Kochání a umdlévání

by Alena 4. dubna 2014 22:22

Sedmidenní Alfred má místo v čele místní neoficiální soutěže v roztomilosti samozřejmě garantováno, ale konkurence ostatních soutěžících mu to nedává úplně zadarmo. Dvoudenní kůzlata od kozy Sněženky jsou k sežrání (spořádaně po rodičích - smetanová kozička po matce, kozlík tmavý po tatínkovi) a naše poslední letošní (den stará) jehňata ničím nezaostávají. Tím ale porodní supertýden končí a vy si snad budete moci od kýčovitých fotografií mláďat všeho druhu brzy oddychnout - vrátím se k rozestavěným objektům, maximálně sem tam nějaká ta květina ;-). No dobře, občas vnouček pro babičky, jo?

    

I Jára Cimrman nosil věci po sestrách ;-). A máme ještě lepší kousky..::. Kozlík se vybarvil..::. A do třetice - strakatý VF beránek.  

A co že se u nás v tom týdnu, kdy se nemá dít téměř nic, jinak dělo?

Nečekaně (jasně) zaříjila kráva Karla, následovala opět ona 3km dlouhá procházka za býkem, tentokrát korunována jasným krytím - chystá se tak první přírůstek pro rok 2015. Snad to vyjde. 

Kůzlata, jehňata, další králíčci ... v prosvěcovaných vejcích z líhně mezi sítí dobře prokrvených vlásečnic živé mletí vyvíjejících se kuřat ... den D - příští úterý.

Ovce s cerkláží porodila spontánně a bez komplikací, to zejména proto, že jsme čekání a hlídání nevydrželi a cerkláž přesně po třech týdnech odstranili (dva dny před porodem), čímž jsme se vyhnuli problémům plynoucím z promeškání postupujícího porodu. Jehňata byla poměrně veliká - 5,6 a 4,8kg, k světu se mají čile. Pro letošek dobahněno, 12 pěkných mláďat, opět beránčí rok - poměr nemilosrdně - 8 beránků, 4 jehničky.

Uff, tolik nového života všude, navrch tráva se zelená (a konečně i roste), sazenice žadoní o přesazení do větších sadbovačů ... ještěže koťata budou až v květnu, skoro se vkrádá vlezlý popěvek "Už je tu zase to pitomý jaro, ..." Ale pryč se sarkasmem, krása to prostě je.

A jinak už skoro nic ... vlastně tedy ... ;-)

    

Jo, a ještě Hynek rotavátorem projel všechna pole. Ale ve volných chvílích se snažíme odpočívat. A slibujeme (si), že příští týden už určitě zvolníme... 

A taky: 

.: klíčí vemeníky, jsou drobnější (sucho?), ale je jich spousta

.: opět rok s velkým výskytem zmijí (?), během teplých březnových dní spatřeny opakovaně

.: i martináč bukový (Aglia tau) si letos pospíšil, o cca 1 měsíc tedy dříve než obvykle nejen květiny a plazi, ale i motýli ...

Příliš málo světla na tak velké zvětšení, ale zas se nepodělit o to, že máme v Čechách i tak pěkné a velké motýly ...

Ahoj pupíku!

by Alena 3. dubna 2014 23:46

 Rozloučení s realitou posledních devíti měsíců ...

Sestra? Bratr? Překvapení :-).

    

Pár hodin před a pár hodin po.

Z oken

by Alena 30. března 2014 11:05

Zatímco můj akční rádius je určován Alfredovou tolerancí doby vzdálenosti mezi jeho ústy a mým ňadrem (velmi nízká), a taky, proč to nepřiznat, množstvím mé zbývající energie (také zatím spíše nízká), venku se život, samozřejmě, nezastavil. A protože si všechno to jarní dění, i přes radostné klidné chvilky s úplně čerstvým miminkem, nechci nechat ujít, chodím okukovat a nakukovat. K oknům a občas o kousek dál. A jsem pak ráda, když mě načapají a zahánějí zpátky do postele - protože, uznejte, kdy jindy se tohle člověku poštěstí?  

