Konečně začínáme i sklízet - i když nepřestáváme vysazovat - o to je to radostnější.

Skvělá je žlutá lebeda (původ Gengel)... (pozornost si zaslouží i běžná lebeda, tahle je ale opravdu lahodná!) ... jíme saláty, ředkvičky, Ema mlsá první hrášky a jahody, paráda.

Věnujeme se včelám, rozšiřujeme chov, vytočili jsme další med. Připravujeme se na druhou bedýnkářskou sezónu.

Zahrádka vypadá utěšeně, jen ji uchránit před nájezdy slepičích spolubližních. Téměř vše máme v zemi, 

.... přes počáteční prodlení krásně vyrazil i mexický odolný bob, uvidíme, co z něj bude, zkušebně/pro představu jsem zasela i pohanku a cizrnu, oboje vzešlo pěkně.

Byli jsme na řemeslných trzích v Turnově, líbily se nám hlavně tradiční hudební nástroje (píšťaly-koncovky), dřevěné misky a hračky, snad se časem k práci se dřevem dostaneme.

... a taky se sekalo a uklízelo na kateřinském koupališti.

Posledních pár dní bylo tak akčních, že nezbývala žádná energie k psaní na blog. Snad to napravím ve dnech následujících :). O dnešní dobrodružství se postaraly včely. které se (jak zákon schválnosti velí) vyrojily přesně den před tím, než jsme měli vše připravené pro tvorbu oddělků. Poledne proto bylo vyplněno odchytem roje a revizí včelstev před zítřejší další tvorbou oddělků.

Bylo to nečekané a trochu hektické, ale odměnou za práci navíc byl večer vytočený med, tentokrát z nádherně bílých panenských souší - krása a dobrota. Med chutná po květech mirobalánu, třešní a javorů a je velmi aromatický.

Teď ještě doufat, že se Hynkovi s Matějem podařilo roj správně sklepnout a že zítra nenajdeme nový úl prázdný :) ...

... a o ostatních dobrodružstvích posledních dnů třeba zítra ...

A zatímco jsme sem nepsali přibylo sedm maličkých králíčků, prasátkům jsme rozšířili bydlení, kozy jsou po většinu času s ovcemi, jehňata utěšeně rostou. Pro slepice se staví nové bydlení. Přišli jsme o jedno včelstvo, ale zbývajícím včelstvům se daří, z části vyndané souše jsme ochutnali květový med výrazný až se z něj motá hlava. Poznat lze chuť květů nyní už odkvetlého mirobalánu, lahoda. Kvetou divoké třešně i naše zpozdilá stará třešeň v zahradě. Počasí se o něco pohoršilo, ale snad květy neoprší a včely svou práci stihnou.

Doufám, že vám všem o víkendu přálo počasí stejně a pořádně jste si té ochutnávky jara užili.

.:Podívali jsme se do včel a úly s nedostatkem zásob přikrmili. Olší v okolí ubývá a lísky teprve začínají kvést.

.:Vyrobili jsme včelám venkovní pítko. (Fotila Ema.)

.:Dost času jsme strávili na zahrádce, zasadili jsme jarní odrůdu česneku, potěšilo nás, že česnek sázený před zimou už začíná vykukovat.

.:Změřili a rozplánovali jsme letošní rozšiřování zeleninové zahrady.

.:Začali jsme stavět kozám stání ve stodole ...

.:Upekli jsme sušenky :).

Zítra to, co z nich zbyde, polonamočíme do čokolády ... Recept na naše předešlé polomáčené sušenky jsem kamsi zašantročila, tudíž se našimi domácími polomáčenkami stávají tyto "máslovky". A ať recept na tuhle verzi nesyslím (a najdu) ... 120g cukru moučka (+ vanilkový cukr ... cukru lze dát o něco méně, sušenky jsou sladké ažaž), 1 celé vejce + 1 žloutek, 150g másla ... utřeme. Přidáme 350g hladké mouky, 1/2 prášku do pečiva. Necháme chvíli odstát v lednici, vyválíme na pomoučněném válu, krájíme rádélkem nebo formičkami, propícháme vidličkou. Pečeme při 180°C, hlídáme. Dle chuti potíráme rozpuštěnou hořkou čokoládou.

.:Tento týden jsme se také radovali z prvních březnových králíčků, pracovalo se na dřevu v lese, odčervili jsme Grétu a Churchilla.

.:Rozloučili jsme se s Plašankou.

Díky bratřím Švarcovým a Pavlovi Ch. jsme dnes vytočili svůj první med. Protože jsme vytvářeli z včelstev oddělky a protože chceme naše mladá včelstva zatím spíš dostat do pořádné kondice, šlo pouze o jakousi ochutnávku. Vzali jsme jen 4 plásty a vytočili přesně 8kg medu. Med má krásně tmavou barvu a moc dobrou chuť, takže jsme všichni (a všechno) byli trochu ulepení.

Tak na první kateřinský!

O včelách jsme se tady delší dobu nezmiňovali, není to ale proto, že by se kolem včel nic nedělo. Naše loňská tři včelstva utěšeně sílí, naštěstí se nám nevyrojila a při posledním prohlížení se nám podařilo dooznačit matky. Taky jsme docela nečekaně vytvořili dva pěkné oddělky - Hynek zapomněl na to, že objednal dvě matky z Jabloňan, na které si vzpomněl až ve chvíli, kdy nám telefonovali, že jsou matky na cestě :). A opravdu, přišla obálka s razítkem živé včely (pošťačka se trochu obávala, jak to včely zvládly v tom vedru) a my jsme narychlo připravovali dva nové úly. Za pomoc s kompletní prohlídkou stávajících včelstev a s vytvořením oddělků moc děkujeme Pavlovi Ch.! Oddělky vypadají pěkně a zdá se, že nové matky byly přijaty.

... a samozřejmě se tu stále něco děje.

Pole se stalo opět polem. (Nojo, když na něj vjel ten obrovský traktor, tak se zdálo tak malinké!)

Prohlédli jsme včely a přidali nástavky.

Práce přibývá nejen nám, ale také včelám, bohudíky. I naše třešeň se pomalu chystá do svatebního šatu, možná čeká na neděli, snad tedy zítra :). Včelám jsme přidali rámek, brzy dojde na další nástavek. Učíme se.

V sadu i v zahradě jsme z kamenů (kterých je dostatek) zbudovali zídky pro ještěrky a jinou drobotinu. Je až fascinující, jak rychle si všechny ty potvůrky takových míst všimnou a hned se tváří, že v nich bydlí od nepaměti. Viděli jsme v okolí několik nádherně vybarvených samečků ještěrky obecné, samozřejmě zrovna bez foťáku :) Ještěrčích samiček je víc a před kamerou se asi tolik nestydí. Tak snad příště.

  S teplým počasím se kromě naší venkovní aktivity zvýšila i aktivita včel. Viděli jsme je pracovat na bledulích, krokusech i vřesu.

Důležitým zdrojem pylu ale budou i lísky, kterých je v okolí dostatek, dále vrba jíva a olše.

Objevují se i motýli, kteří úspěšně přezimovali, spatřili jsme samečka žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni), babočku paví oko (Inachis io) a babočku kopřivovou (Aglais urticae).

Před úly je rušno, těšíme se, že se o včelách letos dozvíme zase o něco více než loni.

Zatímco ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum) je zde původním druhem, jsou krokusy jarní (Crocus vernus) na fotografii dosazenými návštěvníky, navíc v různých barevných zahradních variacích.

Pustili jsme se do rozšiřování zeleninové zahrady, první fází je přistavění plotu, který je nezbytný zejména jako ochrana proti potulující se zvěři, ať už lesní či té domácí. Doufáme, že se letos dosud běžné epizody se srnami kompletně okousanými jahodami nebudou opakovat :). S plotem pomáhala i Jana, ještě jeden den práce a snad bude hotovo.

Pokračovaly i práce v budoucím sadu, řezaly se náletové javory a stahovalo klestí, i tady je kde pokračovat ...