.

by Alena 16. ledna 2012 08:08

Pomalu se začínáme vzpamatovávat z ovčí události, kterou jste tu mohli sledovat. Jde se dál, snad další ovčí obrázky budou jehňata.

Taky už na nás čekají tři prasečí holky, které přivezeme za týden. Měla by to být čistá kanadská pastevní prasátka, uvidíme, jakou s nimi uděláme zkušenost - loňská prasátka byla křížená s vietnamským prasetem, osvědčila se výborně, ale chceme vyzkoušet zase něco jiného.

Ačkoli jsme po semenářské inventuře zjistili, že téměř nic dalšího nepotřebujeme, už jsme dvakrát objednávali a za to "téměř nic" zase něco utratili :). Podrobnosti o kukuřičném/semenářském semináři už jsou známé, pro dosud neinformované zájemce shrnu v dalším příspěvku.

Pořád se připravujeme na příchod mrazivé zimy a ona s námi laškuje a nepřichází. Ne, nechybí nám, snad nepřijde nečekaně a nezkrátí nám jaro ...

Šátek

by Alena 14. ledna 2012 11:05

Konečně hotovo ... tedy prototyp je hotov. Dva obdélníky z látky a kousek gumičky. Jenže já a šití. Kapitola sama pro sebe. I když snažím se a učím se. Chybami tedy. Mnohými. Ale což. O tom to je ;).

  

Babičkám

by Alena 13. ledna 2012 18:50

Dva zuby.

Obě jedničky dole. Pusu!

Vánoční vyrábění III:

by Alena 13. ledna 2012 15:12

   

Mé pletací ambice byly velké, ale času se nedostávalo, tudíž došlo jen na pletený míč pro Idu. Zví velikosti dětské hlavy, plněný je ovčí vlnou a chrastí v něm rolnička. Snadno se chytá, voní jako ovce ;), nejde s ním ublížit ani rozbít okno.

  

 My dospělí jsme si koupili hračky už před Vánoci - tři základní řezbářské nože. Učíme se a zkoušíme, a tak jsme pro Idu a další prťousy vyřezali z lipového dřeva pár jednoduchých hraček. Některé jsme namořili olejovou barvou, co má certifikát na ocucání, jiné jen lehce mázli lněným olejem. Vyřezávání je zábavné, uklidňující a docela snadné. Pěkný koníček pro dlouhé večery (kdeže jsou?).

 

Domácí majonéza

by Alena 12. ledna 2012 13:26

 

Možná objevuji Ameriku a domácí majonézu už jste všichni někdy dělali. Pro mě to bylo poprvé a dost mě překvapilo, jak je celá ta záležitost jednoduchá. Dostala jsem totiž chuť na vajíčkovou pomazánku. (vejce, máslo, majonéza, sůl, pepř, bylinky, troška hořčice) Všechno bylo doma, až na tu majolku.

  

Základem jak pro majonézu tak pro vajíčkovou pomazánku jsou domácí vejce. Bílá vejce jsou od vlašky, béžová od kropenek, ta tmavá od "průmyslovek". Ještě by to chtělo chovat araukany se zelenými vejci :-)!

1 žloutek, špetka soli, 3 lžičky citrónové šťávy (nebo octa), 150ml oleje ... ochutit můžete dle svého trošičkou dijonské hořčice, bylinkami ... a posouvat se tak od majolky například k tatarce ;) ... majonézy je z toho až dost, já jí potřebovala jen trochu, proto jsem nepoužila olej všechen.

Šlehat můžete ručně (nezkoušela jsem, ale příště vyzkouším), ručním šlehačem či mixérem s vhodnou nádobkou.

Nejprve se smíchá žloutek se solí a lžící oleje, následně přidáte citrónovou šťávu (případně i to, čím chcete majonézu ochutit). Poté se nejprve pomalu (po kapkách) později rychleji za průběžného šlehání či mixování přilévá olej. Mícháte, šleháte či mixujete, až jste s výslednou hutností a spojitostí majonézy spokojeni.

Ukázalo se, že olivový olej má pro výrobu majonézy příliš výraznou chuť. Proto jsem použila jen část olivového, zbytek slunečnicového oleje, ale chuť máme každý jinou, takže experimentujte.

