Domácí syřidlo

by Alena 24. února 2013 00:04

Tak jeden příspěvek pro silné žaludky, tentokrát o přípravě domácího syřidla. Těm z vás, kteří se nezajímáte o sýraření, případně o anatomii ovcí, doporučuji článek rovnou přeskočit. Příspěvek obsahuje naturalistické fotografie.

Ale k věci. K výrobě sýrů jsem zatím vyzkoušela několik různých syřidel (od českého, německého, amerického a rakouského výrobce). Pro velkou spokojenost s výsledkem a trvanlivostí syřidla zůstanu s největší pravděpodobností u rakouského (bio)výrobce. Proč si ale nevyzkoušet tradiční výrobu domácího syřidla z jehněčího (kůzlečího) slezu, zvlášť pokud máte k dispozici potřebné suroviny.

Upozorňuji, že takto experimentuji tento rok poprvé, s žádostí o radu jsem se nejprve obrátila na Lenku s Vojtou, kteří si domácí syřidlo již nějaký ten čas vyrábějí, následně jsem pátrala na internetu. Použitelné návody v angličtině najdete mimo jiné zde a zde, níže popíšu podrobně jak jsme postupovali my. 

K výrobě syřidla potřebujete jehněčí či kůzlečí slez, získaný z výhradně kojených mláďat. Předpokládám, že kvůli slezu nebudete mláďata porážet, použít lze tedy slez z mláďat uhynulých z příčin nebránících jejich zpracování pro konzumaci.

  

1 - srdce (zde s krevní sraženinou), 2 - plíce, 3 - játra, 4 - žlučník, 5 - slez, 6 - čepec a kniha, 7- bachor, 8 - močový měchýř, 9 - konečník;  nákres části trávicího ústrojí ovce;  detail slezu

Slez vyřízněte, rozkrojte a opatrně vymyjte. (Nadměrným propíráním a ždímáním byste z tkáně odstranili enzymy, o které tu kráčí.) Omytý slez nakrájejte na proužky a vložte do čisté, uzavíratelné sklenice. Zalijte nálevem dle následujícího receptu a nechejte macerovat cca 12-24hod, v závislosti na okolní teplotě. (Macerovala jsem v lednici o něco více než 24 hodin.) Macerát slijte přes co nejjemnější síto (slévala jsem postupně, nejprve přes cedník, poté přes 80m, nakonec přes papírový filtr), abyste ho zbavili pevných částí. Sílu syřidla je nutné vyzkoušet experimentálně. 

omytá vnitřní stěna slezu 

Recept na extrakt: 

100g slezu

320ml vody

6ml octa

5.8ml soli (1 lžička soli je přibližně 5ml)

Poznámka k uvedeným množstvím: 

Budete-li používat slez ze starších (pouze kojených) jehňat, bude větší, než ten, který jsme měli k dispozici my. Zpracovávala jsem slez dvou (i když relativně velkých) jehňat starých pouze 24 hodin, po vyjmutí natráveniny a propláchnutí měly oba slezy celkem 60g. Vnitřnosti na celkové fotografii pocházejí z velmi drobného mláděte, jeho slez by měl pouze několik gramů. Ocet se do macerátu přidává proto, aby se zvýšila kyselost nálevu, použít můžete i kyselinu citronovou či jiné kyselé činidlo. Běžná je i macerace v syrovátce (namísto octa a vody), u které jsem se ale obávala následné nižší trvanlivosti syřidla. 

  

Láhev s macerátem, filtrování, hotové syřidlo.

Další možností je ze slezu zhotovit syřidlo v podobě pasty. 

Recept na syřidlo v podobě pasty:

100g slezu

5ml/1 lžička soli

5ml/1 lžička oleje

Slez nakrájíme na kousky, poté rozmixujeme spolu se solí a olejem na jemnou pastu. 

Další možností jak si vyrobit přírodní syřidlo je opatrně propláchnutý slez na jednom konci zavázat, nafouknout jako balónek, zavázat na druhém konci a nafouknutý nechat usušit. Sušené slezy pro výrobu sýra lze i koupit, jedná se ale většinou o slezy telecí. Usušený slez se nakrájí na malé kousky a následně maceruje v syrovátce či podobném nálevu jako slez čerstvý. 

