Pedikúra

by Alena 10. února 2015 20:50

Bylo to potřeba a na rozdíl od ovčích paznehtů to zatím neumíme sami. Karla byla trochu zaskočená, ale vlastně trpělivá. Týna se odmítla účastnit, asi má ke stříhání nehtů stejný postoj, jako moje holčičky, hmm.

    

Už! II.

by Alena 13. ledna 2015 10:07

Dnes ráno se Karle narodila zdravá černá jalovička. Karla je čistokrevná holštýnka, již podruhé ale porodila v 289.den březosti, takže jsme několik dní čekali s narůstající netrpělivostí. Příroda zkrátka bere všechny ty průměry, výpočty a tabulky s rezervou.

  

    

Minule na pastvině, tentokrát ve stodole (zvolila kráva sama). 

Při pohledu do kalendáře připadlo jalovičce jméno Leontýna. Hmmmm. No, oči na to má. A nohy skoro tak dlouhé, jako Tina Turner ;-). Tak zřejmě nejspíš Týna. 

Už!

by Alena 12. září 2013 22:40

  

Dnes ráno k nám přibyl býček Mariánek. Karla sice odešla z ohrady rodit do lesa, ale tam to zvládla v klidu a po svém. Následně se svým ještě mokrým potomkem bránila spřáteleným sousedům v odjezdu za povinnou školní docházkou, ale pak, již zpátky v ohradě, nastal klidný rytmus přirozeného běhu vstávání, olizování, uléhání, vstávání, sání ...

Očekávání

by Alena 8. listopadu 2012 23:36

Přípravy stodoly na zimu vrcholí. Kluci vykydali, teď se věnují vymýšlení a přestavbám vnitřních stání pro zvířata. Do stodoly se letos kromě ovcí, koz a krávy musí vejít i sviňka. Jo, a králíci, samozřejmě. A možná husy. Ale to předbíhám :).

Kydáme jednou ročně. Na jaře pouštíme na vysokou podestýlku po našich milých přežvýkavcích prasátka. Ta za půl roku podestýlku krásně zkypří a rozryjí, takže se nekydá hnůj, ale vyváží pěkný kompost. Úžasný nápad. Bez prasátek se kydání občas neobešlo bez krumpáče, teď je to sice stále práce náročná, ale v porovnání mnohem lehčí. Prasaty přerytý hnůj jde rovnou na záhony. Možná jsem to tu už zmiňovala - někteří hospodáři během zimy do vysoké podestýlky občas rozhodí hrst kukuřice, která má později prasata motivovat k rytí. My máme zjevně prasata dost motivovaná i bez kukuřice, ale jistě to s kukuřicí funguje skvěle.

Kromě vyklízení hnoje kluci dodělali na stodole střechu, pokryli plechem i tu část střechy, kterou jsme původně zamýšleli osadit rozchodníky. Se zelenou střechou budeme počítat tedy někdy příště.

Na začátku roku jsme koupili tři selátka kanadského pastevního prasete. Jedna zabíjačka byla v srpnu, druhá minulý týden. Poslední prasátko jsme jeden den v létě narychlo vezli na námluvy. Byla to trochu loterie, jestli jsme správně odhadli, že se sviňka bouká plus otázka jak bude reagovat na nepohodu z převozu ke kanečkovi a pobyt v cizím prostředí. Teď má bříško až k zemi a my před sebou přibližně deset dní zvědavého očekávání. Snad vše půjde dobře. Pro Kokosku (tak se naše prasnička jmenuje) jsme ve výběhu přistavěli novou boudu.

    

Karličku jsme po neúspěšných pokusech o o inseminaci dovedli k býkovi. Kluci s ní šli 2.5km pěšky, zvládli to za cca 40min, což je pěkný čas, Karla šla na ohlávce klidně byť svižně, a tak byli naštěstí splavení dvounozí výletníci více než čtyřnozí. Trochu jsme se obávali jak bude Karla s býkem vycházet, ale obavy se nenaplnily a vše zatím působí idylicky. Býk je fešný aquitainec, tak to teď necháme chvili v rukou přírody.

Na zahrádce a na poli ... aneb letem světem

by Alena 23. července 2012 22:42

Zavařili jsme první dávku okurek. Sklidili jsme část mrkví. Sklidili jsme česnek. Ojídáme rybíz. Na poli jsme sklidili vodnici ... a žampióny. Těch tmavých výborných žampiónů bývá hojně i ve stodole. Je to taková čistá radost sklízet něco, co je nejen dobré, ale navrch co jste ani neseli a neopečovávali. Co roste tak nějak samo, dle vlastního rytmu, jen pro nás nahodile. Lákalo by mě mít pěstování hub víc pod kontrolou, ale takhle je to takové milé :). 