     

Pohled z okna ložnice, zbytek rodiny na houpačce, hromady vypraného prádla, idyla. Z kuchyňského okna, myrobalán v květu, rozestavěné pařeniště. Z okna sednice, sazenice, zahrádka, jaro.

   

Nová školka, pro čtyřnožce, samozřejmě. Vonící a včelami bzučící přebujelá krása, tatam je šest dní starý sněhulák.

PĚT

by Alena 28. března 2014 19:35

Prvního dubna to bude pět let, co jsme se tu usadili natrvalo. Z jednoho pohledu chvíle, z druhého už nějaký pátek. Dodnes přidávám k lepšímu, že jsme se tenkrát dohodli, že přesně za rok si sedneme a důkladně probereme, jestli je to to, co jsme opravdu chtěli ... ještě jsme to neudělali, což snad svědčí o tom, jak to vlastně cítíme. Jsme tu rádi a jsme tu DOMA.

Změnilo a udělalo se toho tady dost a dost, nebudu tuhle příležitost využívat k nějaké rekapitulaci či bilancování, koneckonců mnohé z našich počinů, kroků i přešlapů jste mohli sledovat právě tady na blogu či přímo na místě. 

Mnohé se staví, opravuje, buduje, plánuje. Na mnoha místech to podle toho i vypadá ;-), ale kde strnutí, tam smrt, jak je připisováno Goethovi a jak měl obdobně ve svém erbu i kateřinský podnikatel, velebitel a mecenáš J. Salomon (Rast ich, rost ich.)

Takže kupředu. 

A že jsme oslavy pětiletého (vy)trvalého působení v Kateřinkách nepojali nijak skromně, s velikou radostí oznamujeme, že už je nás PĚT. 

Dnes se nám narodil syn ALFRED.

 

Pro vyznavače čísel - 3750g, 51cm.

 

V��era není dnes

by Alena 24. března 2014 11:39

   

Pátek a následující pondělí na stejném místě.

Vím, že to bude všude podobné, tak to sem dávám jen pro zajímavost, až za pár let zapomeneme, jaké to letošní jaro bylo.

Doufání

by Alena 19. března 2014 21:58

.: Včera jsme spustili líheň s první várkou kropenčích vajec. Pořídili jsme si nový model líhně, takže doufáme ve stejnou či lepší úspěšnost líhnutí. Hedvábničky zatím zůstávají v záloze, stejně to zkrátka umí líp, věříme, že je druhá vlna jara rozkvoká. 

.: Koza Meruňka byla (preventivně) znovu na pobytu u kozla, už nás s těmi skrytými říjemi a nejasnou březostí trochu trápí. Tváří se záhadně, nekulatí se a mazlí se s beranem ... tak jsme neváhali, i kdyby to byl jenom výlet navíc. První možnost, že od ní budou kůzlátka přijde v květnu, druhá tedy, bohužel až v srpnu. Koza jedna záhadná. Jenže vzdejte to s oblíbenou kozou, která navíc už jako prvnička dlouhodobě dojila 3 litry. Takže vytrváme. Koza Sněženka řádně kulatá, s termínem za necelé tři týdny. 

.: Kráva Karla si to odkráčela k býkovi. 

.: Zatáhlo se, ochladilo a občas prší. Vláhy je potřeba (ať tráva roste!) a na to, že se opět topí si rychle zase zvykneme (nebo se víc přitulíme).

   

.: V jedné králíkárně 9 neposedů začíná prolupovat kukadla. Další ramlice má termín příští úterý. 

.: Ve stodole 10 jehňat, na řadě je poslední ovčí máma a stále to ještě může být napínavé.

.: Sázíme stromky a keře.

.: A vůbec tak různě doufáme, že všechno půjde tak jak má ... :-)

 a ještě: 

 UPOZORNĚNÍ PRO MILOVNÍKY VLNY, PLSTĚNÍ, PŘEDENÍ ATP: Obrátili se na nás lidé, kteří budou v Německu hromadně objednávat kartáčovinu pro výrobu česačky na vlnu (tj. ten pás s česacími drátky, který se otáčí na bubnech česačky a vlnu myká). Pokud byste měli zájem se k nákupu připojit, případně si i nechat vyrobit česačku, ozvěte se, kontakt předáme. 

a také: 

.: Parapety v obležení, na programu přesazování a dosévání, výstavba venkovního skleníku/pařeniště na postupu, leč není jisté, zda bude využíváno již tuto sezónu.

.: Emě vypadl první mléčný zub. 

.: A nikoli to nejméně významné na konec ... přibyla nám Odvaha. Ale o ní ještě uslyšíte :-).

Ovce - předporodní komplikace

by Alena 18. března 2014 22:44

Jak jsem zmínila v některém z minulých příspěvků, má naše čtyřletá bahnice ještě přibližně tři týdny před bahněním předporodní komplikace, konkrétně výhřez pochvy. Není to komplikace nijak zřídkavá, ale ani příliš běžná, proto tady o ní napíšu pár slov pro ty, kteří se s ní mohou ve svém hobby chovu také setkat. Protože příspěvek obsahuje naturalistickou fotografii a text, které nemusí být pro každého, umísťuji ho na blog pod starším datem, aby na všechny nebafal hned nahoře na titulní stránce. Najdete ho ZDE.

Pohodové bahnění a co nejméně podobných starostí!

Výhřez pochvy u ovce/vaginal prolapse by sheep/Scheidenvorfall beim Schaf

Březnová mozaika

by Alena 11. března 2014 22:08

V posledních čtrnácti dnech u nás asi stejně jako leckde. Kromě sněženek, bledulí a krokusů kvetou také vřesy, sasanky, penízky, plicníky, křivatce a první narcisy. Mezi nimi slunéčka, loňské babočky a žluťásci řešetlákoví spolu se včelami. Působí už trochu únavně tomu nezvykle teplému počasí se divit, na nezvyklosti a výkyvy počasí bude nejspíš lepší si zvykat. Loni tu slezl sníh 11.dubna, letos je tomu zkrátka jinak. Snad tedy alespoň 11.dubna nenasněží. Tématem je možné budoucí sucho, ale vzhledem k předvídatelnosti nepředvídatelného by i tato obava (jak doufáme) mohla být lichá. Tož uvidíme. Zatím tedy hrajeme na jarní notu, na parapetech předpěstováno všemožné, ve fóliovníku již nějakou chvíli zaset špenát, různé cibule, saláty. Včelám jsme dali do úlů napaječky, sbíráme kropenčí vejce do líhně, i když doufáme, že hedvábničky dříve nebo později začnou kvokat a vyvedou podstrčená kropenčata. Husy jsou se snášením zdrženlivější, ale času zatím dost. Tu a tam se oře či jinak připravuje půda, kácí se, pálí klestí. Javory netečou, ještě se uvidí, zda mízotok teprve zesílí, či zda letos budeme muset vystačit s javorovým sirupem z archivu. Konečně se snad zadařilo v králíkárně, po dvou rozhrabaných vrzích vypadá ten předvčerejší nadějně. Jehňata z ovcí taháme pohledem. Ta první už čile dovádí se zbytkem stáda, další na sebe nechala čekat více než čtrnáct dní. Celkově jsme zatím s bahněním v polovině, a řekla bych, že před sebou máme tu napínavější část. Jedna z ovcí, čekající svoje čtvrtá jehňata, se přihlásila s nepěknou předporodní komplikací, takže je o dramata postaráno. Ale jen trpělivost a všechno bude, jehňata, kůzlata, koťata, kuřata, ratata.   

  

 Pro zainteresované - zatím vše naznačuje, že tradice beránčích roků tady u nás na kopci pokračuje a o jehničky bude spíše nouze. Kdybyste ale někdo zatoužil po chovné sviňce, máme tady jednu velmi vhodnou kandidátku ...

   

První

by Alena 23. února 2014 00:25

Zcela jasně si vzpomínám, jak jsem na sebe byla loni hrdá, protože se mi do Velikonoc podařilo (nezapomenout a) nashromáždit plný džbán cibulových slupek na barvení vajec. Moje rozčarování nad tím, že jsem o loňských Velikonocích nebyla schopna najít jediný lísteček (ne, ani kopřivu, natož jetelíček), který bych na vajíčka barvená v cibulových slupkách obtiskla, bylo nezměrné, respektive tak velké, že si vlastně ani nevybavuji, jestli jsem slupky zhrzeně zkompostovala nebo zda jsem v nich obarvila alespoň trochu vlny. 

Teď únor teprve před koncem a na stole první bršlice a mladé kopřivy. Radost z téhle první letošní (byť divoké) zeleniny na talíři (přesněji v tvarohové pomazánce) trochu zkalil fakt, že jsme si svorně kopřivami popálili patro (a také kolena a prsty při sbírání a přípravě) ... Stále si ještě libujeme nad zeleninou loňskou, ale té již ubývá ... s potěšením (a s pokorou) se tedy pouštíme už i do svěžího čerstvého kadeřávku, který nám asi nejvíc chutná syrový. Sním o výsevu špenátu, ale držím se zpátky, ještě je příliš brzy, i když z přírody zatím dostáváme především signály, že březnové mrazy a sníh by čekal snad jen škarohlíd.  

  

 A tak byl ten dnešní nácvik jara v podstatě dokonalý. Slunce a teplý vzduch. Koukli jsme do včel. Navrtali jsme javory. Prošli jsme se ...

    

Ale ze všeho nejdřív TRAMTADADÁÁÁÁÁ se nám narodila první letošní jehňata! (Pozor, intimní momentka!)

Naše černá VF bahnice Lilja přivedla na svět beránka (5,6kg) a jehničku (5,5kg). Tihle dlouhonozí, roztomilí poslové jara se hned pěkně měli k světu a nám tak po 146 dnech od připojení berana do stáda začíná období bahnění se vším tím otáčením, radostmi i strastmi, které s ním souvisí.

  

Klíčení

by Alena 18. února 2014 23:42

Od počátku prosince se sem chystám vložit příspěvek opěvující množství času, které ještě zbývá, než se začneme šťourat v hlíně. Opěvující proto, že šťourání v hlíně tehdy zrovna nedávno skončilo, já jsem během přástek namísto předení uspořádala a protřídila krabici se semínky a měla na duši takový pěkný pocit, že v únoru mě ruce jistě budou svrbět, ale teď (rozuměj tehdy) je klid, čas a sněhem pokryté prázdno. 

   

Vše je ale jinak, zima vypadá tak jak vypadá, takže to člověka láká a žene k venkovním pracím způsobem nebývalým, navrch je polovina února pryč, takže nám tu 

.: klíčí celery (první Neon, po 11 dnech v relativním chladu)

.: klíčí papriky (po 7 dnech v teple, nejlépe a nejrychleji k mému překvapení kápie Raduza, staré osivo z Německa zatím příliš neklíčí, nojo, hloupý, kdo nesemenařil, chjo)

.: klíčí lilky (po 8 dnech v relativním chladu, na český raný nedám dopustit)

A dnes vyseta rajčata (letos velmi velmi konzervativně 10 druhů, navrch samé profláklé klasiky, experimenty zase až příště). 

Tak ať vám to klíčí ... 

A ten prosincový přispěvek, který byl i o tom, jak nám to všechno rostlo a nerostlo loni, třeba příště. 

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů