Jehňata a kůzlata a jiná mláďata

by Alena 27. května 2015 15:51

Z důvodů častých dotazů aktualizuji: 

Všichni beránci jsou už pryč či zadáni. Kozí krasavice také našla nový domov. 

Momentálně nabízíme tři poslední černé VF jehničky.

A kdybyste někdo stál o rezatého kočičího krasavce, tak se na něj přijďte podívat!

 

    

Už už chystám nějaký ten příspěvek, ale znáte to, času se nedostává. Užívejte jara!

Poslední

by Alena 9. dubna 2015 22:45

Slezl sníh a o okamžik později už bylo jaro v plném proudu. Užíváme slunce, možnosti být všichni spolu venku (obě holky kropenaté, ale choroba na ústupu), pobíhat s kobylou, kydat hnůj, sázet stromky, věšet prádlo ...

Velký, sedmikilový beránek uzavřel letošní bahnící sezónu. Porod odpovídající velikosti mláděte, pomalý, ale prvnička statečná, mateřské vlastnosti velmi dobré. Přebytečné mlezivo uloženo do mrazáku, někdo potřebný se tu a tam najde.   

   

Takže teď ještě odchovat všechen ten rozdováděný dorost, počkat na trávu, vyhnat na pastvu a začít dojit. Ono to uteče. Pozornost se mezitím přesune k výsevům a výsadbám, vztekat se budeme jistě se slimáky a možná s klíčivostí mrkve...

Jaro inkognito a jaro in flagranti

by Alena 3. dubna 2015 22:27

Jaro inkognito a jaro in flagranti. Bylo tu, není tu - a přece tu je. 

Hynek pročítá Johna Jeavonse a experimentuje s rytím systémem double dig. Všimněte si dvou rycích nástrojů na druhém obrázku - zůstaly na stejném místě, na kterém jsem je fotila ještě před sněhem. Takže jsme se stáhli z pozic a realizujeme se opět převážně v domě.  

   

Doma je toho na práci spousta, zvířata a sazenice lebedící si ve skleníčku nás nicméně zas až tak dlouho u kamen nenechávají. Saláti!

   

Přehnali jsme prasata. Bylo u toho veselo, napínavě a trochu sprostě. 

V prostoji mezi bahněním porodily kozy - obě po jednom mláděti (i ta, která vypadala na trojčata, i ta, o které jsme si mysleli, že nezabřezla ;-), takže si užíváme výsady přebytku kozího mléka i pro nás dvounožce. Z ovcí se dosud neobahnila pouze druhá z prvniček, snad se letos vydaří i závěr bahnící sezóny. Čekáme, doufáme, těšíme se. 

    

Vyseli jsme mák. Alfred dostal k prvním narozeninám neštovice. Zvládl bohudíky s přehledem. Teď nás pravděpodobně čeká druhé kolo. Tak snad se neudrbou.

Vykvetly dříny. Zkouším s Emou konečně udělat fotoherbář místních kvetoucích rostlin. Tento projekt jsem zatím začínala snad každé zde strávené jaro, v momentě, kdy příroda získala převahu, kvetlo všude všechno a nás zavalily jarní práce, jsem ale focení kytiček vždycky zabalila. Snad to ve dvou půjde lépe. 

    

Obrázek třicátého března loňského roku vedle snímku z letošního z třetího dubna. Špendlík s květy vyčkává na lepší počasí, snad poupata nepomrznou.

     

Před sněhem se v místních končinách ve velkém pářily žáby, následně mohutně kladly, žabí vejce kam se podíváš. Tak uvidíme, jak to vydrží, i na to, co výkyvy počasí udělají se včelami, jsme zvědaví. 

Ať máte sníh nebo ne, užívejte jara skrytého i toho zjevného, přejeme klidné Velikonoce.

Nohy vzhůru!

by Alena 16. března 2015 00:34

Zkoušení letošního představení místního amatérského spolku nebereme na lehkou váhu ;-).

     

Jinak je to u nás zatím poměrně na jedno téma ...

Zatímco z prvních jehňat už je gang desetikilových výrostků, ta další právě přicházejí na svět. 

    

Druhá letošní trojčata, jeden úspěšný porod drobné prvničky, jedna pitva a jeden beránek v krabici na flašce. Poměr se vyrovnává, 7 beránků : 6 jehniček. Pokračujeme v přivolávání jara. 