 

Kozel Mates se u nás docela zabydlel, ale zatím si nejsme příliš jisti, zda došlo k tomu, kvůli čemu je kozel tady :). Kozí říje je pro nás krajinou téměř neprobádanou a Meruňka je velmi tajuplná. Zato Sněženčina kůzlata rostou a měla by být co nejdříve odstavena, dojit Sněženku je zatím ale učiněná akrobacie, tak jsme trochu zvědavi, jak to s kozím mlékem bude.

  

Sýry, sýry, sýry. Zkouším archivní kousky, snad je nesníme předčasně. Pokus o penicilíňáky málem skončil u prasátek, teď mi roste a snad zraje v sýrařské lednici, ale jasný úspěch to není ... dám druhý pokus. Když dělám ovčí tvaroh, voní celá kuchyně. Je to lahoda. Chutná dokonce i mojí mamince, což beru jako velkou poctu. Vůbec je to sýraření letos takové voňavé a radostné.

Karličku navštívil pán s termoskou. Trochu neromantické, ale nejsnáze realizovatelné připuštění naší jalovičky. Jak bude úspěšné, a zda pán s termoskou zase znovu přijde, uvidíme za pár dní.  

 Na poli toho po jarním suchu, následném pozdním červnovém mrazíku a po něm následujícím náporu doprovodných rostlin příliš nezbylo ... tak uvidíme jak s fazolemi. Taky božsky kvete cibule zasazená na semeno. Dílčí úspěchy se také počítají.  

Drbání

by Alena 19. ledna 2012 21:40

Kráva a vši / Kráva drbání / Skot vši / Veš telecí / Veš dobytčí / Všenka / Linognathus vituli / Haematopinus eurysternus / Solenoptes capillatus / Bovicula bovis / Cattle louse / Anopluróza / Mallofagóza

Mnojo, tak Karla měla vši. Nejdřív jsme podezírali děti, kteří se s Karlou občas mazlí, ale pak jsme se poučili, že veš dětská a veš telecí není to samé ;). Takže jsme se všichni (kromě Karly) přestali drbat a vůbec se nám tak trochu ulevilo. Odkud si to Karla vykoledovala tedy nikdo netuší. Možná si pár vší mohla přinést ještě z původního chovu? Nebo mají srny stejné vši? To se ale podle odborníků nezdá. 

Přemýšleli jsme nejprve o alternativním způsobu léčby, ale popravdě, teď uprostřed zimy se to zdálo obtížnější než kdy jindy (bylin málo, nemožnost zvíře dostatečně koupat ...). Nějaké návrhy? To jen pro příště. Karla se zdá kromě drbání v pořádku, nenašli jsme zatím žádnou dermatitidu, na zavšivení nás upozornila lysina tam, kde se při olizování či drbání dotýkala rohem. Ve svých 10 měsících má obvod 192, tj. přibližně 350kg, pozornou péči, potravy dost, minerály, vodu, sůl. Jestli nějakou roli hrál stres z neobvyklých událostí nedávno minulých (tj. přesun do zimního ustájení, napadení stáda psy), netuším. Budeme odvšivenou Karličku pozorovat :).

Pro ty, kteří se sem dostali, když hledali něco o krávě a vších, zacituji Prof. MVDr. Karla Chrousta, DrSc.:

Tak předně: Vši a všenky napadající skot jsou permanentní ektoparazité s přísnou hostitelskou specifitou. Tj. nemusíte se bát, že by se nakazily vaše kozy, ovce ... ani děti ;).

Původcem mallofagózy u skotu jediný druh a sice všenka tuří (Bovicola bovis). Má dorzoventrálně oploštělé tělo a stejně širokou hlavu s dobře vyvinutým hryzavým ústním ústrojím, velikost se pohybuje od 1,2 – 1,5 mm.

Všechna stadia se vyvíjí na těle a živí se kožními epiteliemi a organickým detritem. Samičky přilepují vajíčka k bázi chlupů, proměna je nedokonalá (larva, nymfa, imago). Výskyt všenek vrcholí v zimních měsících, trvale dráždí a zneklidňují zvířata, klinické onemocnění se však projevuje pouze u ustájených telat a mladého skotu, zpravidla v souvislosti s onemocněním jiné etiologie nebo celkovým oslabením. Všechna stadia je možno diagnostikovat adspekcí, k odlišení od vší je však nutná prohlídka pod lupou nebo mikroskopem.
Účinnými prostředky jsou postřiky, resp. omývání syntetickými pyrethroidy, podobně jak jsou uvedeny u akaróz, vzhledem k odolnosti vajíček se však musí ošetření za 10 až 14 dnů opakovat.


Anoplurózu (zavšivení) vyvolávají u skotu tři druhy vší. Jejich tělo je podobně jako u všenek dorzoventrálně oploštělé, avšak hlava je vždy výrazně užší něž tělo. Samičky jsou větší než samci, ústní ústrojí je bodavé a savé. Vajíčka (hnidy) se zřetelným víčkem, velikosti až 0,5 mm jsou přilepována na srst. Vývoj trvá tři až čtyři týdny.

Linognathus vituli (veš telecí) měří 2 – 3 mm, napadá telata s nejčastější lokalizací na krku, hrudníku, břiše, ve slabinách a vnitřní straně stehen.
Haematopinus eurysternus (veš dobytčí) dosahuje až 4,5 mm napadá starší skot. Lokalizuje se převážně v okolí báze rohů, očí, mulce a na ocase.
Solenoptes capillatus je nejmenší (1,5 mm) a vyskytuje se zpravidla v chumáčcích převážně na krku, bocích laloku a v bederní krajině. Vši jsou obligátní hematofágové, výměšky jejich slinných žláz vyvolávají v místě sání hypersenzitivní reakci, vznikají papuly a pustuly a následně silný pruritus, který zvířata trvale zneklidňuje. Slabé infekce jsou obvykle spojeny s chronickou dermatitidou. Nejtěžší onemocnění se vyskytuje u telat s příznaky anemie, vysílení a značných ztrát na hmotnosti. Zavšivení v chovech svědčí o nízké hygienické úrovni a nedostatečné výživě. Diagnostika je stejná jako u všenek.
Dobré léčebné výsledky dává použití makrocyklických laktonů a sice při parenterální aplikaci v dávkách 0,2 až 0,3 mg.kg-1 ž. hm. s. c. a případně i pour–on 0,5 mg.kg-1ž. hm. jejichž aplikaci vzhledem ke dlouhodobé účinnosti není zpravidla třeba opakovat. Účinné jsou i akaricidní prostředky na bázi syntetických pyrethroidů, ošetření se však musí vzhledem k odolnosti vajíček po 14 dnech opakovat.

 

Všeobecně trochu postrádám literaturu (či jiné zdroje) týkající se přírodního léčení domácích zvířat. Viděla jsem kdysi německou útlou knížku o homeopatii pro zvířata, ale byla zaměřená na psy a kočky. Víte někdo o nějakém zajímavém titulu, webové stránce etc Sem s tím.

Chovatelství zdar ... a pěkné zimní dny!

Kráva do tahu

by Hynek 19. ledna 2012 20:55

Alena pracuje na goat packingu, na mě připadlo tahání s kravou Karlou.

Ze svého dětství u dědy v Pošumaví si pamatuji, že červenostrakatá kráva se na tah docela běžně používala, ne že by tahala vozík či klasicky orala, ale využívala se hlavně na sázení brambor, na vyorávání brambor a následné zaorávání. Jeden člověk krávu vedl za ohlávku, druhý šel za pluhem.

Od té doby, co jsme si Karlu přivezli, se snažíme jí snažíme vodit, koupili jsme základní ohlávku na koně a lonž.

Z návštěvy u kamarádů na Moravě jsme si přivezli kravský chomout, který jde na rozdíl od koňského dole rozepnout a nasadit tak shora na krk, aby šel dát i krávě, která má rohy.

Dlouhou dobu jsem hledal nějakou literaturu o výcviku krav, ale nic jsem nemohl najít. V Small Farmers Journalu o tahání s voly docela často píší a nedávno mne napadlo, že je tedy potřeba hledat knihu ne o krávě do tahu, ale o volovi do tahu.

A to už jsem byl úspěšnější. Na Amazonu nabízejí nějakou základní příručku, ale našel jsem i dobrou knihu na Internetu, a to z docela nečekaného zdroje.

Pro Indy a především pro příznivce hnutí Hare Krišna, je kráva posvátné zvíře. A ozdobení volové tahnoucí povoz jsou součástí většiny oslav. Nalezl jsem tedy knihu od člověka, který se zabývá výcvikem volů pro tyto příležitosti. Když se člověk dostane přes (případně přeskočí) prvních 20 stran o důležitosti krav pro duševní rozvoj, tak v knize najde poměrně názorný popis výcviku.

A navíc je tam skvělá kapitola, co dělat když váš dosud necvičený vůl musí jít za 4 dny do průvodu :-)

Kniha The Ox Power Handbook ke stažení.

Našel jsem ji na takových podivných, neudržovaných stránkách, pevně doufám, že autorovi nevadí, že ji dávám ke stažení také sem.

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů