Tenhle příspěvek píšu především pro chovatele ovcí, kteří zjistili níže popsané příznaky u svého stáda a marně na internetu hledají první informace. Zkušenost máme pouze s lehkou formou příměti u dosud neodstavených jehňat, onemocnění dospělých jedinců se u nás nevyskytlo. Nechci nijak suplovat odborná pojednání, všechny informace popsané níže jsou bez záruky, vyčtené z různých, většinou cizojazyčných, zdrojů či čerpané z vlastní zkušenosti. Omlouvám se za laickou terminologii, pokud popsané příznaky připomínají příznaky zjištěné u vašich ovcí, rozhodně kontaktujte veterináře. Příměť pyskovou překonáte pravděpodobně i bez veterinárních zákroků, je však potřeba vyloučit, že se nejedná o jiné, závažnější onemocnění, u příměti pak sledovat průběh a vývoj nemoci.
Příznaky:
Hlavním příznakem příměti jsou bradavice v okolí pysků, nosu, očí, někdy na končetinách, kde mohou být i mezi prsty případně na méně osrstěných místech ovčího těla (tj. břicho, třísla, u dospělých samic vemínko ...). Bradavice se mohou rozšířit i na vnitřní sliznice, tj. jsou i v ústech, u malých jehňat někdy v okolí prořezávajících se předních zubů.
V momentě, kde se začínají tvořit výrůstky/bradavice nemoc už nějaký den probíhá, ale výrůstky jsou většinou prvním znakem, kterého si chovatel všimne. Tvarově jsou bradavice různé, od klasických až po květákovité útvary se stopkou či bez. Mohou být jak tvrdé a poměrně hrubé, tak z měkké tkáně a "vodnaté", při poranění jsou krvácivé. Časem osychají a tvoří suché opadavá strupy, které bývají zdrojem dalšího šíření infekce.
Nemoc nelze léčit, odeznívá sama, zpravidla v časovém rozmezí 2-4 týdnů. Léčba antibiotiky je, vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, neúčinná. Antibiotika bývají někdy nasazována pro potlačení sekundární infekce (tedy následného onemocnění), která se vyskytuje relativně často. Existuje očkování proti příměti, preventivní očkování stáda se však příliš nedoporučuje (zmiňovány jsou případy zavlečení nemoci do stáda vakcínou). Zvířata, která onemocnění prodělala získávají imunitu, která trvá přibližně jeden rok.
Rizika:
Onemocnění může postihnout končetiny, jehňata mají obtíže s pohybem, méně sají, slábnou. Problémem je tedy zhoršený příjem potravy. Pokud se od mláďat nakazí dospělé ovce a nemoc postihne vemínko, může být sání mléka pro bahnici bolestivé, ovce jehňata odhání (tj. ta se opět nenapijí dostatečně), navíc vzniká riziko mastitidy. Úmrtnost je relativně nízká (hovoří se o cca 5%), většinou spjatá s obtížemi při příjmu potravy.
Je třeba upozornit, že příměť pysková je zoonóza, tedy nemoc přenosná ze zvířete na člověka. Ohrožné mají údajně být zejména malé děti, o žádných dramatických průbězích příměti u lidí jsem se zatím nedočetla. Průběh by měl být obdobný jako u ovcí, postiženy bývají zejména ruce a paže, někdy obličej. Výrůstky mizí bez jizev, po cca 2 týdnech. Samozřejmostí by tedy měla být dostatečná hygiena při a po ošetřování zvířat (rukavice, dezinfekce nástrojů).
Všeobecně se doporučuje izolovat napadené jedince, pokud však máte malé stádo, které sdílí společné prostory, je pravděpodobné, že je stádo tak jako tak promořené a jedinci buď imunní či již nakažení.
