Plus tři

by Alena 29. ledna 2012 22:04

Tak jsme zpět z výjezdu. Vlastně z výjezdů.

Nejprve do Krásného Dvora za L. a J. - skvělá společnost, dobré domácí víno a medovina a tři prasničky kanadského pastevního prasátka pro letošní sezónu.

 

Tohle jsou ona - Raketa, Kokoska a Rozára. Všechna jsou černá, podobně jako vietnamská prasátka, jen Kokoska má velkou bílou lysinu (fotografování se jí ale nelíbilo :)). Prozatimní ustájení prasátek je v přízemní chodbě, až půjdou ovce na pastvu, dostanou vepřinky na starost zrytí stodoly.

Pak následovala cesta do Valče za L. a V. - posedět a popovídat.

A v sobotu do Pardubic na setkání příznivců přirozeného/přírodě blízkého včelaření. Zajímavé, k zamyšlení a mnohé i k vyzkoušení.

  

V neděli pak (konečně zase) doma ... bylo krásně, Ema blbnula ve sněhu, s Hynkem stavěli "íklů". Čekáme na mráz. Já trochu s obavou, co udělají brokolice na semeno, které máme uschované ve fóliovníku. Zatím se držely statečně. Obložila jsem je senem, ale pokud bude -20°C, jak předpovídají, nezbyde než doufat. A přimlouvat se za rostliny, ptáky, včely a další ...

 

Věnovala jsem se opět trochu semínkům. Sebrala a pročistila semena saturejky, naší loňské pohanky, lnu a ozdobného máku.

Zimě zdar ... ale jaro taky nebude špatné, ne? ;)

 

Hry nehry

by Alena 23. ledna 2012 22:23

Nehty měla dlouhé jako jezevec. A podle toho i špinavé. Ostříhání vzdorovala. Někdy plačky, ale vždy úspěšně. Dneska si vzala nůžky na nehty a sama si je ostříhala. Ne poprvé, ale poprvé parádně. Proč o tom psát na blog? Možná proto, že je někdy snad máme nechat vzdorovat. Neumyté, v posteli v oblíbeném tričku, na každé noze s jinou ponožkou. A někdy že nemáme vzdorovat my - to když berou do ruky nůž, nůžky, sekerku. Že máme ukázat, poradit a důvěřovat. A že to nějak dopadne (a neupadne). Vždyť ono "POZOR!!!" a "OPATRNĚ!!!" vlastně nic konkrétního neznamená.

A navíc, s těmi "nebezpečnými" věcmi, se dá taky kolikrát pěkně vyhrát ...

   

Vánoční vyrábění IV.

by Hynek 23. ledna 2012 22:10

Tak aby se nestalo, že to úplně zametu pod stůl a už se o tom nezmíním ...

Tohle je hlavní dárek, který Ema dostala k Vánocům. Hynek pro ni vyrobil dřevěný vozík, který se dá použít venku i uvnitř. Byla z něj nadšená. Na jaře se s ním vydáme na vandr ;).

O výrobě se možná zmíní Hynek, ale pár večerů na to padlo :).

  

Truhlařina je krásná, pomalá práce, na kterou je potřeba se plně soustředit, být pečlivý a mít dost času. A to jsem jaksi neměl, o mé pečlivosti a přesnosti se zmiňovat nebudu. Jak již psala Ála, vozík byl vyroben především ve večerních hodinách, mezi osmou a desátou, ve spoře osvětlené stodole, na vypůjčeném stroji. Až budu dělat další kus, bude to mnohem rychlejší, přesnější a preciznější. Toto bylo vymýšlení za chodu.

Ale nakonec vše dobře dopadlo, se dřevem je pěkná práce a moc se těším, až si jednou pořídím vlastní truhlářský stroj, udělám si lepší světlo do stodoly, a budu tam mít víc místa, takže při hoblování nebudu muset sedět na rotační sekačce ... a tak.

Další na řadě je teď knihovna a postel (jednoduchá postel, spíš takový rám na futon), ale jaksi se mi to zatím daří odkládat.

Drbání

by Alena 19. ledna 2012 21:40

Kráva a vši / Kráva drbání / Skot vši / Veš telecí / Veš dobytčí / Všenka / Linognathus vituli / Haematopinus eurysternus / Solenoptes capillatus / Bovicula bovis / Cattle louse / Anopluróza / Mallofagóza

Mnojo, tak Karla měla vši. Nejdřív jsme podezírali děti, kteří se s Karlou občas mazlí, ale pak jsme se poučili, že veš dětská a veš telecí není to samé ;). Takže jsme se všichni (kromě Karly) přestali drbat a vůbec se nám tak trochu ulevilo. Odkud si to Karla vykoledovala tedy nikdo netuší. Možná si pár vší mohla přinést ještě z původního chovu? Nebo mají srny stejné vši? To se ale podle odborníků nezdá. 

Přemýšleli jsme nejprve o alternativním způsobu léčby, ale popravdě, teď uprostřed zimy se to zdálo obtížnější než kdy jindy (bylin málo, nemožnost zvíře dostatečně koupat ...). Nějaké návrhy? To jen pro příště. Karla se zdá kromě drbání v pořádku, nenašli jsme zatím žádnou dermatitidu, na zavšivení nás upozornila lysina tam, kde se při olizování či drbání dotýkala rohem. Ve svých 10 měsících má obvod 192, tj. přibližně 350kg, pozornou péči, potravy dost, minerály, vodu, sůl. Jestli nějakou roli hrál stres z neobvyklých událostí nedávno minulých (tj. přesun do zimního ustájení, napadení stáda psy), netuším. Budeme odvšivenou Karličku pozorovat :).

Pro ty, kteří se sem dostali, když hledali něco o krávě a vších, zacituji Prof. MVDr. Karla Chrousta, DrSc.:

Tak předně: Vši a všenky napadající skot jsou permanentní ektoparazité s přísnou hostitelskou specifitou. Tj. nemusíte se bát, že by se nakazily vaše kozy, ovce ... ani děti ;).

Původcem mallofagózy u skotu jediný druh a sice všenka tuří (Bovicola bovis). Má dorzoventrálně oploštělé tělo a stejně širokou hlavu s dobře vyvinutým hryzavým ústním ústrojím, velikost se pohybuje od 1,2 – 1,5 mm.

Všechna stadia se vyvíjí na těle a živí se kožními epiteliemi a organickým detritem. Samičky přilepují vajíčka k bázi chlupů, proměna je nedokonalá (larva, nymfa, imago). Výskyt všenek vrcholí v zimních měsících, trvale dráždí a zneklidňují zvířata, klinické onemocnění se však projevuje pouze u ustájených telat a mladého skotu, zpravidla v souvislosti s onemocněním jiné etiologie nebo celkovým oslabením. Všechna stadia je možno diagnostikovat adspekcí, k odlišení od vší je však nutná prohlídka pod lupou nebo mikroskopem.
Účinnými prostředky jsou postřiky, resp. omývání syntetickými pyrethroidy, podobně jak jsou uvedeny u akaróz, vzhledem k odolnosti vajíček se však musí ošetření za 10 až 14 dnů opakovat.


Anoplurózu (zavšivení) vyvolávají u skotu tři druhy vší. Jejich tělo je podobně jako u všenek dorzoventrálně oploštělé, avšak hlava je vždy výrazně užší něž tělo. Samičky jsou větší než samci, ústní ústrojí je bodavé a savé. Vajíčka (hnidy) se zřetelným víčkem, velikosti až 0,5 mm jsou přilepována na srst. Vývoj trvá tři až čtyři týdny.

Linognathus vituli (veš telecí) měří 2 – 3 mm, napadá telata s nejčastější lokalizací na krku, hrudníku, břiše, ve slabinách a vnitřní straně stehen.
Haematopinus eurysternus (veš dobytčí) dosahuje až 4,5 mm napadá starší skot. Lokalizuje se převážně v okolí báze rohů, očí, mulce a na ocase.
Solenoptes capillatus je nejmenší (1,5 mm) a vyskytuje se zpravidla v chumáčcích převážně na krku, bocích laloku a v bederní krajině. Vši jsou obligátní hematofágové, výměšky jejich slinných žláz vyvolávají v místě sání hypersenzitivní reakci, vznikají papuly a pustuly a následně silný pruritus, který zvířata trvale zneklidňuje. Slabé infekce jsou obvykle spojeny s chronickou dermatitidou. Nejtěžší onemocnění se vyskytuje u telat s příznaky anemie, vysílení a značných ztrát na hmotnosti. Zavšivení v chovech svědčí o nízké hygienické úrovni a nedostatečné výživě. Diagnostika je stejná jako u všenek.
Dobré léčebné výsledky dává použití makrocyklických laktonů a sice při parenterální aplikaci v dávkách 0,2 až 0,3 mg.kg-1 ž. hm. s. c. a případně i pour–on 0,5 mg.kg-1ž. hm. jejichž aplikaci vzhledem ke dlouhodobé účinnosti není zpravidla třeba opakovat. Účinné jsou i akaricidní prostředky na bázi syntetických pyrethroidů, ošetření se však musí vzhledem k odolnosti vajíček po 14 dnech opakovat.

 

Všeobecně trochu postrádám literaturu (či jiné zdroje) týkající se přírodního léčení domácích zvířat. Viděla jsem kdysi německou útlou knížku o homeopatii pro zvířata, ale byla zaměřená na psy a kočky. Víte někdo o nějakém zajímavém titulu, webové stránce etc Sem s tím.

Chovatelství zdar ... a pěkné zimní dny!

Kráva do tahu

by Hynek 19. ledna 2012 20:55

Alena pracuje na goat packingu, na mě připadlo tahání s kravou Karlou.

Ze svého dětství u dědy v Pošumaví si pamatuji, že červenostrakatá kráva se na tah docela běžně používala, ne že by tahala vozík či klasicky orala, ale využívala se hlavně na sázení brambor, na vyorávání brambor a následné zaorávání. Jeden člověk krávu vedl za ohlávku, druhý šel za pluhem.

Od té doby, co jsme si Karlu přivezli, se snažíme jí snažíme vodit, koupili jsme základní ohlávku na koně a lonž.

Z návštěvy u kamarádů na Moravě jsme si přivezli kravský chomout, který jde na rozdíl od koňského dole rozepnout a nasadit tak shora na krk, aby šel dát i krávě, která má rohy.

Dlouhou dobu jsem hledal nějakou literaturu o výcviku krav, ale nic jsem nemohl najít. V Small Farmers Journalu o tahání s voly docela často píší a nedávno mne napadlo, že je tedy potřeba hledat knihu ne o krávě do tahu, ale o volovi do tahu.

A to už jsem byl úspěšnější. Na Amazonu nabízejí nějakou základní příručku, ale našel jsem i dobrou knihu na Internetu, a to z docela nečekaného zdroje.

Pro Indy a především pro příznivce hnutí Hare Krišna, je kráva posvátné zvíře. A ozdobení volové tahnoucí povoz jsou součástí většiny oslav. Nalezl jsem tedy knihu od člověka, který se zabývá výcvikem volů pro tyto příležitosti. Když se člověk dostane přes (případně přeskočí) prvních 20 stran o důležitosti krav pro duševní rozvoj, tak v knize najde poměrně názorný popis výcviku.

A navíc je tam skvělá kapitola, co dělat když váš dosud necvičený vůl musí jít za 4 dny do průvodu :-)

Kniha The Ox Power Handbook ke stažení.

Našel jsem ji na takových podivných, neudržovaných stránkách, pevně doufám, že autorovi nevadí, že ji dávám ke stažení také sem.

Včera

by Alena 18. ledna 2012 22:06

Krásný zimní den.

.: Ostříhali jsme mladé stromky v sadu. Podle výsevních dnů Marie Thunové se k tomu středa hodila.

.: Odstranili jsme sněhovou vrstvu z našeho fóliovníku. Těžký sníh ležící na vrcholu oblouku ohnul jednu z pomocných vzpěr.

.: Zkontrolovali jsme včely a připravili měl pro zimní odběry.

  

.: Poprvé v tomto roce jsme jeli nakupovat. Minule jsme byli 19.12. Snažíme se jezdit jednou za tři týdny či déle. Nijak nám to nechybí. Chvála domácímu chlebu.

.: Lívance bez kynutí. Už podruhé v krátké době. Za recept díky J.R.!

300g polohrubé mouky, 1/2l mléka, 2 lžíce cukru, 1/2 prášku do pečiva, 3 vejce, sůl. Oddělit bílky a žloutky. Smíchat sypké. Žloutky umíchat s mlékem. Z bílků ušlehat sníh. Mléko do mouky, sníh do těsta. Na lívanečník ... třeba na domácím ghí nebo jiném tuku.

 

Goat packing po česku

by Alena 17. ledna 2012 22:09

Tak tohle je Sněženka. :).

Jako kůzle byla bílá, odtud to jméno. Dnes je asi po prabábě barvy meruňkové, ale Meruňka se jmenuje naše druhá koza, takže Sněžence to trochu matoucí jméno už zůstalo. Přivezli jsme si ji třídenní, z kozí farmy jí prodávali asi rovnou do papiňáku.

Kůzlátko Sněženka s Meruňkou u piana.

Vychovali jsme ji na láhvi, Meruňka byla o pár měsíců starší a tak se na lidi upnula především Sněženka. Po čase se ukázalo, že si na lidskou společnost zvykla natolik, že za lidmi velmi ráda zdrhá. Ohradník neohradník. A protože jsme se báli, že to naučí i ostatní ze stáda, případně, že sežere sousedům zeleninu či způsobí nějakou jinou škodu či újmu, už jednou to vypadalo, že nastala její poslední chvíle a skončí na pekáči. Nakonec zvítězilo rozhodnutí poslat kozu na Moravu :). Na spřátelené kozí farmě na samotě by se v kozím stádě měla jistě skvěle. Už už se tedy zdálo, že již druhý den tohoto roku pofrčí s Lenkou a Navotem k nim domů ... Jenže pak jsme nějak vyměkli ... a tak z ní bude (první) česká pack goat :). Tedy turistická nákladní koza. Snad. Nyní je to koza ve výcviku. Takže až mě tu ve svazích potkáte jak vleču kozu (nebo jsem kozou vlečena), jedná se o trénink ;). Sice to píšu s lehkou ironií, ale ten záměr je vážný. Ve Spojených Státech je goat packing záležitostí běžnou, široce rozšířenou, s vlastní asociací, časopisem, mnohými webovými stránkami. Zato český web zatím mlčí. Pokud v Čechách znáte někoho, kdo by se výcviku pack goats věnoval (a nemyslím tím Cirkus Berousek), dejte mi vědět.

 

Seminář o semenaření 2012

by Alena 16. ledna 2012 09:35

Pro ty, kteří nedostali hromadný mail od Aleše Heulera, a zajímal by je termín a místo letošního "kukuřičného semináře".

Minulý rok bylo setkání u nás v Kateřinkách (jak to vypadalo loni), letos je ve Valči u Vojty a Lenky (www.biostatek.cz).

Na letošním semináři bychom se kromě programu o kukuřici, chtěli my, za Hospodářství Pod Dračím kamenem, podělit o zkušenosti s našimi loňskými pokusy o uchovávání semen zeleniny, případně vyměnit zkušenosti o semenaření složitějších plodin (dvouletek a podobně).

SEMINÁŘ 2012

KDY A KDE: Od pátku 24.2. 18:00 do neděle 26.2. 12:00 v enviroučebně Valečského zámku

O ČEM:  I letos bude seminář věnován převážně kukuřici, tentokrát bude zaostřeno na její tradiční zpracování. Dozvíme se něco o nixtamalizaci, připravovat se budou tortillas, tamales, atole a kukuřičné mléko. Bude možné získat semena kukuřice odrůdy Malované hory.

Hovořit se bude také o komunitním životě, Aleš Heuler, který seminář vede, žije s rodinou v komunitě v Klosterzimmern. Zabývat se můžeme i jinými semeny a jejich pěstování a uchovávání. Pro ty, pro které není kukuřice tou hlavní plodinou, mohou být zajímavá setkání s částí české (zemědělské) alternativy.

Přihlašte se, prosím, co nejdříve. Stravování - zhotovené kukuřičné speciality, můžete přivézt něco dalšího na zub.

Možnosti ubytování - ve vytápěné společenské místnosti na karimatkách za dobrovolný příspěvek, v pokojích nad učebnou za 150Kč za lůžko a noc  

Info, jak se do Valče dostanete a možnosti rezervování ubytování na kontaktech zde.

.

by Alena 16. ledna 2012 08:08

Pomalu se začínáme vzpamatovávat z ovčí události, kterou jste tu mohli sledovat. Jde se dál, snad další ovčí obrázky budou jehňata.

Taky už na nás čekají tři prasečí holky, které přivezeme za týden. Měla by to být čistá kanadská pastevní prasátka, uvidíme, jakou s nimi uděláme zkušenost - loňská prasátka byla křížená s vietnamským prasetem, osvědčila se výborně, ale chceme vyzkoušet zase něco jiného.

Ačkoli jsme po semenářské inventuře zjistili, že téměř nic dalšího nepotřebujeme, už jsme dvakrát objednávali a za to "téměř nic" zase něco utratili :). Podrobnosti o kukuřičném/semenářském semináři už jsou známé, pro dosud neinformované zájemce shrnu v dalším příspěvku.

Pořád se připravujeme na příchod mrazivé zimy a ona s námi laškuje a nepřichází. Ne, nechybí nám, snad nepřijde nečekaně a nezkrátí nám jaro ...

Šátek

by Alena 14. ledna 2012 11:05

Konečně hotovo ... tedy prototyp je hotov. Dva obdélníky z látky a kousek gumičky. Jenže já a šití. Kapitola sama pro sebe. I když snažím se a učím se. Chybami tedy. Mnohými. Ale což. O tom to je ;).

  

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů