyt ;).

Teď jen pár fotek. Byly vykopány jámy, opáleny kůly, navezen kompost ... pro ochranu proti okusu jsme zatím použili plastové rukávy, plánujeme další oplocení, které by stromy ochránilo i proti dotěrným (a otírajícím se) ovcím.