Dům u mastné kliky

by Alena 20. listopadu 2014 10:52

... a kdyby jenom kliky. Zabíjela se dvě velká prasata, dělala se klasická zabíjačka, nakládalo se maso na uzení. Vše včera završilo škvaření sádla. Pojídání tlačenky jsme museli prokládat buchtičkami se šodó, i nám všežravcům maso lezlo krkem. 

Teď ještě vyhnat z domácnosti odér řeznického krámu, umýt veškeré nádoby, nože, mlýnky, povrchy. A odmastit ty kliky. 

Aby té zábavy nebylo v posledních dnech málo, půjčili jsme si minibagr a upravovali terén kolem stodoly. Počasí nám přálo, ale bylo toho o špetku víc než šlo zvládnout bez bolení zad a kruhů pod očima, únava značná. 

A sotva jeden maraton skončil, začíná další. Dovykydat zimní ustájení pro krávu a kozy, nahodit vnitřek stodoly, postavit oddělení pro ty, kteří mají být v zimě pod střechou. Ochladilo se, na kopci se válí mlha (a nejde už o ten sádelný opar, který jsme tu včera vytvořili), je lezavo, nevlídno. Cítíme to ve vzduchu i v kostech, že se můžeme jednoho rána probudit a venku bude mrznout a poletovat první sníh. Pak přijde čas svolat a zavést všechny naše čtyřnožce do (snad již) připraveného útočiště, do sucha a závětří, blíž k naší péči.

Komentáře (2) -

markéta
markéta
20. 11. 2014 12:25:51 #

Ach jak tě chápu! V tuhle chvíli bych si jehněčí nedala ani s kilem česneku! Ať žije čokoláda!

Alena
Alena
27. 11. 2014 21:59:44 #

Čokoláda! Ano, ano. Jen nesmí být prsty příliš slané a mastné od škvarků ... A.

Přidat komentář

biuquote
  • Komentář
  • Náhled
Loading

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Biobedýnky


Archív

Komentáře

RSS komentářů