Skrz síto

by Alena 7. března 2015 23:18

V úterý jsme potřetí a letos naposledy vařili javorový sirup. Ze všech sezón zatím nejlepší kvalita výsledného produktu, především díky technologickým vychytávkám a zvýšené pozornosti při vaření, získané množství odpovídající počasí a odhadu začátku sezóny, ke konci míza už tolik netekla. Pro představu, z cca 370 litrů mízy přibližně 4 litry sirupu. Pokud jste se někdo s vařením dostal takhle daleko, jistě nějak řešíte filtrování toho, čemu v angličtině říkají sugarsand či niter/nitre. Jde o usazeniny různých minerálů a látek, bohaté na dusičnan draselný, které se z hotového javorového sirupu více či méně úspěšně filtrují přes velmi jemná síta. My jsme pro filtraci použili naše profi mlékařské síto (80 mikronů), ale tím sugarsand profrčel jako nic, hmm. Neb jsme nepřišli na nic hustšího, čím bychom sirup pustili, odstranili jsme většinu "písečku" sedimentací. Pátrala jsem jak na to, prodávají se různé filtry z materiálů přírodních (vlna) i umělých, ale ty jsme pro tuto sezónu opatřit už nestihli. Malí producenti javorového sirupu prý sugarsand nedokáží odfiltrovat dostatečně, proto je v sirupu přítomen, zdraví škodlivý není. Chuť nějak ovlivňuje, nejvíce ale kvůli textuře, na jazyku ho prostě nahmatáte, jako superdrobné, ale hrubé částečky. Pokud jste někdo přišel na nějaké originální domácí filtrování, sem s inspirací!

Javorovým sirupem jsme tak nějak spláchli zimu a lehce předčasně skočili rovnýma nohama do jara. Ovce nám s bahněním zrovna dopřávají krátkou pauzu (napínají mne, napínají), ale najednou se zas jakoby z ničeho nic roztrhl pytel s různými výsevy, prvním přesazováním etc.  Tak jsem zasévala zelí, přepichovala sazeničky paprik, do skleníčku nasypala špenát, saláty a spol.

    

Tři žluté, pozdněnoční fotky. Celery čekající na přesazení, jidášova ucha!, sklenice česnekové pasty z česneku, co se rozhodl klíčit. 


O jidášovu uchu trochu více. Před lety jsme zkoušeli pěstovat hlívu, navrtávali jsme polena, očkovali, zalévali, čekali, čekali, čekali ... až jsme zkrátka zjistili, že jsme to (a nebo houby) vzali za špatný konec. Byla jistá ambice (dosud trochu živá) pěstovat si vlastní žampiony. Ta zase uvízla na nutnosti během léta připravit kvalitní substrát. Trochu získané žampionové sadby jsme po odplození zkompostovali a následujících pár let (kéž by i letos) nám naprosto nečekaně, v nepředvídatelných intervalech vyrůstaly žampióny ve stodole, ve skleníku a na zahradě. O kontrolovaném pěstování se ale rozhodně mluvit nedalo. A tak jsme skončili u uší - tedy u uch. Ucha totiž rostou sama. Nejlépe na starém bezovém dřevě. Dřevo z pokácených bezů je vhodné umístit na volnou nízkou hromádku někam do vlhka (v našem případě pohodit do listí u potoka) a pak jen čekat a občas chodit sbírat. Houba je to dobrá, vhodná nejen do jídel čínské kuchyně. 

Voskový balzám

by Alena 4. března 2015 23:28

Vyrobit domácí voskový balzám/leštidlo na dřevo a kůži se chystám již léta. Doslova. Za ta léta jsem ztratila kdysi vyhledaný recept, darovaný terpentýn naštěstí nevyprchal. (Opětovným) hledáním příhodného receptu jsem u počítače strávila až příliš mnoho času. Receptů je k nalezení nepřeberně, často se však diametrálně rozchází v poměrech použitých surovin. V momentě, kdy se utápíte v množství rozličných receptů, projektů a návodů, je nejvhodnější vypnout internetového pokušitele a zkrátka začít něco dělat. 

Balzám se chystám použít zejména na kožené části postroje na koně, na drobné vyřezávané předměty, nábytek, případně na ošetření kožených bot. (Pro leštění hraček, dřevěných misek a kuchyňských prkének je vhodné použít leštidlo bez obsahu terpentýnu.) 

Využít jsem chtěla vosk od našich včel, začala jsem tedy tím, že jsem vosk rozpustila a nechala opět ztuhnout tak, abych mohla odstranit usazené nečistoty. Rozpuštěný vosk lze také přefiltrovat přes plátýnko.

 

Balzám/Leštidlo na kůži či dřevo

Základní recept: 

1 díl vosku

1 díl terpentýnu

1 díl lněného oleje

Vosk se rozehřeje v dostatečně velké sklenici ve vodní lázni. Olej s terpentýnem se přihřeje v druhé sklenici ve stejné vodní lázni, poté se přilije k rozpuštěnému vosku. Při chladnutí se směs průběžně míchá. Vosk i terpentýn snadno hoří, terpentýnové výpary jsou navrch zdraví škodlivé, dbejte na bezpečnost práce. 

Hotovo. 

    

 

Balzám/leštidlo bez terpentýnu

Základní recept: 

1 díl vosku

4 díly oleje (olivového, ořechového ...)

Rozehřeje se vosk, zahřeje se olej, smíchá se. Při tuhnutí směs průběžně promíchávat. Hotovo. Lze používat i na kůži lidskou, živou. Také třeba na rty. Je-li příliš tekuté, přidejte vosk, je-li příliš tuhé, přidejte olej.

A chcete-li ještě něco luxusnějšího (a nevadí vám vonět jako kokosová bábovka), tak vyzkoušejte tohle:

Balzám na vaši kůži 

1/2 dílu vosku

1 díl kokosového oleje

1/2 dílu kakaového másla

Opět rozehřát vosk, zahřát kokosový olej a kakaové máslo, smíchat, nechat chladnout, promíchávat,hotovo. Kakaové máslo a kokosový olej je to, co jsem měla zrovna při ruce, kdybych si mohla vybírat, použila bych namísto kokosového oleje olej mandlový či jojobový, především kvůli té kokosové vůni, která mi přijde až příliš jedlá. Ačkoli na kosmetiku příliš nejsem, přijde mi tahle udělávka docela fajn, nejen na ruce po předjarních pracích na zahradě ...

Vlevo balzám s terpentýnem, vpravo balzám s kakaovým máslem a kokosovým olejem. Záměny se nebojte, balzám na postroje má nezapomenutelnou vůni dědečkova krému na boty, balzám na tělo, ruce, rty zas voní podle použitého tuku, v tomto případě kokosovo-kakaově.

 

Další

by Alena 23. února 2015 22:59

Během včerejška a dneška se obahnily další dvě bahnice, německé černé Lilja a Lotta. Obě po dvou pěkných jehňatech. 

Sázkovým kancelářím hlásíme, že poměr beránků a jehniček je obdobně jako v minulých letech nemilosrdný, 5:2 ve prospěch beránků. 

Choulování

by Alena 22. února 2015 00:36

Ovce/Bahnění/Choulování/Choul/Lambing/Lambing pens/Lambing jugs/Lammzeit/Ablammbox/Ablammbucht

Choulováním se rozumí oddělení bahnice s novorozenými mláďaty do individuální ohrádky menších rozměrů (tzv.choulu) za účelem optimalizace počátku odchovu jehňat. 

     

Takže choulovat či nechoulovat? A když už, tak jak choulovat? 

Chováte-li odolná plemena či křížence v jim vyhovujícím podmínkách (např. celoročně venku, s minimálním přístřeškem atp), případně zvířata, pro které není zásadní upevňování pozitivního vztahu s lidmi (jako u ovcí dojených), není pro vás choulování tématem. Ovce se bahní venku či v ustájení, převážně spontánně, bez nutného zásahu člověka, mláďata si ve většině případů s matkou přirozeně vytvoří pevnou vazbu, matka je neopouští (popř. je opakovaně sama volá a vyhledává), v terénu i ve stádě se pohybují bez problémů. Choulovat pak můžete například jen v naléhavých individuálních případech.

Při volném odchovu mláďat je však obtížnější kontrola (zdravotního stavu) jehňat, stavu vemene bahnice (což je u dojených plemen poměrně důležité), vytváření vazby s člověkem etc. 

Popisovat tu budu choulování v hobby chovu, tj. v chovu s menším počtem bahnic základního stáda, pokud máte desítky současně se bahnících ovcí, budete nejspíš choulovat opět pouze tehdy, když si to situace vynucuje.

Proč choulovat?

Choulování napomáhá upevnění vazby mezi matkou a mláďaty. Bahnice od jehňat neodchází, jehňata se jí netoulají po ustájení, popř. mezi ostatními ovcemi. Mláďata v choulu častěji pijí, u struků se lépe vystřídají i jehňata z vícečetných vrhů. Bahnice odmítající svá mláďata si na ně lépe zvyká, lze s ní v takovém případě i lépe manipulovat (např. přidržet, aby jehňatům postála). Ostatní bahnice se nevměšují do interakce mezi matkou a mláďaty (tj. nevrlé organizátorky, zvědavky i nadržené čekatelky na vlastní mláďata zůstávají stranou). Chovatel má lepší přehled o tom, zda a jak jehňata prospívají. 

Jaká zvířata přednostně choulovat? 

- vícečetné vrhy, tj. v případě ovcí přednostně bahnice s trojčaty, popř. čtyřčaty

- bahnice s jehňaty s nízkou porodní váhou či s velkým rozdílem porodních vah

- prvničky či bahnice s horšími mateřskými vlastnostmi

- bahnice s mláďaty, u kterých chceme (ze zdravotních, šlechtitelských či jiných důvodů) sledovat váhové přírůstky a dosáhnout dobrého startu

- ostatní zvířata ;-)

Jak dlouho choulovat?

K posílení vztahu mezi matkou a mládětem postačí i dva dny choulování. Je-li to možné, je optimální choulování ukončit po cca 7 dnech, po posouzení individuální situace. Choulovat lze samozřejmě i déle, jen mějte na paměti, že bahnice i větší jehňata potřebují časem také volný pohyb.

Doplňuji: V jakém okamžiku choulovat? Vhodné je zachoulovat bahnici s právě narozenými mláďaty poté, co měla ovce příležitost dostatečně s jehňaty navázat kontakt, tj. z jehňata olízaná, např. ve chvíli prvního odpočinku. Záleží na plachosti bahnice a jejích mateřských vlastnostech, ale všeobecně doporučuji ponechat při této první fázi péče o novorozená jehňata bahnici v klidu a nerušit je stěhováním. Předpokladem je, že můžete s ovcemi v době bahnění trávit dost času a chodíte je pravidelně kontrolovat. Praxi, při které je choulována teprve rodící bahnice, považuji za nouzové řešení, např. nemůžete-li z nějakého důvodu počkat až se jehňata narodí. Zavření rodící bahnice do choulu omezuje její volbu místa porodu a možnost volného pohybu při porodu, nové prostředí/prostor je navíc zbytečným stresujícím faktorem, který je pro normální průběh porodu nežádoucí.

Nároky: 

- prostor

Je potřeba chouly umístit tak, aby dosud neobahněným zvířatům zbylo v ustájení dost místa. Vhodný choul má cca 2x2 metry a postačí i pro bahnici se třemi či čtyřmi mláďaty. Choul lze samozřejmě postavit i menší, zbytečně se tím ale zvyšuje možnost zalehnutí jehňat. 

Důležité je umístit chouly tak, aby choulovaná zvířata neztratila alespoň minimální kontakt s dalšími jedinci základního stáda. Izolace od stáda je pro ovce i přes přítomnost mláďat stresovou situací. 

- materiál

Materiál na stavbu choulů můžete použít v podstatě jakýkoli - prkna, latě, tyče, pletivové dílce, prefabrikovaná či doma vyrobená hrazení atp. Dbejte na to, aby rozestupy neumožňovaly odchod jehňat od bahnice. Osvědčily se chouly postavené stavebnicovým způsobem z upravených dřevěných palet. 

práce a čas

Chouly je vhodné postavit předem, či mít materiál na jejich stavbu připravený tak, aby bylo možné právě obahněnou ovci s mláďaty do choulu přesunout co nejdříve.

Nutná je individuální péče o jednotlivá zvířata (krmení, voda, etc), popř. inteligentní rozvržení choulů umožňující sdílení krmelců a napajedel choulovanými zvířaty.

Na co dát pozor:

Choul omezuje možnost pohybu bahnic (což je ale zároveň jednou z jeho výhod), s tím je spojená nutná obezřetnost např. při náhlých dietetických změnách. Rozhodnete-li se například zvýšit bahnici s vícečetným vrhem příděl jádra, může to v synergii s nedostatkem pohybu nadělat neplechu. Jako vždy platí pravidlo, že změny musí být postupné a reflektovat konkrétní situaci. 

Choul musí být postaven tak, aby z něj jehňata (ani bahnice, samozřejmě) nikam neodcházela. Drobná mláďata se snadno protáhnou či proskočí, větší obtíže pak nastanou při jejich pokusech najít cestu zpět. 

Nádoby na vodu umísťujte do choulu tak, abyste zabránili utonutí jehňat. (Např. přivázáním vědra do takové výšky, aby do něj bahnice dosáhla, ale mládě nespadlo.)

 

Ať se vám to v choulech choulí co nejradostněji.

Vodvařen

by Alena 22. února 2015 00:27

Hynek dnes hrdinsky uvařil ze 150 litrů javorové mízy první letošní dávku javorového sirupu. Pobíhal kolem toho celý den a výsledkem je, jak ti obeznámenější z vás jistě tuší, jen pár sklenic vytoužené pochutiny. Zatím se netroufám ptát, zda (a kdy) budeme vařit znovu, záleží i na tom, jak míza poteče, zhorší-li se počasí. 

Ale je to lahodné.  

Bahnění 2015

by Alena 18. února 2015 22:09

Letošní bahnění zahájeno pěknými trojčaty! Hurá! Matadorka Andula vykouzlila tři potomky (potřetí v řadě), 146 dní od přidání berana do stáda. Tím nám začalo období pobíhání kolem jehňat, snad to bude pozvolné, radostné, bez velkých dramat. Zdravíme do Pejškova a těšíme se na zprávy o jejich přírůstcích!

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů