Listí

by Alena 8. října 2014 23:45

Nejde o hromadu bobků, ale o hromadu vavřínů. Rodičové moji drazí, hvala lijepa. 

Sviňským krokem

by Alena 8. října 2014 22:54

Taky všechno stíháte jen tak tak? Bohudíky za poslední chvíli.

Ačkoli letos máme, oproti loňskému roku, délku březosti sviňky Kokosky v kalendáři zanesenu správně, stejně nás k činnostem spjatým s jejím přesunem přiměl až hrozící termín porodu. Dřív se prostě nestíhalo. Jenže. Nejprve bylo potřeba ve stodole vykydat, poté nahodit, pak přišla na řadu stavba ohrady, pak domečku ... a na závěr ještě přemluvit vysoce březí svini pár dní před slehnutím, aby opustila svůj výběh a po svých přešla 150m z jednoho bydliště do druhého. 

Kokoska sice cestou trochu šourala břichem o zem a v poslední zatáčce se jí příliš nechtělo projít kolem zaparkovaného traktoru, ale vcelku se chovala spořádaně, důvěřivě a inteligentně, motivována vlídným slovem a tvrdým rohlíkem. To tady zabírá na kde koho. Takže přesun proběhl bez větších dobrodružství, nová bouda byla majitelkou schválena, a teď čekáme jen a pouze na dávku rozkošných selátek. 

Všimněte si úctyhodného bříška ...  

Střídání motivačních týmů ... 

Včera ...   A dnes ... 

Obrazem

by Alena 8. října 2014 22:32

Mošt. Leč není ho došt.

     

Víkend, děti, koně, příjemný čas strávený s přáteli. Zase dobrý.  

     

Dobrý pocit

by Hynek 3. října 2014 20:51

    

Myslím, že je to v antroposofickém pohledu na děti, že dítě do 7 let je v jedné vývojové fázi, a pak se to najednou mění. U Emy to tedy platí rozhodně.

Začátkem tohohle týdne jsem se probudil, a vidím, že si Ema na posteli čte knihu. Leží si tam a čte si knihu afrických pověstí, něco o želvě, které chtěly opice ukrást játra.

Včera přišly holky z návštěvy u kamarádů a Ála vypráví, jak Ema předčítala Idě a dalším dětem nahlas knížku.

Dnes Ema zjišťovala, jak to je s celkovým počtem křídel a hlav u zabitých kohoutů. Bylo to farmářské, počítaly se useknuté hlavy a uříznutá křídla, ale začátek násobení to byl.

S naší osobní zkušeností započatou jeslemi ve 3 letech, je hodně obtížné věřit, že učení se je postoj vnitřní, nikoliv něco, čemu se musíme podrobovat.

Určitě se o tom snadněji píše někomu, kdo má dvě dvacetileté děti, které do školy nikdy nechodily.

viz Rozhovor s Wendy Priesnitz, Life Learning Magazine 

Ale co, na to taky dojde, asi tak za 14 let :-)

Září za námi

by Alena 1. října 2014 22:28

Dřevo a hnůj. Podzimní stálice. Kus od domu stojí stodola, v ní stojí kobyla. Letošní kóty dobyty, až překonány. 

S ovčím stádem se pase (a pasuje) pejškovský černý VF beran Sachs, přejmenován na Saxofóna. Doufám, že i kateřinský černý VF Ruprecht si v Pejškově před návratem domů udělá dobré jméno! Tímto zdravíme Pejškovany, dobře se nám s vámi povídalo, těšíme se na setkání příští.

Němci u nás na zahradě - Sachs s Liljou a Lottkou 

Podzimní práce, podzimní dodělávání, podzimní úklid. Pomalu a se zatnutými zuby. Hynek se snaží prodat nějaké zemědělské stroje, ale při zadávání inzerátu se zasekne v rubrice nabídek a u těch nejobskurnějších nálezů vykřikuje, že je musí mít, často s komentářem, že to k ničemu není, ale je to vtipné ... hmm, dobrý, takhle se ale starého železa nezbavíme ;-).

Na zahradě v polykultuře s divokými rostlinami (ehm) nesklizená zelenina. Naložit zelí a alespoň nějak uskladnit ten zbytek, než to sežere hryzec se slimákem.

Některé projekty stále rozpracovány - namátkou - činění telecí kůže. Za inspiraci k měkčení dětmi děkujeme J. Novákovi (via kozeluzstvi.cz). Postupujeme pomalu, dva kroky vpřed, jeden vzad. Nicméně postupujeme. 

   

A tahle paní velkomožná by měla v polovině října přivést na svět svůj už třetí vrh selat. Pokud vše půjde jako obvykle, bude nám tu přebývat několik kvičících selátek bez vlastního cecíku. Takže o zábavu bude postaráno.  

Brambory. Brambory byly. Část ještě stále v zemi. Není času a sil, snad během dnů následujících. 

Alfredovi bylo půl roku, letí to, letí. Už už leze a váhově za chvíli dohoní maličkou Idu. Síla, tatam je miminko. Sentimentálně, jednu miminkovskou fotku pro babičky.

Každý den stále ještě uzavírán celorodinným výjezdem na dojení, snad už ne dlouho. Od některých rytmů a rituálů si už potřebujeme odpočinout. Alespoň bude víc prostoru pro výcvik s Odvahou a různé vylomeniny s dětmi, jo a pro trochu víc spánku (šel bych světa kraj ...). Takže do hajan.  

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů