Vaření I.

by Alena 15. března 2013 22:21

Ne, to nevaří vodník Kebule mlhu, ale Hynek javorový sirup. Před pár dny jsme uvařili první letošní várku. Vzápětí se vrátily mrazy a míza přestala téci. Jaro snad přijde příští týden, snad se letos ještě nějaká míza nasbírá.  

Letošní zlepšovák - předehřívání mízy v brutaru a její následné přepouštění do odpařovací nádoby. 

O stavu věcí

by Alena 10. března 2013 22:55

   

No, uklizeno tu moc není, ale je tu veselo ;-). Pusu babičkám a dědům!

Navrtávač děr

by Alena 10. března 2013 21:46

Nene, nepůjde zde o onen zajímavý maďarský film z poloviny devadesátých let, ale o to, jak na javory, aby jste se při navrtávání děr pro kohouty chovali ke stromu co nejšetrněji.

Vhodnou literaturou je především příručka pro severoamerické výrobce javorového sirupu, tzv. North American Maple Syrup Producers Manual, který v angličtině najdete zde, jedná se o vydání z roku 1996. Následná vydání - našla jsem alespoň zmínku o vydání z roku 2006 - jsou zpoplatněna. Najdete-li někde online, dejte vědět.

Předpokládám, že se toho od staršího vydání nezměnilo mnoho, hlavní změnou je asi přechod z kohoutů 7/16" na 5/16", tj. jejich zmenšení z cca 11mm na 8mm (5/16" mají kanadské kohouty, které používáme i my.) a všeobecně větší šetrnost a ohleduplnost ke stromům (např. menší počet kohoutů na strom atp).

Příručka je čtení velmi obsáhlé, zajímavé jsou minimálně informace o historii získávání javorového sirupu, dále pak pasáže o navrtávání, péči o stromy... pěkné jsou i dobové fotografie ... etc, etc ... zkrátka máte-li přebytky volného času a chytlo-li vás právě toto téma, určitě si přijdete na své.

Ve zkratce lze jen doporučit: 

- navrtávejte stromy na svém (či se souhlasem vlastníka), vybírejte si starší silnější stromy se zdravou korunou (žádný z námi navrtaných stromů ani náhodou se svým rozpětím přes 170cm neobejmu, navrtávat můžete samozřejmě i stromy mladší/tenčí, nedoporučuji však navrtávat stromy s obvodem kmene ve výšce navrtávání menším než 100cm), jeden kohout na jeden strom (nehamoňte), vrtejte v místě nad kořenem či pod větví, vrták by měl odpovídat kohoutu (kupodivu), zaklepávejte kohout tak, aby těsnil, ale strom kolem otvoru při zaklepávání kohoutu nepraskl (pevně, ale něžně), další sezónu vrtejte na jiném místě (či na jiném stromě, máte-li takovou volbu).

Zdravý, správně navrtaný strom uvážlivý odběr mízy neohrozí, nicméně navrtání je zásah do organismu stromu. Snažte se být ohleduplní a minimalizovat poškození stromu. 

Článek o tom, jak navrtání ovlivňuje strom najdete zde (v angličtině), na stránkách vermontské univerzity. 

Fotky zajizvených otvorů po navrtání z minulých sezón.

 

 

Byli jsme ...

by Alena 9. března 2013 21:32

... se ve velkoměstě podívat na ty "motace" (jak to nazvala Ema), stihli jsme to pár dní před tím, než výstava skončila. Nadšená spokojenost. 

Navnadilo nás to na další umění .... a už teď se těšíme v květnu pro změnu do drážďanského Albertina.

  Průřez dílem Františka Kupky bylo možné shlédnout v pražskem Salmově paláci.

Enterotoxemie

by Alena 8. března 2013 10:55

Při pátrání po informacích o enterotoxemii ovcí jsem narazila na dobrý a přehledný článek, který v anglickém originále najdete ZDE - na stránkách Colorado State University Extension. Protože je informací o enterotoxemii pro chovatele v češtině nedostatek, článek jsem (byť narychlo) přeložila. Aby text, který bude zajímat nejspíš jen chovatele ovcí, nestrašil v tuto chvíli na první straně našeho blogu, zařadila jsem ho mezi starší příspěvky a najdete ho ZDE.

Na článku mě zaujalo vysvětlení rozvoje onemocnění a možnosti jeho prevence, zvláště v souvislosti s kontrolou množství a kvality krmiva. Ačkoli článek může částečně vyznít příliš pozitivně  pro preventivní očkování, považuji za jeho zajímavější a informativně podstatnější část právě odstavce věnující se ostatní prevenci. Sami bahnice očkované nemáme, s enterotoxemii jsme se dosud u našich zvířat nesetkali, ale dokážu si dobře představit, že kdybychom kvůli enterotoxemii o jehňata přicházeli, očkovat budeme. O vedlejších účincích vakcíny proti enterotoxemii jsem zatím neslyšela ani nikde nic nenašla (na rozdíl od vakcíny proti katarální horečce ovcí/blue tongue), pokud máte nějaké zkušenosti či informace, budu za ně vděčná. 

Mějte se pěkně, úspěšné odchovy jehňat přejeme!

 

Enterotoxemie ovcí, jehňat/Enterotoxemie koz, kůzlat/Enterotoxemia

 

Sladká kapka

by Alena 4. března 2013 22:09

Před pár dny jsme navrtali javory (kleny i mléče). Míza teče zatím pomalu, ale očekáváme, že se v nadcházejících teplých dnech rozproudí naplno. Vařit bychom chtěli koncem týdne.

    

Začínáme pátou sezónu sběru mízy a následného vaření javorového sirupu. Starší záznamy najdete pod štítkem Javorový sirup.

Protože se o domácí javorový sirup (minimálně teoreticky) zajímá stále více lidí a loni došlo dokonce k hromadné objednávce kohoutů, moc by nás zajímaly právě vaše zkušenosti s vařením javorového sirupu. Jde to? Nejde to? Teče to? Chutná to? Vynálezy? Zlepšováky? Tipy a triky? Sem s tím!

Mějte se sladce! 

Karla skotačí - rozdováděná naší hromadnou výpravou na javory.

Permakultura

by Hynek 26. února 2013 21:15

Náš názor na permakulturu v českém pojetí je, dá se říci, spíše rezervovaný. 

Přijde nám, že se příliš mluví o klíčové dírce, vyvýšených záhonech a jedlém lese. A to jsou všechno věci, proti kterým mám(e) větší či menší námitky. Podobně příliš nesouhlasíme s permakulturou Seppa Holzera, který používá těžkou mechanizaci na obrovské přesuny hmot a vytváření svého permakulturního prostředí.

Právě proto mne velmi zaujal článek uveřejněný na stránkách britského časopisu Permaculture, který odebíráme. Šéfredaktorka časopisu v něm na pokračování rozebírá permakulturu tak, jak si myslíme, že by měla být chápána a pojímána.

Tedy jako určitý světonázor, jako postoj ke světu, přírodě, ale i všemu kolem nás.

Článek v originálním znění najdete na http://www.permaculture.co.uk/articles/what-permaculture-part-1-ethics

Pokusím se pro neangličtináře část přeložit, ale podotýkám, že je to volný překlad pouze některých částí:

"Permakultura je především myšlenkový nástroj pro navrhování nízkouhlíkových, vysoce produktivních systémů. ... Je to inspirační náboj permakultury, který nás spojuje s vzory a moudrostí přírody, a umožňuje nám prakticky tuto moudrost začlenit do našich každodenních životů.

Permakulturní design je založen na pozorování toho, co způsobuje, že přírodní systémy fungují dlouhodobě, hledá a zavádí jednoduché, ale efektivní principy a používá je k zrcadlení přírody všude, kde se rozhodne něco tvořit.

Tři hlavní ideje permakultury jsou: Péče o Zemi, Péče o lidi a Odpovídající podíl.

Původní idea Péče o Zemi, zahrnující péči o vše živé a neživé na Zemi, vyrostla tak, aby zahrnula mnoho lidských rozhodnutí, od toho co nosíme za šaty a jaké zboží kupujeme, po to jaké materiály používáme na naše stavební projekty.

Jak můžeme vytvořit nějakou permanentní kulturu, pokud bychom do ní nezahrnuli, nestarali se o lidi? V základu Péče o lidi je pochopení síly společenství. Pokud můžeme změnit naše životy jako jednotlivci, představme si, co dokážeme změnit ve společenství.

Poslední idea je syntézou předchozích dvou. Idea Odpovídajícího podílu uznává, že máme pouze jednu Zemi a že ji musíme sdílet se všemi žijícími tvory a i se všemi následujícími generacemi.

Potřebujeme, aby principy permakultury pomohly vytvořit sadu univerzálně použitelných nástrojů, které mohou být používány pro navrhování udržitelných systémů. Jinak se permakultura stane pouze lifestylovou volbou v jinak neudržitelném systému."

 

... a to je to, co se zdá být důležité - totiž myšlenky a životní přístup ležící za konkrétními výstupy permakultury a snaha o jejich co nejširší uplatnění v různých oblastech lidského působení. Zaklínání se permakulturou vedoucí pouze k (v našich klimatických podmínkách) marným pokusům o pěstování tří sester či klíčové dírce uprostřed zahrádky, se zdá slepou, protože příliš povrchní a neudržitelnou cestou. 

Domácí syřidlo

by Alena 24. února 2013 00:04

Tak jeden příspěvek pro silné žaludky, tentokrát o přípravě domácího syřidla. Těm z vás, kteří se nezajímáte o sýraření, případně o anatomii ovcí, doporučuji článek rovnou přeskočit. Příspěvek obsahuje naturalistické fotografie.

Ale k věci. K výrobě sýrů jsem zatím vyzkoušela několik různých syřidel (od českého, německého, amerického a rakouského výrobce). Pro velkou spokojenost s výsledkem a trvanlivostí syřidla zůstanu s největší pravděpodobností u rakouského (bio)výrobce. Proč si ale nevyzkoušet tradiční výrobu domácího syřidla z jehněčího (kůzlečího) slezu, zvlášť pokud máte k dispozici potřebné suroviny.

Upozorňuji, že takto experimentuji tento rok poprvé, s žádostí o radu jsem se nejprve obrátila na Lenku s Vojtou, kteří si domácí syřidlo již nějaký ten čas vyrábějí, následně jsem pátrala na internetu. Použitelné návody v angličtině najdete mimo jiné zde a zde, níže popíšu podrobně jak jsme postupovali my. 

K výrobě syřidla potřebujete jehněčí či kůzlečí slez, získaný z výhradně kojených mláďat. Předpokládám, že kvůli slezu nebudete mláďata porážet, použít lze tedy slez z mláďat uhynulých z příčin nebránících jejich zpracování pro konzumaci.

  

1 - srdce (zde s krevní sraženinou), 2 - plíce, 3 - játra, 4 - žlučník, 5 - slez, 6 - čepec a kniha, 7- bachor, 8 - močový měchýř, 9 - konečník;  nákres části trávicího ústrojí ovce;  detail slezu

Slez vyřízněte, rozkrojte a opatrně vymyjte. (Nadměrným propíráním a ždímáním byste z tkáně odstranili enzymy, o které tu kráčí.) Omytý slez nakrájejte na proužky a vložte do čisté, uzavíratelné sklenice. Zalijte nálevem dle následujícího receptu a nechejte macerovat cca 12-24hod, v závislosti na okolní teplotě. (Macerovala jsem v lednici o něco více než 24 hodin.) Macerát slijte přes co nejjemnější síto (slévala jsem postupně, nejprve přes cedník, poté přes 80m, nakonec přes papírový filtr), abyste ho zbavili pevných částí. Sílu syřidla je nutné vyzkoušet experimentálně. 

