Už před pár dny jsme zaseli celery a pórky. Upekli jsme zas po čase tyto vločkové sušenky. Čistili jsme svépomocí (vlastně pomocí fénu) bezpluchý oves na vločky (a šlo to).

A ten malý drak si stoupá ...

Tak konečně dnes byl ten správný den na kácení dřeva dle měsíční fáze, podle knihy Viděl jsem tě růst od Thomy. Vrcholná zima, ubývající měsíc, kořenové znamení.

Jediné, co na tom bylo trochu smutné, je, že všude leží asi 60 centimetrů sněhu, a když už jsem se k vyhlídnutému stromu sněhem probrodil, musel jsem ještě odhrabat ten sníh, abych strom řízl alespoň trochu u země. A taky pila není uplně ve vrcholné formě, bude muset do servisu na seřízení.

Ale je to hotovo, označené stromy pro kůly na ploty a ohrady jsou pokáceny. Jen jsem nějak za zimu odvykl fyzické práci, bolí mě záda. Já snad nakonec budu muset přes zimu běžkovat, abych neztratil kondici. Nebo lyžovat, jak se říká tady v Liberci. V Praze se lyžuje a běžkuje, v Liberci se lyžuje a sjezduje, divný co? ;-)

Kácely se jilmy, javory a smrk.

Vzkaz, který nic neříká, jen naznačuje. Slova, která nás dnes možná udiví svou skloněností a bezobsažnou prázdnotou. Významy chybí. Snad nešlo o nic, ale možná přeci o něco. Jako dospělá tu dobu nepamatuju a jsem za to vděčná.

 

Soudruhu inženýre, posílám žádané. Nevím jest-li to vyhoví, ale měl jsem dojem, že se jedná jen o formu nikoliv o konkrétní obsah. Zdraví XY

Doma šitá látková plenka. Šlo to pomalu, ale byl to prototyp a teď už vím jak na to. Materiál mám na další tři kousky a hromádu vkládaček.

  

Argument, že jsou látkovky drahé (myšlena vstupní investice) tím padá. Lze šít i ze starých ručníků, flanelových prostěradel etc. Overlock by byl supr, ale dá se to zvládnout i s klasickým šicím strojem. Vzorů je na netu dost.

O látkovkách jsem psala tady , až vymyslím nějaký funkční a originální (tj. neokopírovaný) střih, můžu se o něj podělit. Zatím šiju podle toho, co mám doma ...

Před nějakou dobou jsme se se sousedkou odhodlaly zkusit malovat na sklo technikou podmalby. Vznikají tak obrázky více či méně kýčovité, ale podmalba vždycky byla tvorbou lidovou, takže vše je jak má být ;).

Je to zábavné, poměrně jednoduché a tedy ve výsledku docela uspokojující. Potřebujete sklo, akrylové barvičky, štětečky, vhodné předlohy a trpělivost. Postupujete v mnohém obráceně než u normální malby, od detailů k pozadí.

Zatím vznikl sv. Eustác, sv. Jiljí (patron pastevců a myslivců, ten přijde do stodoly), rýsuje se Marie a sv. Ambrož (patron včelařů, na včelín). Ema namalovala dvě Marie (obě podle Dürera ;), jednu bohužel rozbily kočky, ale jistě časem namalujeme nějaké další. Babičky, třeste se, vánoční dárky jsou jasné ;).

  

Venku ten mráz. Ida měla noc a den horečku. Jak přišla, tak odešla. Zaseli jsme celer. S paprikami a pórkem ještě chvíli počkáme, ale už už to začíná. Plánujeme kolik čeho kam (zasít a zasadit). Na víkend přijeli H. a L. s pěti ratolestmi. Dům byl najednou plnější - věcí, lidí, zvuků. A byl to dobrý pocit. Můj obdiv, jak to zvládají. L. byl s dětmi úžasně dlouho venku, H. uplstila a ušila snad šestery naušnice. Příjemná společnost. Přijeďte na jaře.

Mrzne. Mrzne. Mrzne. Dnes ráno -25°C. Zvířata to zatím nesou dobře. Říkal Hynek, já s holkama vůbec nevylezla. Ve fóliovníku naměřeno -14°C. Semenaření brokolice zatím s velkým otazníkem. V potravinovém sklepě, kde je standardně 8°C jsme našli pár zmrzlých brambor. Pokračujeme s opravami v domě. Trochu maluju, trochu šiju, trochu hraju na piano, ale energie je nízká, síle toho mrazu se nějak neuteče ani uvnitř.

Musíme ořezat vrbu. Před rokem, na den přesně, bylo přes den 7°C a začali jsme s výrobou javorového sirupu . Letos si asi ještě pár týdnů počkáme ... na mízotok i na posezení venku.

Ida leze. Ida si sedá. Ida si kleká s oporou. Ida si kleká bez držení. S přehledem. To jen já trapně přiskakuji. Nemohlo by se to dítě tyhle věci učit postupně?

Ema zkoumá kde co. Začíná to být nějak složitější. Mami, Země, je kulatá jako tahle obruč? Ne jako obruč, jako balón. Ukazuju na balónu, že se Země točí. Tady, kde sedíme se to točí? A šťastně se usmívá, jako kdyby šlo o jízdu na kolotoči.

Mami, a kolik let vydržíme, tolikrát prožijeme Vánoce? Jo, přesně tak. Ale to budu mít víc a víc hraček! ... Ojojoj.

Mami, a dny nikdy neskončí? ... Eh. No, hmmm. Huhly, huhly .... až třeba dohoří Slunce ... huhly, huhly... následuje (mé) zděšení jakou reakci či další otázku to vyvolá, ale Ema si v klidu dál navléká druhé kalhoty a konec dnů ji v tu chvíli už nezajímá.

Tak ať ty dny jen tak neskončí.

Ema si vyrobila počítač (už druhý model, tentokrát i s myší ;).

... číní rozdíl venkovní a vnitřní teploty. Zas nějak přetopeno vevnitř nemáme, nemyslete si. Už týden trvají ty mrazy. Těšíme se až přejdou. Jaký byl víkend s teplotami hluboko pod nulou a s osazenstvem chalupy čítajícím 4 dospělé a 7 dětí napíšeme třeba zítra ... :)

Zůstávejte v teple!

Ten nenápadný provázek je zásadní. I přesto jsem ji pár metrů před cílem spící vyklopila. Obličejem do sněhu. Jak jinak. Trochu překvapená byla :). Chtělo by to zlepšovák ...

Tak jsme zpět z výjezdu. Vlastně z výjezdů.

Nejprve do Krásného Dvora za L. a J. - skvělá společnost, dobré domácí víno a medovina a tři prasničky kanadského pastevního prasátka pro letošní sezónu.

 

Tohle jsou ona - Raketa, Kokoska a Rozára. Všechna jsou černá, podobně jako vietnamská prasátka, jen Kokoska má velkou bílou lysinu (fotografování se jí ale nelíbilo :)). Prozatimní ustájení prasátek je v přízemní chodbě, až půjdou ovce na pastvu, dostanou vepřinky na starost zrytí stodoly.

Pak následovala cesta do Valče za L. a V. - posedět a popovídat.

A v sobotu do Pardubic na setkání příznivců přirozeného/přírodě blízkého včelaření. Zajímavé, k zamyšlení a mnohé i k vyzkoušení.

  

V neděli pak (konečně zase) doma ... bylo krásně, Ema blbnula ve sněhu, s Hynkem stavěli "íklů". Čekáme na mráz. Já trochu s obavou, co udělají brokolice na semeno, které máme uschované ve fóliovníku. Zatím se držely statečně. Obložila jsem je senem, ale pokud bude -20°C, jak předpovídají, nezbyde než doufat. A přimlouvat se za rostliny, ptáky, včely a další ...

 

Věnovala jsem se opět trochu semínkům. Sebrala a pročistila semena saturejky, naší loňské pohanky, lnu a ozdobného máku.

Zimě zdar ... ale jaro taky nebude špatné, ne? ;)

 

Nehty měla dlouhé jako jezevec. A podle toho i špinavé. Ostříhání vzdorovala. Někdy plačky, ale vždy úspěšně. Dneska si vzala nůžky na nehty a sama si je ostříhala. Ne poprvé, ale poprvé parádně. Proč o tom psát na blog? Možná proto, že je někdy snad máme nechat vzdorovat. Neumyté, v posteli v oblíbeném tričku, na každé noze s jinou ponožkou. A někdy že nemáme vzdorovat my - to když berou do ruky nůž, nůžky, sekerku. Že máme ukázat, poradit a důvěřovat. A že to nějak dopadne (a neupadne). Vždyť ono "POZOR!!!" a "OPATRNĚ!!!" vlastně nic konkrétního neznamená.

A navíc, s těmi "nebezpečnými" věcmi, se dá taky kolikrát pěkně vyhrát ...

   

Tak aby se nestalo, že to úplně zametu pod stůl a už se o tom nezmíním ...

Tohle je hlavní dárek, který Ema dostala k Vánocům. Hynek pro ni vyrobil dřevěný vozík, který se dá použít venku i uvnitř. Byla z něj nadšená. Na jaře se s ním vydáme na vandr ;).

O výrobě se možná zmíní Hynek, ale pár večerů na to padlo :).

  

Truhlařina je krásná, pomalá práce, na kterou je potřeba se plně soustředit, být pečlivý a mít dost času. A to jsem jaksi neměl, o mé pečlivosti a přesnosti se zmiňovat nebudu. Jak již psala Ála, vozík byl vyroben především ve večerních hodinách, mezi osmou a desátou, ve spoře osvětlené stodole, na vypůjčeném stroji. Až budu dělat další kus, bude to mnohem rychlejší, přesnější a preciznější. Toto bylo vymýšlení za chodu.

Ale nakonec vše dobře dopadlo, se dřevem je pěkná práce a moc se těším, až si jednou pořídím vlastní truhlářský stroj, udělám si lepší světlo do stodoly, a budu tam mít víc místa, takže při hoblování nebudu muset sedět na rotační sekačce ... a tak.

Další na řadě je teď knihovna a postel (jednoduchá postel, spíš takový rám na futon), ale jaksi se mi to zatím daří odkládat.

Kráva a vši / Kráva drbání / Skot vši / Veš telecí / Veš dobytčí / Všenka / Linognathus vituli / Haematopinus eurysternus / Solenoptes capillatus / Bovicula bovis / Cattle louse / Anopluróza / Mallofagóza

Mnojo, tak Karla měla vši. Nejdřív jsme podezírali děti, kteří se s Karlou občas mazlí, ale pak jsme se poučili, že veš dětská a veš telecí není to samé ;). Takže jsme se všichni (kromě Karly) přestali drbat a vůbec se nám tak trochu ulevilo. Odkud si to Karla vykoledovala tedy nikdo netuší. Možná si pár vší mohla přinést ještě z původního chovu? Nebo mají srny stejné vši? To se ale podle odborníků nezdá.

Přemýšleli jsme nejprve o alternativním způsobu léčby, ale popravdě, teď uprostřed zimy se to zdálo obtížnější než kdy jindy (bylin málo, nemožnost zvíře dostatečně koupat ...). Nějaké návrhy? To jen pro příště. Karla se zdá kromě drbání v pořádku, nenašli jsme zatím žádnou dermatitidu, na zavšivení nás upozornila lysina tam, kde se při olizování či drbání dotýkala rohem. Ve svých 10 měsících má obvod 192, tj. přibližně 350kg, pozornou péči, potravy dost, minerály, vodu, sůl. Jestli nějakou roli hrál stres z neobvyklých událostí nedávno minulých (tj. přesun do zimního ustájení, napadení stáda psy), netuším. Budeme odvšivenou Karličku pozorovat :).

Pro ty, kteří se sem dostali, když hledali něco o krávě a vších, zacituji Prof. MVDr. Karla Chrousta, DrSc.:

Tak předně: Vši a všenky napadající skot jsou permanentní ektoparazité s přísnou hostitelskou specifitou. Tj. nemusíte se bát, že by se nakazily vaše kozy, ovce ... ani děti ;).

Původcem mallofagózy u skotu jediný druh a sice všenka tuří (Bovicola bovis). Má dorzoventrálně oploštělé tělo a stejně širokou hlavu s dobře vyvinutým hryzavým ústním ústrojím, velikost se pohybuje od 1,2 – 1,5 mm.

Všechna stadia se vyvíjí na těle a živí se kožními epiteliemi a organickým detritem. Samičky přilepují vajíčka k bázi chlupů, proměna je nedokonalá (larva, nymfa, imago). Výskyt všenek vrcholí v zimních měsících, trvale dráždí a zneklidňují zvířata, klinické onemocnění se však projevuje pouze u ustájených telat a mladého skotu, zpravidla v souvislosti s onemocněním jiné etiologie nebo celkovým oslabením. Všechna stadia je možno diagnostikovat adspekcí, k odlišení od vší je však nutná prohlídka pod lupou nebo mikroskopem.
Účinnými prostředky jsou postřiky, resp. omývání syntetickými pyrethroidy, podobně jak jsou uvedeny u akaróz, vzhledem k odolnosti vajíček se však musí ošetření za 10 až 14 dnů opakovat.

Anoplurózu (zavšivení) vyvolávají u skotu tři druhy vší. Jejich tělo je podobně jako u všenek dorzoventrálně oploštělé, avšak hlava je vždy výrazně užší něž tělo. Samičky jsou větší než samci, ústní ústrojí je bodavé a savé. Vajíčka (hnidy) se zřetelným víčkem, velikosti až 0,5 mm jsou přilepována na srst. Vývoj trvá tři až čtyři týdny.

Linognathus vituli (veš telecí) měří 2 – 3 mm, napadá telata s nejčastější lokalizací na krku, hrudníku, břiše, ve slabinách a vnitřní straně stehen.
Haematopinus eurysternus (veš dobytčí) dosahuje až 4,5 mm napadá starší skot. Lokalizuje se převážně v okolí báze rohů, očí, mulce a na ocase.
Solenoptes capillatus je nejmenší (1,5 mm) a vyskytuje se zpravidla v chumáčcích převážně na krku, bocích laloku a v bederní krajině. Vši jsou obligátní hematofágové, výměšky jejich slinných žláz vyvolávají v místě sání hypersenzitivní reakci, vznikají papuly a pustuly a následně silný pruritus, který zvířata trvale zneklidňuje. Slabé infekce jsou obvykle spojeny s chronickou dermatitidou. Nejtěžší onemocnění se vyskytuje u telat s příznaky anemie, vysílení a značných ztrát na hmotnosti. Zavšivení v chovech svědčí o nízké hygienické úrovni a nedostatečné výživě. Diagnostika je stejná jako u všenek.
Dobré léčebné výsledky dává použití makrocyklických laktonů a sice při parenterální aplikaci v dávkách 0,2 až 0,3 mg.kg-1 ž. hm. s. c. a případně i pour–on 0,5 mg.kg-1ž. hm. jejichž aplikaci vzhledem ke dlouhodobé účinnosti není zpravidla třeba opakovat. Účinné jsou i akaricidní prostředky na bázi syntetických pyrethroidů, ošetření se však musí vzhledem k odolnosti vajíček po 14 dnech opakovat.

Všeobecně trochu postrádám literaturu (či jiné zdroje) týkající se přírodního léčení domácích zvířat. Viděla jsem kdysi německou útlou knížku o homeopatii pro zvířata, ale byla zaměřená na psy a kočky. Víte někdo o nějakém zajímavém titulu, webové stránce etc?? Sem s tím.

Chovatelství zdar ... a pěkné zimní dny!

Alena pracuje na goat packingu, na mě připadlo tahání s kravou Karlou.

Ze svého dětství u dědy v Pošumaví si pamatuji, že červenostrakatá kráva se na tah docela běžně používala, ne že by tahala vozík či klasicky orala, ale využívala se hlavně na sázení brambor, na vyorávání brambor a následné zaorávání. Jeden člověk krávu vedl za ohlávku, druhý šel za pluhem.

Od té doby, co jsme si Karlu přivezli, se snažíme jí snažíme vodit, koupili jsme základní ohlávku na koně a lonž.

Z návštěvy u kamarádů na Moravě jsme si přivezli kravský chomout, který jde na rozdíl od koňského dole rozepnout a nasadit tak shora na krk, aby šel dát i krávě, která má rohy.

Dlouhou dobu jsem hledal nějakou literaturu o výcviku krav, ale nic jsem nemohl najít. V Small Farmers Journalu o tahání s voly docela často píší a nedávno mne napadlo, že je tedy potřeba hledat knihu ne o krávě do tahu, ale o volovi do tahu.

A to už jsem byl úspěšnější. Na Amazonu nabízejí nějakou základní příručku, ale našel jsem i dobrou knihu na Internetu, a to z docela nečekaného zdroje.

Pro Indy a především pro příznivce hnutí Hare Krišna, je kráva posvátné zvíře. A ozdobení volové tahnoucí povoz jsou součástí většiny oslav. Nalezl jsem tedy knihu od člověka, který se zabývá výcvikem volů pro tyto příležitosti. Když se člověk dostane přes (případně přeskočí) prvních 20 stran o důležitosti krav pro duševní rozvoj, tak v knize najde poměrně názorný popis výcviku.

A navíc je tam skvělá kapitola, co dělat když váš dosud necvičený vůl musí jít za 4 dny do průvodu :-)

Kniha The Ox Power Handbook ke stažení.

Našel jsem ji na takových podivných, neudržovaných stránkách, pevně doufám, že autorovi nevadí, že ji dávám ke stažení také sem.

Krásný zimní den.

.: Ostříhali jsme mladé stromky v sadu. Podle výsevních dnů Marie Thunové se k tomu středa hodila.

.: Odstranili jsme sněhovou vrstvu z našeho fóliovníku. Těžký sníh ležící na vrcholu oblouku ohnul jednu z pomocných vzpěr.

.: Zkontrolovali jsme včely a připravili měl pro zimní odběry.

  

.: Poprvé v tomto roce jsme jeli nakupovat. Minule jsme byli 19.12. Snažíme se jezdit jednou za tři týdny či déle. Nijak nám to nechybí. Chvála domácímu chlebu.

.: Lívance bez kynutí. Už podruhé v krátké době. Za recept díky J.R.!

300g polohrubé mouky, 1/2l mléka, 2 lžíce cukru, 1/2 prášku do pečiva, 3 vejce, sůl. Oddělit bílky a žloutky. Smíchat sypké. Žloutky umíchat s mlékem. Z bílků ušlehat sníh. Mléko do mouky, sníh do těsta. Na lívanečník ... třeba na domácím ghí nebo jiném tuku.