Vlna za vlnou

by Alena 7. listopadu 2012 23:28

Popadla mě potřeba udělat si pořádek ve vší té vlně, která se nám tu za léta nashromáždila. A tak přebírám další a další pytle, nikoli útrpně, ale s jistou rozkoší, kterou práce s vlnou přináší. Jójó, má to takovej specifickej čuch, kterej můj nos může, je to příjemný na omak a navrch to zkrátka nějak blaží. Kdo s vlnou dělá, ten ví, jak snadné je práci s ovčím rounem propadnout.

Vybírám si jen alespoň průměrně dlouhou a průměrně čistou vlnu. Zbytek nechávám na izolaci. Prát budu případně až po spředení či při plstění (v pračce), vlna je to velmi pěkná a netřeba ji praním zbytečně mořit. Pro budoucí předení vlnu nečešu. Všechny zkušené přadleny z okolí před předením většinou nečešou. Část vlny, kterou jsem načesala je určena pro výrobu plsti mokrou cestou. 

Také jsem poprvé vlnu barvila. Na internetu jsou k nalezení stohy informací o různých více či méně rafinovaných a sofistikovaných způsobech přírodního barvení vlny. Ale tím, že zrovna nemáte po ruce tu či onu skalici a náruč mořeny či jiné parádní barvířské bylinky, se nenechte paralyzovat. Já hodila kýbl ořechových slupek do velkého zavařováku, přiťápla vnitřkem z menšího zavařováku, na to našťouchala půl pytle bílé vlny a nejprve chvíli vařila a pak zapomněla na sporáku :). Výsledkem je pěkná hnědá vlna. Druhý pokus bylo barvení květy aksamitníku (afrikány). Postup stejný, výsledkem je světle žlutá vlna s vyblitě (pardon) zeleným nádechem - sama o sobě barva nic moc, ale v kombinaci s přírodně bílou a černou vlnou našich fríšek a tou hnědou barvenou to bude fajnový.

O plstění v pračce jsem psala tady . Ze zbytků doma zhotovené plsti jsem ušila bačkory. Nejdřív sobě, pak i Emě. A tedy je to paráda. Výroba velmi snadná a rychlá. Ťapka měkká a teplá, ani se zouvat nechce. A těch možností co s ní - jen si představte: hotovou botu by šlo všemožně barvit (či ji ušít z barevné plsti), na botu by šlo něco naplstit jehlou, nebo ji vyšít bavlnkami, ozdobit korálky etc etc.

   

Bála jsem se, že to budou (zvlášť na dřevěné podlaze) pěkné brusle, ale oproti očekávání bačkory nekloužou. V opačném případě bych zvažovala nějaký druh nátěru na podrážku (?). Outlocitným povahám nedoporučuji boty z bílé vlny, v domácnosti jako je ta naše velmi rychle mění barvu - nicméně pracovala jsem s tím, co bylo po ruce.

Sama jsem teď ve fázi testování, bačkory nosím vytrvale už týden. Na měkkost a hřejivost si stěžovat nelze, počítejte s tím, že se lehce vytáhnou a prošlápnou - tj. doporučuji naplstit spíš silnější vrstvu vlny a botu ušít těsnou. Už se sama těším, až vyrobím hnědou plst a z odstřižků udělám dalších pár párů ... a z větších kousků? Třeba kabát :).

Domácí mýdlo - recept

by Alena 22. září 2012 22:54

S domácí výrobou mýdla jsme začali už za našeho pobývání ve městě, mýdlo se povedlo, jeho používání se ujalo a jediné tuhé mýdlo, které jsme od té doby koupili bylo žlučové a olivové marseilleské mýdlo na praní a celkem nedávno kostka rostlinného biomýdla, která posloužila k výrobě domácího mýdla tekutého. Nevím, nakolik to vypovídá o hygienických standardech naší rodiny, ale várka tuhého domácího mýdla vydrží veeelmi dlouho a tak se u nás nějaký pátek nemýdlařilo. Až tuhle zmizela poslední kostička a navrch volala Hana, co a jak že to domácí mýdlo a spřádala úžasné tvořivé plány ... tak jsem slíbila recept, a že ho dodám obratem, ale ejhle blog nějak usnul a taky se toho dělo mnoho a mnoho a na mejdlo došlo až před pár dny.

Nebudu se tady obsáhle rozepisovat o druzích mýdel či o principech jejich výroby, takových naučných a poučných webových stránek najdete mraky a musím přiznat, že se mi tohle kompilování a různé kopírování  internetových článků a encyklopedických hesel na další a další stránky a blogy lehce příčí. Mýdlařím chvíli, vím o tom jen to základní co potřebuji a co mi momentálně stačí a funguje. Kdybych byla profesionální mýdlař s dlouhými roky zkušeností, tak se do kázání klidně pustím, ale tak chytří, abychom si něco o mýdlech a mýdlaření vygooglili jsme všichni :). Nebudu se ani příliš rozepisovat o bezpečnosti práce s chemickými látkami (v tomto případě s hydroxidem sodným). Čtěte návody a upozornění, používejte dle vlastního uvážení pracovní pomůcky (rukavice, ochranné brýle), chraňte děti. Máte vlastní rozum a zodpovědnost.

Recept jsem před lety vyčetla v letáku o domácí kosmetice, v poslední verzi trochu upravila, obohatila o kozí mléko, ale uvádím i původní recept zcela základní, to pro ty, kteří by se do mýdla chtěli pustit bez kozího mléka. Opět je cílem vyjít ze základních a co nejjednodušších surovin, takových, které máte doma či běžně seženete.

Budeme vařit OLIVOVÉ MÝDLO S VČELÍM VOSKEM (A KOZÍM MLÉKEM)

potřebujete:

920g (tj.1 l) kvalitního olivového oleje

55-60g včelího vosku (nemáte-li včelstva/tj. vlastní vosk, lze použít svíčku z čistého včelího vosku)

120g hydroxidu sodného (k zakoupení v drogérii)

300ml kozího mléka (dejte zmrazit)

60ml studené vody

(esenciální oleje)

Dále potřebujete 2 větší nerezové hrnce, 2 nerezové kovové metličky na míchání (lze použít i dřevěné), kuchyňský teploměr.

Další nezbytnou pomůckou je forma na mýdlo. Může mít zcela základní podobu dřevěné krabice s vyšupovacím dnem a jednou snímatelnou stranou (ta naše má vnitřní rozměry 25x18cm, výšku cca 10cm), ale použít lze i krabičku z kartonu či tvrdšího papíru, papírové plato na vejce, silikonové formy na cukrátka, případně nějakou silikonovou profi formu na mýdla. Pevné formy (např. různé plastové krabičky, popř. skořápky, přírodniny etc) můžou být zajímavé, ale jsou zároveň problematické, protože z nich hotové tuhé mýdlo bez poškození vyšťouráte jen s velkou dávkou štěstí či/a úsilí. Rozkládací dřevěnou či papírovou formu je potřeba vyložit tvrdším igelitem, aby mýdlo k formě nepřilnulo. Asi by bylo možné experimentovat s vykládáním jiných forem např. mikroténem, ale nezkoušela jsem. Pro začátek si to ale příliš nekomplikujte, nevlastníte-li silikonovou formu, udělejte pěkně staromilsky krájené mýdlové kostky.

Do jednoho hrnce vlijte olivový olej a přidejte včelí vosk. Olej krátce zahřejte tak, aby se v něm včelí vosk rozpustil. Pozor, olej se zahřívá velmi velmi rychle (a horký olej může být nebezpečný). Olej nechejte vychladnout na teplotu 55°C.

Do druhého hrnce nalijte vodu, do ní vložte zmrazené kozí mléko a pomalu a opatrně nasypejte hydroxid sodný. Pozor, hydroxid sodný v kontaktu s vodou uvolňuje velké množství energie, směs může být (velmi) horká a navíc vznikají výpary, kterých byste se neměli nadýchat. V případě použítí zmrazeného kozího mléka je tato reakce mírnější. Nechejte směs hydroxidu a vody (+mléka) vychladnout na 55°C (popř. dle potřeby dohřejte).

Většina otáčení při výrobě tohoto mýdla spočívá v úsilí o současné dosažení dané teploty v obou hrncích, chlazení a přihřívání ... ale někdy to vyjde hned napoprvé :).

Jakmile se vám podaří mít v obou hrncích 55°C, přilijte opatrně směs hydroxidu do hrnce s olejem. Následně mícháte, mícháte a mícháte. Přesněji 45 minut mícháte. Vždycky mě fascinovaly recepty, ve kterých se má takhle dlouho ustavičně míchat. Moc si nedovedu představit, že se u hrnce takhle dlouho trčí. Pravdou je, že míchat je třeba - často a tak dlouho, jak to vydržíte. Nicméně odbíhat lze (pokud se nezapomínáte vracet). Směs oleje a hydroxidu postupně houstne (saponifikuje, tedy zmýdelňuje), až po těch cca 45 minutách začne připomínat houstnoucí puding. (Teď můžete přidat nějaký oblíbený olejíček pro vůni, nicméně samo mýdlo už jemně voní po olivovém oleji a včelím vosku.) Z měchačky mýdlová směs kape pomaleji, díky její hustotě zanechávají kapky či pramínky stékající z měchačky v hrnci stopy - anglicky mluvící mýdlaři tomu říkají tracing/trace stage, a je to chvíle, kdy lze mýdlovou směs nalít do formy. Ve formě je mýdlo z tohoto receptu potřeba nechat cca 48 hodin. Poté ho můžete opatrně z formy vyndat a rovněž opatrně nakrájet velkým nožem na požadovaný formát. Nenechejte se vyvést z míry tím, že je mýdlo zatím relativně měkké a křehké. Máte-li silikonovou formu (tj.nebudete krájet), nechala bych mýdlo ve formě déle, aby detaily dobře zatuhly a při vyklepávání se nepolámaly. Nakrájené mýdlové kostky je před použitím potřeba nechat přibližně 3 týdny zrát na suchém místě.

Mýdlo je béžově zelenkavé. Chcete-li mýdlo mramorované, barevné, s bylinkami, otrubami, kořením ... všechno jde ... vyřádit se můžete už při druhé várce. Tohle je jen začátek :).

 Základní recept na mýdlo bez přidání kozího mléka:

920g (1l) olivového oleje, 55-60g včelího vosku, 120g hydroxidu sodného, 360ml vody (tj. nahraďte mléko vodou), houstnutí 45min, ve formě 48hod, zrání 3 týdny

Upozorňuji, že budete-li experimentovat s ingrediencemi (něco vynechávat či např. používat jiný druh rostlinného oleje či jejich směsi), mohou se měnit i poměry váhy olej/hydroxid, teploty, při kterých se olej s hydroxidem míchá, doba houstnutí mýdlové směsi, a doby tvrdnutí ve formě i zrání hotového mýdla. Pro začátečníky je tedy nejvhodnější postupovat podle ověřených receptů, na internetu běžně dostupných.

Takže hodně zdaru s prvním mýdlařením!

Tvoříme ...

by Alena 4. srpna 2012 23:49

Vestu připravenou pro pozdní léto. Z vlastních ovcí, uplstěnou v pračce. Jde o prototyp, který vylosoval Hynek ;), dalších čekatelů na vestu je tu dost ...

 

 

Vděčné a jednoduché plstěné květiny pro malé i velké holky.

 

(Nejen) na ruce I.

by Alena 17. května 2012 13:01

Tak jsem se konečně odhodlala vyrobit si domácí tekuté mýdlo dle receptu kdysi spatřeného kdesi na webu. 

Obdobně jako u zde několikrát zmiňovaného mýdlového slizu, je výroba velmi jednoduchá a výsledek velmi uspokojivý. 

Kromě nezanedbatelné finanční úspory, je předností domácí výroby tekutého mýdla fakt, že si ho můžete vyrobit zrovna z toho svého oblíbeného tvrdého mýdla ... 

   

Takže: 1 standardně velkou kostku mýdla nastrouhat, přidat 30ml glycerinu (z lékárny), zalít 3,5l teplé vody. Postavit na plotnu a mírně zahřívat až mýdlo dokonale rozmícháte. Odstavit a nechat do druhého dne zdrcnout. Je-li mýdlo příliš slizovaté, přidat trochu teplé vody a znovu důkladně rozmíchat. 

Nešetřete na kvalitním přírodním mýdle, 3,5l tekutého mýdla dlouho vydrží, tak ať z něj máte radost ;). 