Tolik všeobecně. Přidávám fotky, jedno jehně má výrůstky v tlamě na spodní čelisti u předních zubů. Průběh nemoci je u našich dvou postižených jehňat zatím mírný, zbytek stáda je bez příznaků. *** Změna! Příměť se v mírné formě projevila i u zbytku stáda. Patrná je především na vemíncích bahnic, od kterých pila (ukrádala) nakažená mláďata. Z vemínek se poté příměť rozšířila i mezi ostatní mláďata. Po několika dnech se výrůstky v tlamě jednoho z mláďat v podstatě zhojily - viz nové fotky dole. Důležitá je nyní péče o vemínka a předcházení mastitidě, z přímětí deformovaných struků mláďata méně pijí či jsou odháněna. *** Doplněno! Po několika dalších dnech situace stále stabilizovaná. Jehňata mají příměť všechna (některá více, některá méně), stejně tak bahnice na vemenech. Kromě nutnosti hlídat vývoj nemoci na vemínkách a sledování přírůstků u jehňat však žádné zvraty ... **** Doplňeno: Jehňata se nakonec s přímětí vypořádala poměrně dobře. U jednoho z beránků došlo spontánně k odstavení, pravděpodobně kombinace bolestivých pysků a toho, že ho bahnice odháněla. Naštěstí měl již věk k odstavu vhodný. Zbylá jehňata mají dnes příměti již minimálně, vše se dobře hojí, sekundární infekce žádná. Hůře vypadala situace u jedné z bahnic, která měla velmi nepříjemně zasažené vemínko. I tam se vše postupně lepší a příměť samozřejmě odezní, ale pro jehňata bylo díky deformaci struku obtížné z vemínka pít, pro bahnici to navrch bylo velmi bolestivé, bylo nutné vemínko hlídat a jehňata k ovci přistavovat.
Shrnu-li zpětně celý průběh nemoci, musím říci, že by jasně bylo lepší příměti jako takové se vyvarovat, tj. mít kvalitně živené stádo se silnou imunitou, tedy i odolná jehňata etc etc, to je ale občas jen vysněný idealní stav, kterého lze ne vždy dosáhnout. Příměť, která se k nám dostala přes dvě neosvojená (a tedy oslabená) jehňata se nás na nic neptala, napáchala své a zas je téměř pryč. Příště budeme vědět lépe, především bych se snažila předcházet přenesení příměti na matku, ale to je také jen teorie. Zkrátka přežít to celé lze, ale je to práce navíc, hlídání, přistavování, dokrmování ... Jde však o běžnou "dětskou" nemoc jehňat a proto doufám (a přeji), ať ji v dobrém přestojíte.
Protože jsme s ovcemi v téměř nepřetržitém kontaktu a příměť je na člověka přenosná, chtěla bych se tu zmínit i o tom, jak se infekce příměti zatím projevila u nás :). Nikdo z naší rodiny nebyl zasažen nějak drasticky, zaznamenali jsme malou kožní reakci na předloktí (cca 2cm2), která zmizela během tří dnů a také větší (cca 5cm2) na boku (nojo, i tam se to nějak dostalo), která dosud neodezněla (tj. momentálně asi třetí den), foto pod textem. Žádné jiné projevy než kožní u nás nebyly patrné. Upozorňuji, že na tom celém je nejhorší, že to dost svědí a drbat se to (samozřejmě) nesmí. Potírala jsem občas zlehka dezinfekcí, mazala mastí na ekzém od Weledy (Dermatodoron, u nás bohužel není k sehnání, v německých lékárnách běžně bez předpisu). U dítěte jsme si také všimli malé svědivé skvrnky (cca 1cm2), ale nejsme si jisti, zda je to příměť. Takže zatím takhle. Dám vědět, pokud bude něco jinak. Zatím to vypadá, že pokud příměť nedostanete nějak masivně, že se to dá zvládnout spíš jako svědivá nepříjemnost než jako nějaká zásadní choroba. Důležité dbát na to, aby se nerozšířila (ať už na ostatní či na další místa na těle). ****Doplňuji: Příměť se rychle hojí, místo je zarudlé s "vyrážkou" ještě delší dobu, ale již nesvědí. Dcera nakonec příměť vůbec neměla, u nás dospělých bylo zasažení minimální.
Foto 1) příměť cca 1.den 2) příměť po několika dnech (zasychá)
Hodně štěstí a trpělivosti s průběhem nemoci!
Foto oveček:
Po několika dnech - výrůstek v ústech na ústupu a fotografie přímětí zasaženého struku.