omytá vnitřní stěna slezu 

Recept na extrakt: 

100g slezu

320ml vody

6ml octa

5.8ml soli (1 lžička soli je přibližně 5ml)

Poznámka k uvedeným množstvím: 

Budete-li používat slez ze starších (pouze kojených) jehňat, bude větší, než ten, který jsme měli k dispozici my. Zpracovávala jsem slez dvou (i když relativně velkých) jehňat starých pouze 24 hodin, po vyjmutí natráveniny a propláchnutí měly oba slezy celkem 60g. Vnitřnosti na celkové fotografii pocházejí z velmi drobného mláděte, jeho slez by měl pouze několik gramů. Ocet se do macerátu přidává proto, aby se zvýšila kyselost nálevu, použít můžete i kyselinu citronovou či jiné kyselé činidlo. Běžná je i macerace v syrovátce (namísto octa a vody), u které jsem se ale obávala následné nižší trvanlivosti syřidla. 

  

Láhev s macerátem, filtrování, hotové syřidlo.

Další možností je ze slezu zhotovit syřidlo v podobě pasty. 

Recept na syřidlo v podobě pasty:

100g slezu

5ml/1 lžička soli

5ml/1 lžička oleje

Slez nakrájíme na kousky, poté rozmixujeme spolu se solí a olejem na jemnou pastu. 

Další možností jak si vyrobit přírodní syřidlo je opatrně propláchnutý slez na jednom konci zavázat, nafouknout jako balónek, zavázat na druhém konci a nafouknutý nechat usušit. Sušené slezy pro výrobu sýra lze i koupit, jedná se ale většinou o slezy telecí. Usušený slez se nakrájí na malé kousky a následně maceruje v syrovátce či podobném nálevu jako slez čerstvý. 

Zajímavou metodou výroby syřidla je zavázaní NEpropláchnutého slezu, tj. slezu obsahujícího natrávené mateřské mléko, jeho vyválení v popeli a následné usušení. Při tomto postupu se slez suší tak dlouho, až dojde k pulverizaci jeho obsahu. Jako syřidlo se používá prášek z natráveniny. A já to hodila prasatům ;). Tak příště.   

Doufám, že se vám z obrázků i textu nedělalo příliš nevolno. Zkuste se na to dívat tak, že tyto z dnešního pohledu zdánlivě primitivní postupy jsou fascinující svou dokonalostí (přírodní syřidlo má v porovnání se syřidly umělými vyváženou skladbu enzymů zajišťující velmi dobrou koagulaci mléka a větší výtěžnost), a často jsou (zaplaťpánbůh) dodnes součástí (byť i velko)výroby potravin. Jen o všech těch detailech zkrátka nevíme, vědět nemusíme a často ani vědět nechceme :-).

 

Králičí deka

by Alena 22. února 2013 00:00

Lesní želva nám poslala odkaz na deku z králičích kůží. Najdete ho zde. Vypadá parádně, jen se ještě budu muset porovnat s tím, že je kůží potřeba cca 50 (to je skoro jako s tím husím peřím ...), a že se při výrobě deky všechny rozřežou na tenké proužky (uff). Chtěla bych to mít pro inspiraci v ruce hotové, určitě bych tolik neváhala :).

P.S. Máte problémy s psaním komentářů na náš blog? Napište nám to do komentáře! :) ... a nebo mailem, ať se na to mrkneme.

Pod sněhem

by Alena 21. února 2013 23:40

Sněhem zapadal i náš fóliovník. Je to jeho druhá zima a nese ji statečně. Jen, stejně jako loni, povolila pod tíhou sněhu jedna vzpěra. Na jaře se, stejně jako loni, vymění. 

Pohled na zimní zahrádku taky něčím potěší ... dokonale vypleto ;). Ve fóliáku čeká na teplejší počasí pár pórků, cibule, pokusně i zelí. Doma jsme museli poprvé přepíchat maličkaté sazeničky, přichází doba přeplněných parapetů. 

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Biobedýnky


Archív

Komentáře

RSS komentářů