 

In progress

by Alena 14. dubna 2012 21:49

 

   

O domácím zpracování kůží by měl něco napsat Hynek. Je to totiž učiněná věda. Protože je tu k dispozici jemná kůže  z malého beránka, mám rozpracovaný projekt šití malých botiček pro malé batole. Návodů na šití botek je na internetu spousta (ostatně jako návodů na téměř cokoli), ale věčné vyhledávání a prohlížení návodů vede často k nedostatku času na samotnou akci ... či k paralýze z toho, kolik toho ti kolem vás dokáží. Takže spíš lehká improvizace na téma botičky. Nějak to dopadne, maximálně zjistím, že tudy cesta k doma dělané obuvi nevede :).

 

Ida má už druhou vestičku z merina, nemohla jsem si pomoci, i když je to vesta, kterou má pravděpodobně každé mimino bloggerského světa (návod v aj zde ). Plete se to snadno a rychle, což mi, jakožto pletařskému začátečníku vyhovuje. Mno, možná ještě udělám zelenou ;) ... ale pak se vrhnu do něčeho serióznějšího. Batole je stále v pohybu, vzdávám snahu vestu vyfotit. 

  

Brutnák je krásná rostlina, je značně životaschopný a tak ho máme ve fóliáku přebytek (nepěkně řečeno - zapleveluje). Ale jde sníst! Z mladých listů jde zhotovit jednoduchý salát s okurkovou chutí. Takže príma.

 

Taky tihle krasavci začínají v trávě vystrkovat své stočené lístky. A už je poznat, kteří z nich pokvetou. A protože se malý vemeník snadno ušlápne, či ho koza ukousne, tak do klece s ním, prozatím. Není klecový chov jako klecový chov ... Tak hlavně ať nám orchideje nezmrznou.

 

 

Pod sklo

by Alena 7. února 2012 11:29

Před nějakou dobou jsme se se sousedkou odhodlaly zkusit malovat na sklo technikou podmalby. Vznikají tak obrázky více či méně kýčovité, ale podmalba vždycky byla tvorbou lidovou, takže vše je jak má být ;).

Je to zábavné, poměrně jednoduché a tedy ve výsledku docela uspokojující. Potřebujete sklo, akrylové barvičky, štětečky, vhodné předlohy a trpělivost. Postupujete v mnohém obráceně než u normální malby, od detailů k pozadí.

Zatím vznikl sv. Eustác, sv. Jiljí (patron pastevců a myslivců, ten přijde do stodoly), rýsuje se Marie a sv. Ambrož (patron včelařů, na včelín). Ema namalovala dvě Marie (obě podle Dürera ;), jednu bohužel rozbily kočky, ale jistě časem namalujeme nějaké další. Babičky, třeste se, vánoční dárky jsou jasné ;).

  

Vánoční vyrábění IV.

by Hynek 23. ledna 2012 22:10

Tak aby se nestalo, že to úplně zametu pod stůl a už se o tom nezmíním ...

Tohle je hlavní dárek, který Ema dostala k Vánocům. Hynek pro ni vyrobil dřevěný vozík, který se dá použít venku i uvnitř. Byla z něj nadšená. Na jaře se s ním vydáme na vandr ;).

O výrobě se možná zmíní Hynek, ale pár večerů na to padlo :).

  

Truhlařina je krásná, pomalá práce, na kterou je potřeba se plně soustředit, být pečlivý a mít dost času. A to jsem jaksi neměl, o mé pečlivosti a přesnosti se zmiňovat nebudu. Jak již psala Ála, vozík byl vyroben především ve večerních hodinách, mezi osmou a desátou, ve spoře osvětlené stodole, na vypůjčeném stroji. Až budu dělat další kus, bude to mnohem rychlejší, přesnější a preciznější. Toto bylo vymýšlení za chodu.

Ale nakonec vše dobře dopadlo, se dřevem je pěkná práce a moc se těším, až si jednou pořídím vlastní truhlářský stroj, udělám si lepší světlo do stodoly, a budu tam mít víc místa, takže při hoblování nebudu muset sedět na rotační sekačce ... a tak.

Další na řadě je teď knihovna a postel (jednoduchá postel, spíš takový rám na futon), ale jaksi se mi to zatím daří odkládat.

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů