Objektivně?

by Alena 10. února 2015 22:47

Někde na netu jsme obšlehli tohle - vyšívání na kartón. A docela to tu jede. Nedávno jsem holkám koupila i vyšívací kroužky a kanavu, ale to je asi ještě hudba budoucnosti, pokud mi to rovnou nehodí na hlavu - tedy já bych klidně vyšívala ...

     

A abyste zbytečně nemysleli, že je to tu samá idylka, děvčata vyšívají na kartón, miminko spinká a rodiče poslouchají vážnou hudbu či rovněž pospávají (popř. v kombinaci) ... tak vězte, že značnou část dne holčičky rozhazují různé předměty, křičí, o něco se handrkují, všemožně padají, brečí, bouchají dveřmi, nadměrně používají nůžky a ignorují jakékoli výzvy k přerušení výše zmíněného, jakož i pobídky k jiným, smysluplnějším, aktivitám. Jo, a miminko se buď dobývá do kamen nebo po sednici roztahuje seno od morčat. A my se mezitím snažíme se z toho všeho nezbláznit. Ale jinak jsou ty zimní dny vlastně pohoda.

Lekce Faust

by Alena 27. listopadu 2014 22:36

Moc se mi líbila představa rodiče, kterýžto, v rámci unschoolingu, je svému dítěti jen jakýmsi průvodcem, budovatelem kreativního a podnětného zázemí, dodavatelem vyžádaných informací a materiálů. Důvěřujte svým dětem, vybízí John Holt, a zástupové Holtovi holdujících rodičů pak hovoří a píší o tom, jak děti sami přijdou s tím, co je zajímá a čemu se chtějí věnovat. Potud prima. 

Takže se těším a vyčkávám, až Ema přijde s nějakým tím tématem, představuji si něco jako květiny nebo velryby, skrytě doufám, že se nám vyhnou ti přiblblí dinosauři. A pak to najednou přijde. "Mami, chci vědět VŠECHNO o Faustovi!" Ehm. Aha. Tu máš, čerte, kropáč. Ještě zajímavé to bude ;-).

Dobrý pocit

by Hynek 3. října 2014 20:51

    

Myslím, že je to v antroposofickém pohledu na děti, že dítě do 7 let je v jedné vývojové fázi, a pak se to najednou mění. U Emy to tedy platí rozhodně.

Začátkem tohohle týdne jsem se probudil, a vidím, že si Ema na posteli čte knihu. Leží si tam a čte si knihu afrických pověstí, něco o želvě, které chtěly opice ukrást játra.

Včera přišly holky z návštěvy u kamarádů a Ála vypráví, jak Ema předčítala Idě a dalším dětem nahlas knížku.

Dnes Ema zjišťovala, jak to je s celkovým počtem křídel a hlav u zabitých kohoutů. Bylo to farmářské, počítaly se useknuté hlavy a uříznutá křídla, ale začátek násobení to byl.

S naší osobní zkušeností započatou jeslemi ve 3 letech, je hodně obtížné věřit, že učení se je postoj vnitřní, nikoliv něco, čemu se musíme podrobovat.

Určitě se o tom snadněji píše někomu, kdo má dvě dvacetileté děti, které do školy nikdy nechodily.

viz Rozhovor s Wendy Priesnitz, Life Learning Magazine 

Ale co, na to taky dojde, asi tak za 14 let :-)

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Biobedýnky


Archív

Komentáře

RSS komentářů