Vánoční vyrábění II.

by Alena 11. ledna 2012 10:49

Dalším doma vyráběným dárkem byl tenhle sedák na židli plněný ovčí vlnou.

 

Z věčných zásob stříhané ovčí vlny jsem část vyčesala a česance naskládala do požadovaného tvaru. Je potřeba počítat se značným sesednutím, polštář z naskládané vlny by měl být pevný, přibližně trojnásobně vysoký. Naskládanou vlnu jsem prošila dlouhými stehy pevnou nití (nestahovat), a zpevnila pomocí plstící jehly. Z obyčejné bavlněné látky jsem na vlnu ušila "pytlík" s úchyty, které lze zavázat kolem opěradla židle. Nakonec jsem na několika místech celý sedák prošila vyšívací bavlnkou, aby se vlna v návleku činností sedacích svalů příliš nehýbala. Časem se chystám ušít nějaký navlékací prací povlak, kvůli snadnější údržbě. Vyrobit takovýhle sedák jde poměrně rychle, ráda bych se časem naučila i mokré plstění a pustila se do tak krásných plstěných sedáků, jako má doma L.F. :)

Tak teď už jen pětkrát zopakovat, abychom měli vyměkčené sezení všichni, nejen pán domu :).

Vánoční vyrábění I.

by Alena 10. ledna 2012 15:20

Aby to ve víru událostí posledních dní zcela nezapadlo, chtěla bych se zmínit o některých dárcích, které jsme si vyrobili k Vánocům. Pro (vlastní) potěchu či pro inspiraci. Dejte vědět, co jste tvořili vy!

Mezi dárky pro Emu byly také dvě waldorfské panenky. Jedna z nich byla pouze předělávka loňského dárku. Panence jsem dodělala vlasy a ušila šaty. Druhá panenka je nová. Panenky se vyrábějí ručně, z přírodních materiálů (bavlna, ovčí vlna) a více či méně dodržují některé principy vycházející z antroposofického přístupu k dětem - především dětské proporce těla panenky (velká hlavička), jednoduchost panenek pro nejmenší děti, co nejvíce neutrální výraz obličeje (více prostoru pro fantazii v imaginativních dětských hrách). Výroba je relativně snadná. Pokud byste se do šití panenek chtěli pustit, doporučuji alespoň pro první výrobek zakoupit střih např. od chráněné dílny Ignis (www.ignis.cz), která ve svém internetovém (i kamenném) obchůdku nabízí materiál a pomůcky potřebné pro výrobu panenek, střihy i návody. Dle mého názoru není potřeba absolvovat žádný kurz, i když máte-li chuť, volné zdroje a příležitost, je kurz šití panenek určitě vhodným způsobem, jak se přiučit různým trikům a technikám. Práci si tím rozhodně usnadníte, ale nenechejte se odradit, i metodou pokus-omyl lze ušít poměrně zdařilé dílko. Návody je určité možné vyhledat i někde na českých či zahraničních webech. Jakmile pár panenek ušijete, budete schopni si je navrhovat sami. V případě, že jste ještě nikdy panenku nešili a budete kupovat něco od Ignisu, doporučuji půjčit si či zakoupit i tenounkou publikaci Šít panenky, z čeho a jak, která sice působí dost nedopracovaně a část postupů v ní zcela chybí, ale základní triky zmiňuje a vysvětluje. Je docela možné, že o šití panenek paní Šilarová z Ignisu dříve či později vydá nějakou obsáhlejší publikaci, jako už vydala o plstění jehlou a skládání hvězd z transparentního papíru.

Waldorfské panenky jsou měkké, příjemné, sice se snadno "ušmudlají", ale jde je snadno očistit, působí opravdově a nějak samozřejmě neplastově ;). Obdobné návody jsou i na skřítky a zvířátka.

Nejsem příliš zdatná švadlenka, ale nějak by mě těšilo, kdyby si jednou holky řekly, že máma sice neuměla moc šít, ale panenky nám dělala sama ... i když plastovky máme samozřejmě taky ... ;)

Hynek: Ale těch doma ušitých už je o dost víc než plastových. Bohužel pár starých plastovek po nás, obdržených od babiček a dědečků, už dosáhlo takové obliby, že je v podstatě nemožné se jich zbavit ...

Klobásový přístup? Možná příště.

by Alena 10. ledna 2012 10:54

Tak se ještě posledním příspěvkem zmínim o tom tématu, které nás provázelo celý minulý týden. Pak už se vrhneme do něčeho jiného, radostnějšího, jo?

Samozřejmě se nám opakovaně vkrádala otázka, zda by nebylo poraněné ovce lepší rovnou utratit, ušetřit si tím nervy, výdaje za veterináře a ovcím trápení. Říkám tomu pracovně klobásový přístup. Odráží se v něm jistá racionalita, pro kterou mám pochopení, ale kterou, dle mého názoru, nelze uplatnit vždy a bez výjimky. Opět se ukazuje, jak je každá situace jedinečná a roli hraje hodně faktorů.

Jinak se budu chovat, zraní-li se můj pes, či například kůň (tedy zvíře chované především kvůli vztahu) a jinak, budou-li to králíci, či třeba prase chované na porážku. Naše ovce spadají někam mezi tyhle kategorie. Jsou to ovce mléčné, tj. nechováme je pro maso, navíc kvalitní bahnice, od kterých se očekává, že budou rodit dobrá jehňata a bude se dojit mléko. Naše stádo je malé (původně šest bahnic), dokážu si představit, že pokud by šlo o dva kusy z padesáti, zase bychom uvažovali jinak. Tohle byly mladé, kvalitní ovce, budoucí matky, které tu s námi mohly být leta, a to, že jsme o ně přišli, je "dlouhá ztráta".

Umírající zvíře nelze nechat trpět, takovou situaci jsme tu řešili opakovaně. Zraněné, byť trpící, zvíře, které má šanci na uzdravení a následný plnohodnotný život, a které navíc ukazuje jakousi chuť či vůli k životu, má, dle mého názoru, smysl zkoušet zachraňovat. Možná se příště zachováme jinak, protože jistě (bohužel) bude nějaké příště. Kde jsou živí, tam jsou i mrtví, jak říká jeden náš kamarád. A možná i díky těmto ovcím, zase víme něco více o prchlivosti života a zranitelnosti zvířecí i vlastní.

Krátká noční

by Alena 9. ledna 2012 22:20

Tak ovčinka, přes svou velkou snahu a dvě injekce dostala tetanus. Konstatuju jen takhle stroze. Smutní samozřejmě jsme. Týden to vypadalo, že je na konci tunelu to světýlko. A ono určitě je. Jen ten tunel nevedl tady k nám.

Snad nás i takovéhle zážitky posílí.

Včely, ploty, kytky, motýli

by Alena 24. března 2010 20:42

 

  S teplým počasím se kromě naší venkovní aktivity zvýšila i aktivita včel. Viděli jsme je pracovat na bledulích, krokusech i vřesu.                    

 

Důležitým zdrojem pylu ale budou i lísky, kterých je v okolí dostatek, dále vrba jíva a olše.

                              

Objevují se i motýli, kteří úspěšně přezimovali, spatřili jsme samečka žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni), babočku paví oko (Inachis io) a babočku kopřivovou (Aglais urticae).

                                                                              

Před úly je rušno, těšíme se, že se o včelách letos dozvíme zase o něco více než loni.

                                                                   

Zatímco ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum) je zde původním druhem, jsou krokusy jarní (Crocus vernus) na fotografii dosazenými návštěvníky, navíc v různých barevných zahradních variacích.

                      

Pustili jsme se do rozšiřování zeleninové zahrady, první fází je přistavění plotu, který je nezbytný zejména jako ochrana proti potulující se zvěři, ať už lesní či té domácí. Doufáme, že se letos dosud běžné epizody se srnami kompletně okousanými jahodami nebudou opakovat :). S plotem pomáhala i Jana, ještě jeden den práce a snad bude hotovo.

           

Pokračovaly i práce v budoucím sadu, řezaly se náletové javory a stahovalo klestí, i tady je kde pokračovat ...

          

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Biobedýnky


Archív

Komentáře

RSS komentářů