Nejmilejší Martine dnes veselí chcem být ...

by Alena 9. listopadu 2014 21:12

Slunečná listopadová sobota. Dolní Oldříš. Zapadlá vesnička kdesi u polských hranic. Stařičký kostelík Sv.Martina. A uvnitř se to tísní a zpívá a poslouchá.

    

Pak procházka za svatomartinskou jízdou, projížďka loďkou po vodním příkopě bývalé tvrze.  

     

Doma ... pozdě založené jahodiště, listí všude, Odvaha koukající z kopce na kopec.

     

Přejeme pěkné listípadové dny.

Pod dubem

by Alena 6. listopadu 2014 14:00

Letos je u nás výrazně méně podzimní červeně, převládají žluté, hnědé a zlaté tóny, a i když bylo dost pěkných podzimních dnů, listí zmizelo tak nějak rychleji. 

O víkendu jsme se v rozšířeném rodinném kruhu váleli v prohřátém listí pod dubem, ti pilnější moštovali (díky za pomoc!).

    

Pod dubem, s lezoucím, jednozubým miminem, kočky utíkejte, uaaaaa!

   

Pasterovaný mošt jsme letos stáčeli mimo jiné i do bagů, snad se osvědčí. 

Sviňátko

by Alena 5. listopadu 2014 21:53

Už pár dní tu za mnou cupitá maličkaté sviňátko. Vztekle pochrochtává a snaží se vecpat do mé vyhřáté bačkory. Velikosti morčete, ale drzosti nepostrádajíc. Mimino navíc. Kvičí, trochu posmrádá a občas dělá hromádky. Ale roztomilost by mohlo rozdávat. S přibývajícími gramy (začali jsme na 600) mu přibývá i energie a odvaha, pomalu si začíná hrát a ovládat prostor. To této domácnosti ještě chybělo. Ale o zábavu je postaráno. 

    

Selátka se narodila bez komplikací, na dvě z nich ale vyšel méně vydatný struk a za ostatními zřetelně zaostávají. Jedno jsme nechali na starost bachyni, druhé, nejmenší, jsme po týdnu začali krmit doma. 

Tenhle vychrtlík s bradou od mléka se začíná pomalu zakulacovat, pokud ustojí náročný začátek, měl by to zvládnout. 

Kovář

by Alena 4. listopadu 2014 23:22

Ono už na práci se kouká dobře, a je-li někde s kumštem vykonáváno řemeslo, tak je to teprve podívaná.

Kouř ze škvařených kopyt se mísil s ranní mlhou, impozantně velcí koně klidně stáli, a všichni tak nějak ladně, secvičeně a přitom jakoby mimochodem dělali to, co bylo třeba. 

    

     

Cesta tam a zase zpátky

by Alena 4. listopadu 2014 20:10

Vždycky je to akce. Přemýšlení co a jak připravit a udělat tady, abychom to tu mohli na chvíli opustit. Vždycky se těšíme. A pak se zase těšíme zpátky a nějaký čas se nám nikam nechce. Ale víme, že spokojení dokážeme být tady, tam, i na cestě. 

Dvě noci v chaloupce bez vody a elektřiny, podzimní rána zahalená mlhou a večery utopené v měkké tmě.

   

A přes den se vyrazilo, my vzadu jsme se pevně drželi, a užívali si toho, jak to drncá, pod koly sviští orosená tráva a krajina ubíhá hladce a přitom závratně.

  

Útulný kout nám poskytli na hřebčíně Hradčany, k tomu přidali vlídné slovo a hromadu zkušeností a tak jsme se snažili vstřebat co se dalo. Vřelé díky.

    

A z Hradčan zpátky přes Chrudim, parádně vylidněnou Podhůru a přátele zahnízděné v Rabouni zase domů. Bylo dobře.

Listí

by Alena 8. října 2014 23:45

Nejde o hromadu bobků, ale o hromadu vavřínů. Rodičové moji drazí, hvala lijepa. 

Sviňským krokem

by Alena 8. října 2014 22:54

Taky všechno stíháte jen tak tak? Bohudíky za poslední chvíli.

Ačkoli letos máme, oproti loňskému roku, délku březosti sviňky Kokosky v kalendáři zanesenu správně, stejně nás k činnostem spjatým s jejím přesunem přiměl až hrozící termín porodu. Dřív se prostě nestíhalo. Jenže. Nejprve bylo potřeba ve stodole vykydat, poté nahodit, pak přišla na řadu stavba ohrady, pak domečku ... a na závěr ještě přemluvit vysoce březí svini pár dní před slehnutím, aby opustila svůj výběh a po svých přešla 150m z jednoho bydliště do druhého. 

Kokoska sice cestou trochu šourala břichem o zem a v poslední zatáčce se jí příliš nechtělo projít kolem zaparkovaného traktoru, ale vcelku se chovala spořádaně, důvěřivě a inteligentně, motivována vlídným slovem a tvrdým rohlíkem. To tady zabírá na kde koho. Takže přesun proběhl bez větších dobrodružství, nová bouda byla majitelkou schválena, a teď čekáme jen a pouze na dávku rozkošných selátek. 

Všimněte si úctyhodného bříška ...  

Střídání motivačních týmů ... 

Včera ...   A dnes ... 

Obrazem

by Alena 8. října 2014 22:32

Mošt. Leč není ho došt.

     

Víkend, děti, koně, příjemný čas strávený s přáteli. Zase dobrý.  

     

Dobrý pocit

by Hynek 3. října 2014 20:51

    

Myslím, že je to v antroposofickém pohledu na děti, že dítě do 7 let je v jedné vývojové fázi, a pak se to najednou mění. U Emy to tedy platí rozhodně.

Začátkem tohohle týdne jsem se probudil, a vidím, že si Ema na posteli čte knihu. Leží si tam a čte si knihu afrických pověstí, něco o želvě, které chtěly opice ukrást játra.

Včera přišly holky z návštěvy u kamarádů a Ála vypráví, jak Ema předčítala Idě a dalším dětem nahlas knížku.

Dnes Ema zjišťovala, jak to je s celkovým počtem křídel a hlav u zabitých kohoutů. Bylo to farmářské, počítaly se useknuté hlavy a uříznutá křídla, ale začátek násobení to byl.

S naší osobní zkušeností započatou jeslemi ve 3 letech, je hodně obtížné věřit, že učení se je postoj vnitřní, nikoliv něco, čemu se musíme podrobovat.

Určitě se o tom snadněji píše někomu, kdo má dvě dvacetileté děti, které do školy nikdy nechodily.

viz Rozhovor s Wendy Priesnitz, Life Learning Magazine 

Ale co, na to taky dojde, asi tak za 14 let :-)

Září za námi

by Alena 1. října 2014 22:28

Dřevo a hnůj. Podzimní stálice. Kus od domu stojí stodola, v ní stojí kobyla. Letošní kóty dobyty, až překonány. 

S ovčím stádem se pase (a pasuje) pejškovský černý VF beran Sachs, přejmenován na Saxofóna. Doufám, že i kateřinský černý VF Ruprecht si v Pejškově před návratem domů udělá dobré jméno! Tímto zdravíme Pejškovany, dobře se nám s vámi povídalo, těšíme se na setkání příští.

Němci u nás na zahradě - Sachs s Liljou a Lottkou 

Podzimní práce, podzimní dodělávání, podzimní úklid. Pomalu a se zatnutými zuby. Hynek se snaží prodat nějaké zemědělské stroje, ale při zadávání inzerátu se zasekne v rubrice nabídek a u těch nejobskurnějších nálezů vykřikuje, že je musí mít, často s komentářem, že to k ničemu není, ale je to vtipné ... hmm, dobrý, takhle se ale starého železa nezbavíme ;-).

Na zahradě v polykultuře s divokými rostlinami (ehm) nesklizená zelenina. Naložit zelí a alespoň nějak uskladnit ten zbytek, než to sežere hryzec se slimákem.

Některé projekty stále rozpracovány - namátkou - činění telecí kůže. Za inspiraci k měkčení dětmi děkujeme J. Novákovi (via kozeluzstvi.cz). Postupujeme pomalu, dva kroky vpřed, jeden vzad. Nicméně postupujeme. 

   

A tahle paní velkomožná by měla v polovině října přivést na svět svůj už třetí vrh selat. Pokud vše půjde jako obvykle, bude nám tu přebývat několik kvičících selátek bez vlastního cecíku. Takže o zábavu bude postaráno.  

Brambory. Brambory byly. Část ještě stále v zemi. Není času a sil, snad během dnů následujících. 

Alfredovi bylo půl roku, letí to, letí. Už už leze a váhově za chvíli dohoní maličkou Idu. Síla, tatam je miminko. Sentimentálně, jednu miminkovskou fotku pro babičky.

Každý den stále ještě uzavírán celorodinným výjezdem na dojení, snad už ne dlouho. Od některých rytmů a rituálů si už potřebujeme odpočinout. Alespoň bude víc prostoru pro výcvik s Odvahou a různé vylomeniny s dětmi, jo a pro trochu víc spánku (šel bych světa kraj ...). Takže do hajan.  

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů