Kniha: The Good Life and How to Live It

by Administrator 29. srpna 2011 05:56

The Good Life: Helen and Scott Nearing's Sixty Years of Self-Sufficient Living, Helen and Scott Nearing, Schocken Books, New York, 1989

Úvod: Tuto "recenzi" na knihu mám již rozepsanou více než měsíc. Bohužel léto není na delší slohové útvary ta nejvhodnější doba. Je tedy dopsaná pouze částečně, představoval bych si jí mnohem lepší a podrobnější, ale přece jen chci ji dokončit než vlastně zapomenu, co jsem chtěl napsat.

Po asi dvou letech jsem si znovu přečetl knihu The Good Life and How to Live It od Scotta a Helen Nearingovych. Tato kniha je novým vydáním jejích dvou hlavních "soběstačných" knih, Living the Good Life (1954) and Continuing the Good Life (1979)

Kniha "Good Life" byla a stále je v USA jakousi biblí lidí snažících se o návrat k půdě/přírodě a soběstačný život. Autoři byli především v 70. letech, kdy v USA probíhala první vlna odchodu lidí z měst na venkov jako jedna z částí kultury hippies, hlavním zdrojem inspirace.

Nearingovi odešli do vesnické krajiny Vermontu (podobné klima jako u nás v horách) v roce 1932, tedy v době kdy byl podobný krok velmi neobvyklý. Jejich odchod byl odmítnutím spotřební společnosti USA, Scottovi bylo v té době už 40 let a byl známým radikálním sociálním myslitelem. Helen byla o 20 let mladší, spolu začali budovat svoji farmu ve Vermontu. V roce 1952 se přestěhovali do Maine, v reakci na to, že byl jejich původně odlehlý dům ve Vermontu obklopen rostoucí novou výstavbou horského letoviska. Na své nové farmě v Harborside v Maine žili až do smrti, Scott zemřel ve 100 letech dobrovolným způsobem, Helen zemřela v 91 letech při dopravní nehodě. Podrobnosti je možno najít v angličtině na Wikipedii zde

Cílem jejich soběstačného hospodaření byl plný a spokojený život, osvobozený od peněžních pracovních vztahů, útisku, vlivu masové kultury a nezdravých jídel.

V první fázi jejich odchodu na vesnici se snažili vybudovat komunitu podobně smýšlejících lidí, to se jim však nikdy nepodařilo.

Z etických důvodů byli vegetariáni (někdy až vegani), domnívali se, že kdo zabíjí a jí zvířata, není schopen rovnoprávných vztahů s lidmi. Jídlo tvořilo jeden z důležitých důvodů odmítnutí většinové společnosti, snažili se jíst co nejjednodušší jídla, minimálně vařená a upravovaná. Jedli třikrát denně - v 7 hodin ráno, v poledne a v 6 hodin večer.

Základem všeho pro ně byla dokonalá organizovanost, tedy pevný jasný řád. Celou knihou se prolíná důraz na plánování, jako prostředek dosažení toho co chceme. Rámcovým vodítkem pro ně byl 10 letý plán, který se poté každý rok konkretizoval na detailnější roční plán. Každý den byl přípraven plán na to co se bude dělat.

Podle jejich mínění každý samostatně hospodařící člověk potřebuje nějaký zdroj finančních prostředků, měl by tedy vymyslet něco, co bude schopen s minimem námahy a maximem finančního příjmu z prodeje dělat a prodávat na běžném trhu. Na místě jejich první farmy to byl javorový sirup, na druhém se snažili o pěstování borůvek.

Co mě z knihy oslovilo:

Budování hospodářství není věcí na chvíli, ale pokud má člověk nejakou představu a jde za ní, tak za 3-5 let se toho stihne hrozně moc. Plánování, ať v jakékoliv formě, je při hospodaření velmi důležité.

Je potřeba mít nějaký zdroj financí, v současné době nelze žít pouze z půdy (ani za Nearingových to tak nebylo).

Zdravé a čerstvé jídlo je pro mne něco jiného než pro ně, jejich způsob stravování je pro mne moc přísný. Důležitý krok je od průmyslově zpracovaných věcí k základním potravinám, ze kterých si člověk sám vaří, ten další krok k syrovému jezení zeleniny a zrní je asi přínosný, ale je otázkou za jakou cenu.

V knize není vůbec pracováno s rodinou, Scott mel z předchozáho manželství syna, ale s Helen žili sami, neměli děti. Jejich partnerský vztah v knize není reflektován. Ostatní páry, které se kolem nich v jejich době přistěhovaly, se většinou po nějaké době (pár let) rozvedly. Důraz na respekt k potřebám všech členů rodiny a obětování některých ideálů kvalitnímu soužití je podle mne základem. Jak jsem si přečetl před pár dny na jednom anglickém blogu, "Some time ago I decided to be rather happy then right." tedy volně - Lepší být šťastný než mít "pravdu".

Kniha je v některých částech příliš ideová, tedy podle jiných zdrojů autoři nežili doslovně tak, jak uvádějí, a jedná se pouze o vylíčení jejich ideálu.

Celkově je kniha určitě podnětem k zamyšlení a východiskem k dalším úvahám.

XII.biobedýnka 2011

by Administrator 24. srpna 2011 22:30

v dnešní biobedýnce:

brambory

dýně hokkaido

červená řepa

cibule

česnek

mangold

zelené papriky

polní rajčata

Recept na vynikající mangoldový koláč najdete zde, u našich loňských bedýnek. Košťál z mangoldu nevyhazujte, nakrájejte ho na drobné kousky, krátce povařte ve vodě či v páře a použijte spolu s listy.

XI. biobedýnka 2011

by Administrator 17. srpna 2011 21:48

v dnešní biobedýnce:

brambory

červená cibule

fialová mrkev

patison

polní rajčata na vaření

zelené papriky

fenykl

petržel kudrnka

Několik receptů na pokrmy z patisonů najdete u našich loňských bedýnek zde.

Rajčata - přehled pěstovaných odrůd 2011 (postupně doplňováno)

by Administrator 15. srpna 2011 15:05

Řazeno podle doby dozrání prvních plodů:

Forest Fire - velmi raná odrůda, malé červené plody, dobré chuti (ani výrazně sladké, ani kyselé), původ semen USA (Seed Savers), rostlina nízká (nebyl poškozen vrchol?), silné stonky, mnoho plodů. Listy spíše povislé, až lehce zavinuté, rostlina působila "nezalitým" dojmem, ale přesto prosperovala.

                

Glacier - velmi raná odrůda, patřící mezi staré odrůdy (heirloom), malé, pěkně kulaté plody výrazné chuti (sladké), původ semen USA (Seed Savers), rostlina středně vysoká se štíhlými stonky, bohaté hrozny podobně velkých plodů. Údajně velmi dobře odolává chladu.

Yellow Cherry - Minigold - původ CZ (Semo) - raná odrůda, malé plody (25g), štíhlá, středně vysoká rostlina.

...

 

Semenaření - rajčata

by Administrator 15. srpna 2011 14:24

Ze zdravé, silné rostliny vybereme pěkný, zralý plod. Podélně rozpůlíme, semínka vymáčkneme (či vybereme lžičkou) do připravené označené nádobky.

   

Dáme na bezpečné místo pokojové teploty (tam, kde to nikdo nesní ani nevylije), a necháme cca tři dny fermentovat (rozuměj mírně zkazit). Celý povrch by měla pokrývat bílá či šedozelená plíseň, pozor zapáchá. Zkusíme na semínka nezapomenout, nebo začnou klíčit či časem shnijí. Fermentace je nutná k odstranění rosolovitých obalů semínek, které zabraňují klíčení. Poté obsah nádobky přelijeme do síta a propláchneme studenou vodou. Zbavíme se tím plísně a všeho ostatního s výjimkou semen.

  

Semena necháme uschnout na talíři (ne na papíru, přilepí se a nejdou sundat). Označíme, uložíme.

 

Na zahrádce

by Administrator 13. srpna 2011 12:22

 

  

.: Sklidili jsme mrkev a cibuli.

.: Mlsáme a zpracováváme žluté fazole, brokolice, okurky, ačokču, kedlubny, květák ..., sušíme rajčata 

     

.: Získat semena lebedy (ani té šlechtěné) není nic složitého, pokud se nesklidí, vysemení se sama a šíří se a šíří ... my na zralá semena zatím čekáme, bude jich habaděj, kdo byste měl pro příští rok zájem o velmi chutnou žlutou lebedu, dejte vědět.

.: Náš polní pokus s lnem se v podstatě zdařil, je vidět, že lnu se daří i v nepříznivém létě a nepříliš úrodné půdě. Příští rok musíme udělat další krok a vyzkoušet rozumný způsob výsevu a spon rostlin. Uvidíme, zda se na podzim dostaneme k nějakým experimentům se zpracováním rostlin či semen.

 

.: Hynek se každý druhý den chvíli věnuje včelám. Na fotce sluneční tavidlo na vosk, které vyrobil ze starého šuplíku.

.: Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) dorazila už i k nám, obtěžovat začíná už i rajčata. Léto je příliš deštivé, vlhké a chladné, snad se dočkáme alespoň části červených rajčat a nebudeme muset přikročit k hromadnému zpracování nezralých plodů :(. Bramborovou nať teď musíme pokosit a odstranit, po třech týdnech od odstranění nati se budou brambory sklízet. Nejvíce postižená se zdá být naše směs loňské sadby, o něco odolnější směs z Klosterzimmern, nejodolnější asi Bionta, i když ani jí se plíseň nevyhnula a pozdější nástup plísně může souviset s vegetační dobou a dobou sázení.

 

X. biobedýnka 2011

by Administrator 12. srpna 2011 20:44

v biobedýnce tentokrát:

cuketa nebo patison

polní okurky

cukrový meloun

polní rajčata

zelené papriky

mrkev

česnek

Obdrželi jsme několik připomínek na kvalitu polních rajčat v předchozích bedýnkách. Vaše stížnosti, připomínky i pochvaly vždy Karlovi Tachecímu vyřizujeme. V této bedýnce je jako kompenzace dvojnásobné množství polních rajčat.

Upozorňujeme ale, že některé plodiny není možné v ekologickém zemědělství vypěstovat do standardů, na které jsme zvyklí z kamenných obchodů - rajčata, která jsou pro velkoobchod běžně sbírána nezralá a průběžně chemicky ošetřována proti plísním a houbovým chorobám, vydrží déle a z estetického hlediska vypadají možná lépe, o jejich chuťových vlastnostech lze ale pochybovat.

 

Brutnák

by Administrator 6. srpna 2011 20:25

Modrá, až z toho oči přecházejí - údajně takové barvy měla šaty Panna Marie. No, a my to snědli ;) ...

Brutnák prý i posiluje odvahu a pomáhá proti skleslé mysli. Skvělé. A k tomu je tak zdobný.

Pro Matěje

by Administrator 6. srpna 2011 20:09

 

Volně dle Rorschacha: Popište co nejpřesněji, co vidíte na obrázku a jaké pocity ve vás spatřené vyvolává.

Koukej přijet, těšíme se! ;)

.:

by Administrator 5. srpna 2011 13:31

.: Hynek se už nějaký čas intenzivně věnuje včelám. Úly kam se podívám. Plánujeme nedaleko domu postavit včelín/včelnici.

.: S Emou jsme zrealizovali projekt "strašák do zelí". Ještě mu chybí pokrývka hlavy (nemáte někdo starý klobouk/slamák??), ale v zelí už stojí. Dole trochu morbidní fotografie ze zatloukání strašáka. Klobouk dodat musíme, aby strašák nevypadal tak smutně :).

   

Na strašáka je třeba: staré (dětské) oblečení, seno, kus staré látky na hlavu, fix či barvy na namalování obličeje, provaz, tyč, klobouk.

   

.: Na zahradě vše roste a dozrává, budeme muset rychle vymyslet, co s přebytky jarní kapusty :(.

     

Do jednoho ze zeleninových truhlíků u domu se zatoulala dýně. Uvidíme, o jakou dýni půjde, možná nějaký kříženec s cuketou? Nedávno jsem v nějakém časopise četla recept na koláč z "pucchini" - tedy křížence dýně (pumpkin) a cukety (zucchini). Ale nakřížené dýně mohou být i nic moc, divné, hořké, nejedlé ...  / Po třech letech poprvé větší červené řepy. Snad je sklidíme dříve než hryzec. / První letošní lilek.

.: Usušili jsme dostatek hrášku Alaska na vysetí v příštím roce. Začínáme si označovat i kanadské Yellow Wax fazole.

.: Se semenařením souvisí i snaha o větší organizovanost v pěstování rajčat. Letos jsme vysadili 15 odrůd, včetně těch, které máme z Ameriky od Seed Savers. Jako první dozrála odrůda Forest Fire. Věnuji se jí a uchovávání semen z rajčat v dalším příspěvku.

O nás

Alfred, Ida, Ema,
Alena, Hynek
Spolu, spokojeně, udržitelně

Rodinné hospodářství 
Jizerské hory

Napište nám email

Archív

Komentáře

  • Žijeme (3)
    Věra Jakubková napsal: Ááááá, to jsem ráda!... [Více]
  • PF 2017 (1)
    Lucie napsal: Alles Gute und gesundes neues aus Erzgebirge!! L+Z... [Více]
  • Žijeme (3)
    Petra napsal: Zdravím vás pod Dračí kámen :)... [Více]
  • Žijeme (3)
    Jana napsal: Začíná advent a moje oblíbená ... [Více]
  • PF 2016 (4)
    Jana napsal: A nebo : máme čtvrté dítě :-)))))))... [Více]
RSS komentářů