Zajímavou metodou výroby syřidla je zavázaní NEpropláchnutého slezu, tj. slezu obsahujícího natrávené mateřské mléko, jeho vyválení v popeli a následné usušení. Při tomto postupu se slez suší tak dlouho, až dojde k pulverizaci jeho obsahu. Jako syřidlo se používá prášek z natráveniny. A já to hodila prasatům ;). Tak příště.   

Doufám, že se vám z obrázků i textu nedělalo příliš nevolno. Zkuste se na to dívat tak, že tyto z dnešního pohledu zdánlivě primitivní postupy jsou fascinující svou dokonalostí (přírodní syřidlo má v porovnání se syřidly umělými vyváženou skladbu enzymů zajišťující velmi dobrou koagulaci mléka a větší výtěžnost), a často jsou (zaplaťpánbůh) dodnes součástí (byť i velko)výroby potravin. Jen o všech těch detailech zkrátka nevíme, vědět nemusíme a často ani vědět nechceme :-).

 

Domácí mýdlo - recept

by Alena 22. září 2012 22:54

S domácí výrobou mýdla jsme začali už za našeho pobývání ve městě, mýdlo se povedlo, jeho používání se ujalo a jediné tuhé mýdlo, které jsme od té doby koupili bylo žlučové a olivové marseilleské mýdlo na praní a celkem nedávno kostka rostlinného biomýdla, která posloužila k výrobě domácího mýdla tekutého. Nevím, nakolik to vypovídá o hygienických standardech naší rodiny, ale várka tuhého domácího mýdla vydrží veeelmi dlouho a tak se u nás nějaký pátek nemýdlařilo. Až tuhle zmizela poslední kostička a navrch volala Hana, co a jak že to domácí mýdlo a spřádala úžasné tvořivé plány ... tak jsem slíbila recept, a že ho dodám obratem, ale ejhle blog nějak usnul a taky se toho dělo mnoho a mnoho a na mejdlo došlo až před pár dny.

Nebudu se tady obsáhle rozepisovat o druzích mýdel či o principech jejich výroby, takových naučných a poučných webových stránek najdete mraky a musím přiznat, že se mi tohle kompilování a různé kopírování  internetových článků a encyklopedických hesel na další a další stránky a blogy lehce příčí. Mýdlařím chvíli, vím o tom jen to základní co potřebuji a co mi momentálně stačí a funguje. Kdybych byla profesionální mýdlař s dlouhými roky zkušeností, tak se do kázání klidně pustím, ale tak chytří, abychom si něco o mýdlech a mýdlaření vygooglili jsme všichni :). Nebudu se ani příliš rozepisovat o bezpečnosti práce s chemickými látkami (v tomto případě s hydroxidem sodným). Čtěte návody a upozornění, používejte dle vlastního uvážení pracovní pomůcky (rukavice, ochranné brýle), chraňte děti. Máte vlastní rozum a zodpovědnost.

Recept jsem před lety vyčetla v letáku o domácí kosmetice, v poslední verzi trochu upravila, obohatila o kozí mléko, ale uvádím i původní recept zcela základní, to pro ty, kteří by se do mýdla chtěli pustit bez kozího mléka. Opět je cílem vyjít ze základních a co nejjednodušších surovin, takových, které máte doma či běžně seženete.

Budeme vařit OLIVOVÉ MÝDLO S VČELÍM VOSKEM (A KOZÍM MLÉKEM)

potřebujete:

920g (tj.1 l) kvalitního olivového oleje

55-60g včelího vosku (nemáte-li včelstva/tj. vlastní vosk, lze použít svíčku z čistého včelího vosku)

120g hydroxidu sodného (k zakoupení v drogérii)

300ml kozího mléka (dejte zmrazit)

60ml studené vody

(esenciální oleje)

Dále potřebujete 2 větší nerezové hrnce, 2 nerezové kovové metličky na míchání (lze použít i dřevěné), kuchyňský teploměr.

Další nezbytnou pomůckou je forma na mýdlo. Může mít zcela základní podobu dřevěné krabice s vyšupovacím dnem a jednou snímatelnou stranou (ta naše má vnitřní rozměry 25x18cm, výšku cca 10cm), ale použít lze i krabičku z kartonu či tvrdšího papíru, papírové plato na vejce, silikonové formy na cukrátka, případně nějakou silikonovou profi formu na mýdla. Pevné formy (např. různé plastové krabičky, popř. skořápky, přírodniny etc) můžou být zajímavé, ale jsou zároveň problematické, protože z nich hotové tuhé mýdlo bez poškození vyšťouráte jen s velkou dávkou štěstí či/a úsilí. Rozkládací dřevěnou či papírovou formu je potřeba vyložit tvrdším igelitem, aby mýdlo k formě nepřilnulo. Asi by bylo možné experimentovat s vykládáním jiných forem např. mikroténem, ale nezkoušela jsem. Pro začátek si to ale příliš nekomplikujte, nevlastníte-li silikonovou formu, udělejte pěkně staromilsky krájené mýdlové kostky.

Do jednoho hrnce vlijte olivový olej a přidejte včelí vosk. Olej krátce zahřejte tak, aby se v něm včelí vosk rozpustil. Pozor, olej se zahřívá velmi velmi rychle (a horký olej může být nebezpečný). Olej nechejte vychladnout na teplotu 55°C.

Do druhého hrnce nalijte vodu, do ní vložte zmrazené kozí mléko a pomalu a opatrně nasypejte hydroxid sodný. Pozor, hydroxid sodný v kontaktu s vodou uvolňuje velké množství energie, směs může být (velmi) horká a navíc vznikají výpary, kterých byste se neměli nadýchat. V případě použítí zmrazeného kozího mléka je tato reakce mírnější. Nechejte směs hydroxidu a vody (+mléka) vychladnout na 55°C (popř. dle potřeby dohřejte).

Většina otáčení při výrobě tohoto mýdla spočívá v úsilí o současné dosažení dané teploty v obou hrncích, chlazení a přihřívání ... ale někdy to vyjde hned napoprvé :).

Jakmile se vám podaří mít v obou hrncích 55°C, přilijte opatrně směs hydroxidu do hrnce s olejem. Následně mícháte, mícháte a mícháte. Přesněji 45 minut mícháte. Vždycky mě fascinovaly recepty, ve kterých se má takhle dlouho ustavičně míchat. Moc si nedovedu představit, že se u hrnce takhle dlouho trčí. Pravdou je, že míchat je třeba - často a tak dlouho, jak to vydržíte. Nicméně odbíhat lze (pokud se nezapomínáte vracet). Směs oleje a hydroxidu postupně houstne (saponifikuje, tedy zmýdelňuje), až po těch cca 45 minutách začne připomínat houstnoucí puding. (Teď můžete přidat nějaký oblíbený olejíček pro vůni, nicméně samo mýdlo už jemně voní po olivovém oleji a včelím vosku.) Z měchačky mýdlová směs kape pomaleji, díky její hustotě zanechávají kapky či pramínky stékající z měchačky v hrnci stopy - anglicky mluvící mýdlaři tomu říkají tracing/trace stage, a je to chvíle, kdy lze mýdlovou směs nalít do formy. Ve formě je mýdlo z tohoto receptu potřeba nechat cca 48 hodin. Poté ho můžete opatrně z formy vyndat a rovněž opatrně nakrájet velkým nožem na požadovaný formát. Nenechejte se vyvést z míry tím, že je mýdlo zatím relativně měkké a křehké. Máte-li silikonovou formu (tj.nebudete krájet), nechala bych mýdlo ve formě déle, aby detaily dobře zatuhly a při vyklepávání se nepolámaly. Nakrájené mýdlové kostky je před použitím potřeba nechat přibližně 3 týdny zrát na suchém místě.

Mýdlo je béžově zelenkavé. Chcete-li mýdlo mramorované, barevné, s bylinkami, otrubami, kořením ... všechno jde ... vyřádit se můžete už při druhé várce. Tohle je jen začátek :).

 Základní recept na mýdlo bez přidání kozího mléka:

920g (1l) olivového oleje, 55-60g včelího vosku, 120g hydroxidu sodného, 360ml vody (tj. nahraďte mléko vodou), houstnutí 45min, ve formě 48hod, zrání 3 týdny

Upozorňuji, že budete-li experimentovat s ingrediencemi (něco vynechávat či např. používat jiný druh rostlinného oleje či jejich směsi), mohou se měnit i poměry váhy olej/hydroxid, teploty, při kterých se olej s hydroxidem míchá, doba houstnutí mýdlové směsi, a doby tvrdnutí ve formě i zrání hotového mýdla. Pro začátečníky je tedy nejvhodnější postupovat podle ověřených receptů, na internetu běžně dostupných.

Takže hodně zdaru s prvním mýdlařením!

(Nejen) na ruce II.

by Alena 17. května 2012 21:36

S několika spřátelenými farmářkami vedeme diskuzi o tom, zda (a případně jaké) používat na práci na poli a zahradě rukavice.

Jsou mezi námi v převaze zastánkyně nudistické cesty, proklamující lásku k půdě a jedinečnost přímého kontaktu se zemí. Skvělé, můj plný souhlas. Ale co ruční (tj. i bez plečky) plení? A plení kopřiv? A setí a sázení? A každý den? Tak zkrátka střídám přístup bez rukavic a pokusy o nalezení ideálních pracovních rukavic ... Nějaké tipy?

Cílem není jemná, bílá, pěstěná ruka salónního intelektuála, ale co s rukou hrubou a neumytelnou, hmmm? 

A tak došlo na další dlouho čekající recept z internetové studnice nápadů:

  

1 odměrku hrubé soli (mořské, keltské, jaképakchcete)

1/2 odměrky kokosového oleje

1/4 odměrky nadrbaných sušených levandulových květů

(pár kapek levandulového oleje)

Přísady smícháte a umístíte do zavíratelné sklenice se širokým hrdlem někam poblíž umyvadla. Ze sklenice dle potřeby naberete špetku a ruce jemně odrbete. Opláchnete teplou vodou, případně jen otřete ...

Sama jsem ve fázi testování, uvidíme ... :).

(Nejen) na ruce I.

by Alena 17. května 2012 13:01

Tak jsem se konečně odhodlala vyrobit si domácí tekuté mýdlo dle receptu kdysi spatřeného kdesi na webu. 

Obdobně jako u zde několikrát zmiňovaného mýdlového slizu, je výroba velmi jednoduchá a výsledek velmi uspokojivý. 

Kromě nezanedbatelné finanční úspory, je předností domácí výroby tekutého mýdla fakt, že si ho můžete vyrobit zrovna z toho svého oblíbeného tvrdého mýdla ... 

   

Takže: 1 standardně velkou kostku mýdla nastrouhat, přidat 30ml glycerinu (z lékárny), zalít 3,5l teplé vody. Postavit na plotnu a mírně zahřívat až mýdlo dokonale rozmícháte. Odstavit a nechat do druhého dne zdrcnout. Je-li mýdlo příliš slizovaté, přidat trochu teplé vody a znovu důkladně rozmíchat. 

Nešetřete na kvalitním přírodním mýdle, 3,5l tekutého mýdla dlouho vydrží, tak ať z něj máte radost ;). 

 

Dnes

by Alena 13. března 2012 22:29

Dnes cesta na poštu a do knihovny. Už dlouho se chystám, že sem napíšu něco o dětských knížkách. Zdá se ale, že to ještě potrvá ;). 

Večer jsme vysévali listovou zeleninu, stihli jsme růžičkovou kapustu, hlávkovou kapustu a část zelí. Zbytek příště. Je toho moooooc!

K večeři brambory a ovesné placky s mrkví. Horkou vodou spaříme ovesné vločky, necháme namočené, nastrouháme mrkev, nakrájíme cibuli na kostičky, přidáme 1-2 vejce, trochu hladké mouky, okořeníme dle chuti a fantazie (sůl, pepř, bylinky), osmažíme. Všechna množství dle potřeby a oka. Tak, aby vzniklo těstíčko. Však víte. Jednoduché, dobré, jedí i děti :).

Uspávám holky. Nejdřív usne Ida, nad nově půjčenou knížkou po chvíli i Ema. Sama bojuji s chutí z postele už nevylézt. Přemýšlím, co mě venku čeká a co budu dělat první. Nakonec seberu síly a jdu do kuchyně dát péci chleba. Hynek se ještě nevrátil od večerního krmení zvířat. Šel pro pilu, jak plánoval? Vykouknu z kuchyňského okna a vidím, že ve stodole se ještě svítí. Hned mě to napadá. Do jedné kapsy gumovou rukavici, do druhé foťák. 

Trochu překvapení, namísto jasné, obrovské starší ovce Medvědičky rodí jedna z prvniček. Porod rychlý, bez asistence, bez komplikací. Přišli jsme k hotovému. Dva beránci, jeden hodně maličký (2,3kg) a druhý velký (3,9kg). Vedle sebe v porovnání spíš David a Goliáš než dva bratři. Ovečka je olizuje, pobekává. Vše je, zdá se, jak má být. Po nějaké době je převádíme do připraveného choulu. Aby měli svůj prostor a klid. Pokukujeme, kontrolujeme, aby se oba napili mleziva. A jdeme domů. Snad všechno půjde dobře a zvládne to i ten prťousek. První jehňata letošního roku. A brzy další. 

  

Jedeme dál

by Alena 8. března 2012 16:30

Tak další javorový koláč, tentokrát adaptace receptu Jasona D.Clarka. V naši verzi došlo k jistým odchylkám od receptu,pekly jsme s Emou, takže pozornost byla rozptýlena, převody z amerických jednotek míry špatně propočítány a tak koláč skončil s dvojitou dávkou vody a oleje. Přidaly jsme mouku a pokračovaly vesele dál. K vlašským ořechům jsem přihodila i pár lískových, už jsem byla líná louskat ...Výsledkem byl dobrý ořechový koláč s příjemnou javorovou chutí. Původní recept viz níže. 

  

pozor, všechny údaje v ml!

400ml polohrubé mouky

170ml javorového sirupu

250ml tmavého cukru

80ml vody

80ml oleje 

1 lžíce octa

1 lžička jedlé sody

1/2 lžičky soli

125ml nasekaných vlašských ořechů

Smícháte sypké, poté přidáte tekuté. Promísíte, těsto nalijete do vymazané pečící nádoby, pečete v troubě při 180°C cca 35min.

Javorová zmrzlina s vlašskými ořechy .... a javorový koláč s vlašskými ořechy

by Alena 6. března 2012 22:19

Hmmm ... zní to dobře, ne?

Vzhledem k tomu, kolik javorový sirup v obchodě stojí, jsou tyto recepty určeny spíše pro ty, kteří si javorový sirup sami vaří, případně dostávají pravidelné zásilky javorového sirupu od příbuzných v Severní Americe ... a nebo na sobě zkrátka nešetří. 

Takže: 

Javorová zmrzlina s vlašskými ořechy

0,5l sladké smetany

375ml šlehačky

125ml mléka

170ml javorového sirupu

80ml cukru

2 lžíce vanilkové esence

hrnek nasekaných vlašských ořechů

půl lžičky skořice (nemusí být)

 Smetanu smíchejte s cukrem a javorovým sirupem, dejte do hrnku a opatrně zahřejte tak, aby se cukr zcela rozpustil. Poté nechejte v lednici dobře vychladit. Připravte si zmrzlinovač, nalijte vychladlou směs do zmrzlinovače, přidejte zbytek ingrediencí a pokračujte podle návodu k danému zmrzlinovači ...

Hotovo. Udělali jsme zmrzlinu z poloviční dávky, skořici i ořechy jsme vynechali - skořici proto, aby nepřetloukla jemnou chuť javorového sirupu, ořechy proto, že jsme zmrzlinu jedli spolu s javorovým koláčem s ořechy. Bylo to velmi dobré, kalorie jsme raději nepočítali. 

  

 

Javorový koláč s ořechy


listové těsto nebo jeho domácí obdoba, v množství vhodném k vyložení kruhové pečící formy o průměru cca 25cm

3 vejce

190ml cukru

190ml javorového sirupu

6 lžic rozehřátého másla

60ml čaje (černého, zázvorového, meduňkového ...)

2 lžíce (domácího) jablečného octa

špetka soli

190ml nahrubo nasekaných vlašských ořechů

Formu vyložte těstem (vyšší okraje), v míse lehce ušlehejte vejce s cukrem, přidejte sirup, máslo, čaj, ocet, sůl. Umíchejte v jemnou směs, nalijte do formy na těsto. Vložte do trouby rozehřáté na 200°C, pečte 10min, poté troubu ztlumte na 180°C a pečte přibližně dalších 25 minut, až je javorová směs ve středu koláče tužší. Nechejte alespoň 30min vychladnout. 

Při přípravě koláče jsem zapomněla přidat máslo, přesto byl výsledek uspokojivý ...

Oba (zde mírně upravené) recepty pocházejí z Javorové kuchařky státu Vermont. 

 

   

Včera

by Alena 18. ledna 2012 22:06

Krásný zimní den.

.: Ostříhali jsme mladé stromky v sadu. Podle výsevních dnů Marie Thunové se k tomu středa hodila.

.: Odstranili jsme sněhovou vrstvu z našeho fóliovníku. Těžký sníh ležící na vrcholu oblouku ohnul jednu z pomocných vzpěr.

.: Zkontrolovali jsme včely a připravili měl pro zimní odběry.

  

.: Poprvé v tomto roce jsme jeli nakupovat. Minule jsme byli 19.12. Snažíme se jezdit jednou za tři týdny či déle. Nijak nám to nechybí. Chvála domácímu chlebu.

.: Lívance bez kynutí. Už podruhé v krátké době. Za recept díky J.R.!

300g polohrubé mouky, 1/2l mléka, 2 lžíce cukru, 1/2 prášku do pečiva, 3 vejce, sůl. Oddělit bílky a žloutky. Smíchat sypké. Žloutky umíchat s mlékem. Z bílků ušlehat sníh. Mléko do mouky, sníh do těsta. Na lívanečník ... třeba na domácím ghí nebo jiném tuku.

 

Domácí majonéza

by Alena 12. ledna 2012 13:26

 

Možná objevuji Ameriku a domácí majonézu už jste všichni někdy dělali. Pro mě to bylo poprvé a dost mě překvapilo, jak je celá ta záležitost jednoduchá. Dostala jsem totiž chuť na vajíčkovou pomazánku. (vejce, máslo, majonéza, sůl, pepř, bylinky, troška hořčice) Všechno bylo doma, až na tu majolku.

  

Základem jak pro majonézu tak pro vajíčkovou pomazánku jsou domácí vejce. Bílá vejce jsou od vlašky, béžová od kropenek, ta tmavá od "průmyslovek". Ještě by to chtělo chovat araukany se zelenými vejci :-)!

1 žloutek, špetka soli, 3 lžičky citrónové šťávy (nebo octa), 150ml oleje ... ochutit můžete dle svého trošičkou dijonské hořčice, bylinkami ... a posouvat se tak od majolky například k tatarce ;) ... majonézy je z toho až dost, já jí potřebovala jen trochu, proto jsem nepoužila olej všechen.

Šlehat můžete ručně (nezkoušela jsem, ale příště vyzkouším), ručním šlehačem či mixérem s vhodnou nádobkou.

Nejprve se smíchá žloutek se solí a lžící oleje, následně přidáte citrónovou šťávu (případně i to, čím chcete majonézu ochutit). Poté se nejprve pomalu (po kapkách) později rychleji za průběžného šlehání či mixování přilévá olej. Mícháte, šleháte či mixujete, až jste s výslednou hutností a spojitostí majonézy spokojeni.

Ukázalo se, že olivový olej má pro výrobu majonézy příliš výraznou chuť. Proto jsem použila jen část olivového, zbytek slunečnicového oleje, ale chuť máme každý jinou, takže experimentujte.

V kuchyni

by Hynek 5. října 2010 20:33

                                                                           

Protože přišla doba zpracovávání úrody pozdního léta, tráví se v kuchyni téměř každá volná chvíle. Čekajících projektů je tolik, že se ani ke všem nedostaneme (prošvihli jsme například letošní úrodu bezinek, chjo). Ovce dojíme už jen jednou, takže sýrů je čím dál tím méně, pozornost je trochu roztříštěná, takže velká část mléka našla svoji finální podobu ve formě tvarohu. Ale taky dobrý ;).

Chleba, chleba, chleba! ... chutná skvěle, akorát se mi nějak nedaří najít rytmus v přípravě těsta a pečení tak, aby byl k dispozici stále...

                 

Jinak kuchyni vládnou rajčata. Červená, zelená i ta něco mezi. Vládnou momentálně mnoha hrncům a také prostoru na parapetech. Připravili jsme univerzální rajčatovou omáčku (s variantou pálivá a kari), která se zavaří a uskladní na zimu. Zkusili jsme také domácí kečup, z hrnce chutná dobře, uvidíme jak se osvědčí na stole. Recept: Na 1kg rajčat 1 velké jablko, 1 velká cibule, menší lžíce soli, cca 65ml octa, cca 65g cukru v závislosti na sladkosti/kyselosti rajčat a vlastní chuti a dále taktéž dle vlastní chuti: česnek, pepř, paprika sladká i pálivá, chili, kari, hřebíčky, skořice, nové koření - zkrátka jak myslíte a co vám chutná, určitě lze vymyslet i obměny s různými bylinkami, přidat papriky či co já vím ... vše vařit pod poklicí cca 90min, rozmixovat, důkladně propasírovat a dále vařit bez poklice do dosažení žádoucí hustoty. Rozlít do sklenic a sterilovat cca 15min při 80°C. Vzhledem k tomu, že se objem vařením dost zmenší, doporučuji dělat z více dávek najednou. Hledám vhodné recepty na zpracování zelených rajčat, znáte-li nějaký zajímavý, ozvěte se.                           

                 

                

Dalším projektem s nejasným koncem je šípková marmeláda. Přemýšlíme horem dolem jak se vyhnout pracnému odstraňování zrníček, šípek po šípku... Postupuji děsivě pomalu a připadám si neohrabaná :). Hlavou se mi honí vzpomínky na pěkné vypasené šípky růže svraskalé (Rosa rugosa), které takto čistit musí být oproti našim malinkatým divočákům procházka růžovým sadem ;). Mno nic. Trochu zápolím s myšlenkou všechny šípky prostě hodit do hrnce a hotovo ... i když před tím recepty varují, hmm ... uvidíme. Trpělivost růže přináší, že. Zase nezužitkovat všechny ty šípky, které jsme s Evou (znovu díky!) natrhaly by mi přišlo škoda. Už jen kvůli těm popíchaným a podrápaným rukám :). Takže alespoň sušíme na čaj a o zbytku rozhodne zítřek.

                                    

                

Zmrazili jsme sklizeň celeru. Nejprve jsme plánovali celer uskladnit do sklepa, ale protože se na našem celerovém záhonku na zimu vykrmil a zazásobil jakýs hlodavec, dali jsme přednost tepelné úpravě a následnému zmrazení celeru. Část celeru jsem nakrájela na kostky, část na plátky, něco nastrouhala nahrubo. Snad se časem dostaneme i k plánovanému namíchání zeleninových směsí...

        

Tak tolik za posledních pár dní. K zářijovému experimentování v kuchyni se snad časem dostanu.

 

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů