Dnes konečně vystoupila teplota na rozumných -3°C a tak jsem se rozhodl udělat něco venku.

První na řadě byly jesle na seno pro ovce. Zatím tedy vydržely s tím, že se jim seno dávalo přímo na zem, ale při tomto přístupu se docela dost sena roztahá okolo a roznesou ho slepice nebo zašlapají ovce.  

Úprava:

Při praktickém použití jsem zjistil, že vzdálenost příček od sebe 5 cm, jak ji popisuje Horák ve své monografii Ovce je pro naše VF nepoužitelná, zvětšil jsem tedy vzdálenost na 7cm a to se zdá, že funguje dobře.

Přestože trávíme tolik času vevnitř, je o zábavu postaráno. Ať už se skládá papírová čepice, prosívá právě namletá mouka nebo kreslí.

Na jaro se ale těšíme všichni.

Naše první dvě odchované holky velkého světlého stříbřitého našly nový domov. Ramličky měly ve čtyřech měsících tři kilogramy a snad budou jednou dobré mámy.

Oslík pro našeho nového souseda a budoucího kamaráda R. Vítáme Tě na světě, Ema už se těší na společné lumpárny ;).

(svrchní materiál bavlna, vycpáno česanou ovčí vlnou, šito v ruce)

Trochu paralyzováni mrazem a posledními událostmi nestíháme zapisovat, že se zde něco děje, i když jde většinou o drobnosti.

Skřítek se o zahrádku stará dobře, takže je zase o něco zelenější než na obrázku ...,

 na jehlicích se rodí něco na zahřátí dětských nožek ...,

stará skříňka se chystá přeměnit v něco o poznání pěknějšího a použitelnějšího ...,

a všichni mají radost, když do mrazivého dne zasvítí trochu sluníčka.

Držte se v teple a opatrujte se.

Proč je člověk někdy tak bolestně vyzýván k projevení pokory? Proč se radost může tak rychle změnit v zármutek? L., M., B., myslíme na vás. 

Jestli se nepletu, tak je tohle můj první pletený výtvor, který má reálnou šanci na to, být někdy dokončen. Nikdy jsem nepletla, kdysi mě někdo naučil hladce-obratce, jenže skončilo u pár usmolených řad, nakonec jsem i to základní zapomněla. Mezi svátky přišla Majka s tím, že mě naučí plést ponožky a to byl impulz začít, byť i něčím jiným ... Nejprve jsem se dost bránila tomu, abych první upletla právě šálu (tak jednoduché, tss), ale poté, co jsem zjistila, že správně přečíst návod/vzor na pěkný pletený svetr není bez přípravy zrovna snadné, jsem šla do sebe a pokorně začala právě touhle šálou pro Emu. A propos moc příjemný materiál 70%bambus 30%vlna. Hurá do dalšího pletení.

Jaké projekty máme zrovna rozpracované?

Například se činíme v našem amatérském pokusu o domácí línutí kuřat (bez asistence kvočny ;) ... Více informací po dokončení pokusu s doma sestrojenou líhní ...

Hynek úspěšně postupuje se stavbou/přestavbou naší spíže, takže osekává staré dlaždice, vysekává díry pro dráty, natahuje elektriku, zazdívá, štukuje, pokládá podlahu atd ... už se na spíž moc těšíme. 

Já připravuju základnu pro naše nové zvířecí miláčky ... i o tom bude ještě zmínka ...

... takže nezahálíme ... občas :)

Náš skřítek pomocníček má plné ruce práce. Na starost mu přibyla zahrádka. Doufejme, že ji skřítek nezapomene zalévat.

Dobrý projekt pro tyhle dny, které trávíme většinou vevnitř, obilí (v tomhle případě špalda) klíčí rychle a každý den je vidět nějaká změna. Nejprve zrnka nabobtnala, pak se objevil "pupínek", pak kořínek a klíček, těšíme se na něco zeleného ... navíc se to dá posléze sníst ;)

Je třeba přiznat, že část dýně sežraly slepice ;) ... ale část jsme zavařili a uschovali na horší časy ;)

Nejhojnějšími návštěvníky naší lojové koule jsou sýkory modřinky a sýkory koňadry. Ty spolu o kouli dokonce bojují (s překvapivým vítězstvím menší modřinky). Občas zaletí brhlík, ale jinak, co se rozmanitosti týče, nuda. Na klasickém krmítku může být pozorování ptáků zajímavější, ale to naše krmítko je skryté ve větvích velkého smrku, který je zcela pod nadvládou zmiňovaných sýkor. Příští rok musíme postavit krmítko další, lépe viditelné a přístupnější i pro jiné druhy ptáků. Zkusím udělat průzkum mezi majiteli zdejších krmítek, jestli k nim občas nezaletí někdo zajímavější ...

Podle hojnosti našich lednových příspěvků by se mohlo zdát, že jsme zapadali sněhem a jsme zase odříznuti od světa. Není tomu tak, jen se psaní blogu opět jednou zadrhlo :) ... možná bych si měla zpětně dát předsevzetí psát sem alespoň trochu pravidelně.

Tak alespoň pár fotek z našich zimních radovánek:

Taky jsme se ještě neodhodlali sklidit vánoční výzdobu včetně stromečku ... asi na to dojde zítra :), když ono se to k tomu bílému zázraku venku tak hodí ...

Ručně jsme vyčistili první část naší vlny (odhadem ze dvou oveček). Část se prala, vybranou část jsme nechali bez úprav.

Praní: namočili jsme vlnu přes noc do studené vody, ráno vymáchali, slili, poté důkladně vyprali v sodě na praní pomocí našeho "amišského" pracího zvonu (lze použít i ten na sifon). Vše se dá dělat i ručně, ale je to o poznání fyzicky náročnější. Prali jsme ve studené vodě, aby kvůli střídání teplot vody vlna nezačala plstnatět a praní bylo šetrnější. Následovalo opakované vymáchání v čisté (studené) vodě a lehké vyždímání rukama. Údajně se vlna může ždímat i v pračce, ale trochu jsme se obávali zbytečného zacuchání vláken. Sušili jsme na věšáku na prádlo na rozprostřeném ubruse. Vlna se sušila cca 2dny. Vypraná vlna je krásně smetanová (až bílá), dalším krokem bude česání.

Dobrá zábava (tedy do té doby, než se to začne rozhazovat po místnosti ;).

Komu by se nelíbilo vyrobit si vlastní notýsek nebo knížku? Přitom to může být rychlé a jednoduché. Stačí barevné tvrdší papíry a pár vnitřních listů, na které se pak může kreslit, lepit obrázky a psát poznámky. Ema má ráda, když se jí do notýsku něco předkreslí nebo nalepí, jsou to pak pro její tvoření oblíbenější stránky :). Je príma mít několik takových notýsků po ruce, když přijde deštivé či studené počasí nebo čmárací nálada.

Vlastní vajíčka! Moc dobrý pocit. Možná to jednou budeme brát jako věc běžnou. Doufejme, že ne. Českým zlatým kropenkám a zimní dobré snůšce zdar!

Neříkám, že to mají v konkurenci těch kupovaných jednodušší, zvláště okolo Vánoc, kdy se přílivu různých hraček odolává ještě o něco hůře. Přesto má smysl občas nějakou hračku vyrobit (pro děti i pro dospělé). Když zvolíte nějaký jednodušší projekt, není to časově (ani finančně) příliš náročné. Nechci se tvářit, že má Ema pouze takové hračky a nebo že si s nimi hraje raději než s jinými. Zkrátka si jen myslím, že by dítě mělo vidět, že i takové věci, jako jsou hračky, mohou vzniknout doma, z materiálů, které máme běžně kolem sebe. Větší děti by určitě vyrábění hraček (jako každé jiné tvoření) bavilo.

Na obrázcích waldorfská panenka (střih a návod si lze zakoupit či vyhledat na netu) a autíčko z krabičky od sirek. Posádka auta umotána z vlny a provázku, volná improvizace. Máte-li nějaký dobrý nápad, inspiraci, odkaz či návod na další domácí hračky, dejte vědět!